Prevence na Slovensku nemá pána, částečně ji zastřešuje Úřad veřejného zdravotnictví (ÚVZ) a ministerstvo zdravotnictví. Nemá však příliš hmatatelný efekt. Tomáš Szalay (SaS), ředitel odboru zdravotnictví Bratislavského samosprávného kraje (BSK), to řekl během panelové diskuse na třetím ročníku konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence. Podle jeho slov by tomu mohly v budoucnu pomoci samosprávy.
Szalay, lékař a stínový ministr zdravotnictví politické strany Svoboda a solidarita, na konferenci upozornil, že prevence není ve slovenském zdravotnictví vůbec řízena. „Prevence na Slovensku nemá pána. Oficiálně se nazývá podpora zdraví, která spadá pod Úřad veřejného zdravotnictví i pod ministerstvo zdravotnictví. Ani jedna z těchto institucí ji však příliš nechce, protože na ni nejsou peníze. Nemají z čeho platit lidi, kteří by vytvořili strategii prevence,“ zdůraznil Szalay.
Podle jeho slov by mohly strategii prevence v zemi převzít místní samosprávy. „Jsou blíže pacientům a mají větší důvěryhodnost než ministerstvo zdravotnictví. Navíc by mohly sdružovat různé zdroje informací od pojišťoven, zdravotních úřadů a cíleně se zaměřovat na determinanty zdraví. Například bychom mohli identifikovat lékaře, kteří neočkují, protože jsou odpůrci očkování. Dokázali bychom je identifikovat a neposílat k nim pacienty na očkování,“ uvedl příklad vedoucí odboru zdravotnictví BSK.
Pojišťovny chtějí ušetřit, ne zlepšit prevenci
Podpoře prevence se však věnují i zdravotní pojišťovny. Svým klientům nabízejí i určité výhody nad rámec zákona. Patří mezi ně například příspěvky na zubaře, brýle nebo jiné finanční odměny. Szalay však upozornil, že tyto benefity se pro pojišťovny staly příliš nákladnými, a proto je začaly více regulovat. Pacienti je tedy dostávají pouze v případě, že chodí na pravidelné preventivní prohlídky. Nejde jen o prohlídky u praktického lékaře, ale také například u gynekologa, zubaře a dalších specialistů.
Podle Szalaye však pojišťovnám nejde primárně o zlepšení stavu prevence na Slovensku. „Myslím si, že cílem pojišťoven není zvýšit účast na preventivních prohlídkách, ale ušetřit na nevyplacených benefitech. Protože spousta lidí nakonec na preventivní prohlídky nechodí,“ vysvětlil. Podle Szalaye sice podmíněnost nakonec zvýšila počet lidí, kteří chodí na pravidelné preventivní prohlídky, ale zároveň snížila čerpání dávek ze strany pojišťoven.
Své tvrzení o pojišťovnách opírá také o praktické zkušenosti. V Bratislavském kraji bylo po očkování proti covidu zahájeno očkování i proti dalším nemocem. „Setkali jsme se ale s tím, že pojišťovny nechtěly proplatit ani samotný výkon očkování, pokud se nejednalo o pacienta daného očkovacího lékaře. To logicky nelze splnit, protože všechny pacienty by očkoval pouze jeden lékař. Pojišťovny to prostě nechtěly zaplatit. Proto si myslím, že pojišťovnám nejde primárně o vysokou proočkovanost a preventivní prohlídky, jinak by byly ochotny je zaplatit,“ řekl Szalay.
Slovenské zdravotnictví je v kolapsu
Na otázku, kdo by měl o prevenci informovat veřejnost a vést kampaň, která by zdůraznila její význam, Szsalay odpověděl, že obecnou kampaň může vést ministerstvo zdravotnictví, ale cílenou kampaň musí vést pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče. Ministerstvo má udávat směr, ale konkrétní akce by podle něj měl dělat sektor.
Szalay vysvětlil, že každý ve slovenském zdravotnictví by měl mít cílovou roli. Podle jeho slov se to týká lékařů, klinik, zdravotních pojišťoven, ale také pacientů. Vše by však mělo být regulováno ministerstvem zdravotnictví, které bude definovat úkoly. „Pokud ministerstvo určí jako prioritu, že je třeba zlepšit některé preventivní programy, zadá tento úkol v první řadě pojišťovnám. Pro ně by pak splnění tohoto úkolu mělo být podmínkou pro výplatu zisku. To znamená, že úkolem pojišťovny bude delegovat plnění úkolu ministerstva na poskytovatele a pacienty,“ vysvětlil.
Současnou situaci slovenského zdravotnictví nehodnotí pozitivně. Podle něj je slovenské zdravotnictví v kolapsu. Země má mnoho plánů a strategií, ale podle jeho slov jim chybí finanční prostředky a milníky. Zdůraznil, že se jedná o klíčové parametry.
Jako příklad špatného stavu zdravotnictví připomněl loňskou analýzu Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky. Ta se zaměřila na strategické dokumenty slovenského zdravotnictví. „Chtěli je získat od ministerstva, ale zjistili, že ministerstvo neví, jaké strategické dokumenty má. Kontroloři si je tedy museli vyhledat a analyzovat. Nakonec zjistili, že z jedenácti analyzovaných dokumentů se pouze dva zmiňují o nějakých okrajových milnících a nikde není zahrnuto financování,“ uvedl vedoucí odboru zdravotnictví BSK.
Miroslav Homola
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.
