Budoucnost mnoha německých nemocnic je nejistá. Může za to jejich neutěšená finanční situace. Z aktuálního průzkumu poradenské a analytické společnosti Roland Berger vyplývá, že více než polovina německých klinik hospodaří v posledních letech se ztrátou. V nejhorší situaci jsou nemocnice veřejné. Německo by se mělo připravit na vlnu zavírání nemocnic, protože provoz řady z nich bude dlouhodobě neudržitelný.
Zvláště obtížná je hospodářská situace veřejných německých nemocnic. Téměř dvě třetiny z nich (konkrétně 63 procent) se totiž nacházejí v červených číslech. Ze 600 největších se ztrátou hospodaří 51 procent. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Krankenhausstudie 2023, kterou koncem července zveřejnila poradenská společnost Roland Berger a již má Zdravotnický deník k dispozici.
Ředitelé nemocnic, kteří byli v průzkumu dotazováni, očekávají, že v příštích deseti letech nastane v Německu poměrně velká vlna zavírání nemocnic. Více než polovina respondentů je přesvědčena, že v příštích deseti letech dojde k uzavření přibližně jedné třetiny nemocnic, a ze současných 1900 jich zbyde maximálně 1250. Úbytek nemocnic by mohl být kompenzován nárůstem ambulanční péče, která je finančně výhodnější než péče lůžková.
Určitou nadějí je připravovaná nemocniční reforma, která v současné době prochází legislativním procesem. Jenže zlepšení v jejím důsledku očekává jen menšina šéfů nemocnic, kteří se průzkumu zúčastnili. Ti za hlavní příčinu špatné situace nemocnic považují nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Zlepšení situace by mohla paradoxně přinést právě vlna zavírání nemocnic, čímž by se personální kapacity uvolnily pro ty, které na trhu přežijí.
Pomůže digitalizace i pád některých klinik
Vedle uzavírání nemocnic Německo čeká také jejich slučování. Právě to je podle autorů zmiňované studie jedna z možností, jak fungování nemocničního trhu v Německu zefektivnit. „Doporučujeme provozovatelům nemocnic, aby začali spolupracovat s dalšími poskytovateli zdravotní péče s cílem využít synergie a fungovat více ziskově,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt Janes Grotenlüschen, jeden z analytiků společnosti Roland Berger a autorů studie.
Německé kliniky také hodlají ve větší míře spoléhat na přínosy digitalizace. Ta bude podle většiny dotázaných hrát stále důležitější roli. Managementy nemocnic si hodně slibují především od telemedicíny a využití umělé inteligence. Digitalizace pak pomůže především lékařskému personálu, a to jak při samotné léčbě, tak především při zvládání administrativy. Tím lékařům ušetří drahocenný čas, který budou moci věnovat přímo pacientům.
K závěrům studie se vyjádřili také zástupci Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft). Podle jejího ředitele Geralda Gaβe materiál ukazuje, „jak napjatá je ekonomická situace německých nemocnic“. Také Gaβ je přesvědčen, že v blízké budoucnosti bude muset dojít k výrazné redukci počtu klinik a rovněž se bude muset zásadně proměnit celý sektor nemocniční péče.
Politici nesmějí déle otálet
„Vzhledem ke změnám, které klinické prostředí čekají, potřebujeme takové politické aktéry na zemské i spolkové úrovni, kteří budou ochotni strukturální změny provádět a nenechají je pouze na silách volného trhu,“ uvedl Gerald Gaβ v reakci na zveřejněnou studii.
Podle něho není možné se změnami déle otálet. „Každý, kdo jim jen přihlíží, aniž by cokoli udělal, podstupuje vysoké riziko z hlediska zdravotní politiky. Pokud kvůli nicnedělání dojde k omezení nabídky zdravotní péče a prodlužování čekacích lhůt na nejrůznější zákroky, politici budou muset čelit kritickým otázkám veřejnosti,“ dodal šéf DKG.
Gaβ proto vyzval politiky, aby jednali. Spolková vláda i vlády zemské musí podle něho nyní nemocnicím především pomoci vyřešit následky inflace, která řadě nemocnic způsobuje finanční problémy. Jejich náklady totiž výrazně stouply, zatímco příjmy inflaci zdaleka nekompenzují.
Zdeňka Musilová
