Nadváhou či obezitou trpí v Evropě skoro 60 procent dospělé populace a téměř jedna třetina dětí. Kila navíc představují obrovskou zátěž nejen pro systémy zdravotní péče, ale mají také nezanedbatelné nepřímé ekonomické náklady. Na trh směřují léky, které mohou pomoci tento problém radikálně zmenšit. Jejich výrobci jsou si toho vědomi a připravují si argumenty, pomocí nichž chtějí vlády přesvědčit, aby léčba „novodobého moru“ byla hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění. Šéf Novo Nordisk v rozhovoru pro agenturu Reuters přiznal, že hlavním argumentem budou peníze, které nakonec veřejné rozpočty ušetří.
„V Evropě bychom se chtěli snažit o to, aby se úhrada týkala pacientů s nejvyšším BMI, s přidruženými onemocněními a možná i těch méně šťastných ze sociálně-ekonomického hlediska,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters Lars Fruergaard Jorgensen, šéf dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk.
Jorgensen tak dal jasně najevo, co je nyní jedním z hlavních cílů nejen společnosti Novo Nordisk, ale všech výrobců léků proti obezitě. Tedy přesvědčit (zpočátku evropské) vlády, aby do úhradových schémat svých systémů veřejného zdravotního pojištění začlenili také terapie právě pro léčbu obezity, jež je řadou odborníků považována za jakýsi „novodobý mor“.
Miliarda pacientů po celém světě
Faktem je, že evropská a severoamerická populace se vyznačuje suverénně nejvyšší mírou nadváhy a obezity. Jen v Evropě nadváhou či obezitou trpí skoro 60 procent dospělých lidí, v případě dětské populace se toto číslo blíží jedné třetině, jak vyplývá z loňské Regionální zprávy o obezitě Světové zdravotnické organizace. Na celém světě pak žije asi 3,2 miliardy lidí s nadváhou či obezitou, což představuje téměř 40 procent populace, uvádí magazín Time. Do roku 2035 se tento podíl má zvýšit na více než 50 procent, pokud lidstvo půjde nastoupenou cestou.
Šéf Novo Nordisk argumentuje, že lidé s nadváhou, respektive s obezitou „jsou často mezi těmi, kteří spotřebovávají nejvyšší náklady ve zdravotnických systémech“. Podle Jorgensena se počet pacientů s obezitou, na které by lék Wegovy z dílny Novo Nordisk mířil, pohybuje kolem jedné miliardy po celém světě. „Je to velmi neobvyklá situace, jelikož nyní máme populaci, kterou chceme obsloužit, poměrně dobře definovanou,“ dodal Jorgensen.
A právě argument snížení nákladů ve zdravotnických systémech souvisejících s léčbou obezity má být tím nejpádnějším, kterým farmaceutické společnosti chtějí vlády přesvědčit, aby nově uvedené či uváděné léky proti obezitě začaly hradit z veřejného zdravotního pojištění.
Pokud by léky jako Wegovy (výrobcem je Novo Nordisk) nebo Mounjaro (Eli Lilly) skutečně dlouhodobě a na velkých populacích fungovaly tak, jak se ukázalo během klinických testů, zdravotnické systémy po celém světě by ušetřily stovky až nižší tisícovky miliard dolarů ročně. A to i při poměrně vysoké ceně terapie, která vychází kolem 1200 dolarů měsíčně (asi 26,5 tisíce korun).
Náklady obezity jdou do bilionů dolarů
Například americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC – Centers for Disease Control and Prevention) uvádí, že léčba obezity vyjde americký zdravotnický systém asi na 170 miliard dolarů ročně (v přepočtu kolem 3,7 bilionu korun).
Jenže to nejsou jediné náklady. K těm přímým, které vynakládáme skrze zdravotnické systémy, je třeba přičíst ještě náklady nepřímé, které se projevují v reálné ekonomice. Jde o náklady spojené jednak s pracovní neschopností (respektive vyšší nemocností), se snížením výkonem člověka s obezitou, se statisticky kratší nadějí dožití a podobně, a které jako společnost neseme v podobě nerealizované části hrubého domácího produktu včetně nerealizovaných daňových výnosů.
Odhad celkových celosvětových nákladů spojených s obezitou jsou pak ještě o řád vyšší a pohybují se v bilionech dolarů každý rok. Podle odhadu Světové pro obezitu, respektive její zprávy Světový atlas obezity 2023, budou v roce 2035 celkové globální náklady související s obezitou činit asi čtyři biliony dolarů (přibližně 90 bilionů korun – tedy téměř třináct ročních HDP České republiky).
Pozor na rizika
Ve světle těchto údajů bychom si tedy mohli položit otázku „na co ještě čekáme?“. Není přece důvod otálet se zahrnutím léků jako Wegovy či Mounjaro do úhradových schémat zdravotnických systémů. Existují ale i okolnosti, které by měly současný optimismus mírnit.
Americká stanice CBS News například přibližně před měsícem přinesla zprávy o tom, že někteří lékaři „vztyčují varovný prst“, pokud jde o léky Wegovy a Ozempic (oba vyrábí společnost Novo Nordisk). Varování se týká vedlejších účinků, které se u některých pacientů projevují paralýzou žaludku, což ústí v nadměrné zvracení. Několik takových zpráv podle CBS obdržel i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. CBS také cituje lékaře, kteří varují před zvýšeným rizikem tvorby žlučníkových kamenů nebo ledvinových problémů, nebo před rizikem jojoefektu, jakmile pacient léky přestane užívat.
Je zjevné, že léky pro léčbu obezity vyžadují další výzkum. O to se vedle společností Novo Nordisk a Eli Lilly, které jsou aktuálně lídrem v daném lékovém segmentu, snaží také další. Podle agentury Reuters na svém léku redukujícím nadváhu a obezitu pracuje také farmaceutická skupina Pfizer, ale i řada menších biotechnologických firem. Jejich cílem je zbavit zmíněné léky vedlejších účinků. Dá se rovněž předpokládat, že obezitologický trh přitáhne další investory, jeho globální objem má totiž do konce dekády dosáhnout asi 100 miliard dolarů.
Zdeňka Musilová
