Kulatý stůl senátního výboru pro zdravotnictví. Foto: Senát ČR

Na screening proti HPV choďte i ve stáří. Zanedbání prevence může být smrtelné, varují odborníci

Ročně v České republice zemře kolem 300 žen na rakovinu děložního čípku. Tomuto smrtelnému onemocnění, které způsobuje virus HPV, lze přitom relativně snadno předejít vakcinací. Pozitivní je, že se rozšiřuje kohorta dětí a mladistvých, kterým je očkování plně hrazeno zdravotními pojišťovnami a zájem o něj roste, stále však zůstává vysoká mortalita zejména u starších žen, které preventivní screeningy z různých důvodů zanedbávají. Nikoliv vysoká frekvence, nýbrž dlouhodobost, je klíčem k ochraně před onemocněním způsobeným virem HPV. O tom, jak s ním jednou provždy zatočit, debatovali včera u kulatého stolu v Senátu odborníci.

Hlavní příčinou vysoké mortality na onemocnění způsobená virem HPV je v Česku pozdní záchyt. „Když pacientka přijde s rakovinou děložního hrdla ve čtvrtém stádiu, už jí lze akorát nasadit biologickou léčbu, která jí prodlouží život o pár měsíců,“ shrnul smutnou pravdu David Cibula z gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN. Většinou se jedná o ženy ve věku 65 až 70 let. Pokud je nemoc teprve v prvním stádiu, lze ji vyléčit takřka ve 100 procentech případů.

Ředitel ÚZIS chválí Ústecký kraj

Ačkoliv cytologické vyšetření nemusí odhalit vše, v kombinaci s dvojitým testem na HPV má pacientka téměř jistotu, že je zdravá. Pokud podstupuje tento typ screeningu pravidelně, není třeba ho podle Cibuly opakovat každý rok. Důležité je, aby ho podstupovala i ve stáří. „U ženy, která má dvakrát po sobě negativní HPV test, riziko, že se u ní během deseti rozvine karcinom děložního hrdla je pod jedno procento,“ uvedl. To by mohla být povzbudivá informace pro ženy, které z nějakého důvodu nechtějí chodit na pravidelné „každoroční“ prohlídky k lékaři.

S tím souhlasil i přítomný ředitel ředitel Ústavu zdravotnických dat a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, podle kterého by byla žádoucí masivní osvětová kampaň zaměřená tímto směrem. „Podstoupit dva testy a na deset let mít klid, to zní dobře,“ zdůraznil.

Ještě předtím Dušek představil data o aktuálním stavu virové nálože HPV v české populaci. Prezentoval, že každý rok je odhaleno přibližně 770 nádorů děložního hrdla, čímž se Česko řadí na 23. příčku mezi evropskými zeměmi. V čem se ovšem naše země řadí vysoko, je mortalita. Ročně zde na onemocnění způsobené virem HPV zemře přibližně 300 žen, přičemž celé třetině z nich není ještě ani 60 let. Pokrytí screeningem přitom v tuzemsku není vůbec špatné – na pravidelné testování dochází 73 procent žen. „Jsme v lepším průměru Evropy,“ zhodnotil Dušek. Problém ovšem představují starší ženy, které o screening ztrácejí zájem.

Kladně Dušek hodnotí míru proočkovanosti mezi 13letými. Očkovaných je 70 procent dívek a přibližně 50 procent chlapců. Výrazně horší výsledky při porovnání mezi kraji vykazuje moravský region. Naopak nejlepší výsledky vakcinace chlapců má Ústecký kraj.

Kohorta se od příštího roku rozšíří

„Česká republika má téměř ideální podmínky k úplné eliminaci HPV,“ řekl u kulatého stolu jeho moderátor Ondřej Šimetka, který působí jako přednosta gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě. Je to nejenom proto, že jsou tu dostupné vakcíny i zdravotnická péče, ale všichni občané jsou podchycení v systému veřejného zdravotního pojištění, které zčásti nebo úplně očkování proti viru HPV hradí. V současnosti je HPV plně hrazeno pouze 13letým dívkám i chlapcům, od příštího roku se kohorta rozšíří na všechny ve věku od 11 do 15 let. Pediatrička a předsedkyně Odborné společnosti ČLS JEP Hana Cabrnochová k tomu připomněla, že pokud pacienti podstoupí očkování do 15 let, stačí jim pouze dvě dávky; pokud později, tak musí obdržet dávky tři.

Na ekonomické přínosy očkování proti HPV upozornil další z řečníků, Aleš Tichopád z vědecké skupiny CzechHTA při Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Uvedl, že vysoká proočkovanost je žádoucí a efektivní i ekonomicky, neboť zabraňuje vynakládání peněz na pozdější léčbu. „Šetříme tím na nepřímých nákladech,“ řekl. Představil také výsledky výpočtů, podle kterých by bylo stále finančně přínosné očkovat i starší 15 let, konkrétně až 21leté. O tom, že by bylo žádoucí nabídnout očkování proti HPV i těm, kteří již odrostli mimo zákonem vytyčenou věkovou kohortu, se zmínila i pediatrička Cabrnochová. Poukázala při tom na vývoj očkovací strategie proti HPV, kdy nejdříve bylo určeno pouze pro dívky, později i pro chlapce a nyní se rozšiřuje i věkové rozpětí.

Lékař Cibula šel ještě dál, když řekl, že má smysl očkovat i starší ženy, klidně v 55 letech. Že se ovšem nedaří přimět prakticky nikoho mimo vymezenou kohortu k očkování proti HPV může být podle něj jednak nutností si zákrok doplatit a jednak kvůli převládajícímu mýtu, že „už to nemá význam“. Podle Cibuly je ovšem opak pravdou. „Situace u nás není nijak zoufalá. Je dobrá, ale je třeba ji někam posunout,“ dodal závěrem.

Filip Krumphanzl