Zatímco Spojené státy jsou na pokraji další sezóny respiračních virů, někteří zdravotničtí pracovníci se chystají vyměnit lékařské nástroje za protestní cedule. Nedostatek personálu, administrativní zátěž a málo peněz trápí zdravotníky nejen v Česku, ale také za velkou louží. Informuje o tom americký zpravodajský web CNN.
„Zaměstnanci jsou vzhůru v noci, den před směnou, a jen přemýšlejí o tom, co všechno budou muset dělat další den kvůli nízkému počtu zdravotníků,“ uvádí Gabe Montoya, lékař na pohotovosti v Kaiser Permanente Downey Medical Center v Jižní Kalifornii.
Gabe Montoya je členem vyjednávacího týmu místní odborové organizace, která je součástí koalice Kaiser Permanente Unions. Odboráři se společně sejdou k vyjednávání se zdravotnickým gigantem Kaiser Permanente, který sdružuje několik zdravotnických organizací. Pokud jednání selžou, více než 75 tisíc zdravotníků nejspíš bude tři dny stávkovat ve stovce míst v Kalifornii, Coloradu, Oregonu, Washingtonu i Virginii.
„Říkám nám pokrevní linie, protože všechno děláme my,“ nastiňuje chod nemocnic Montoya. „Za jednu hodinu zvládnu čtyři nebo pět EKG, musím vzít pacienta na CT, vyčistím dětské rány a ještě pomáhám sestrám,“ doplňuje a zároveň se obává, že se sezónou respiračních virů zaplaví nemocnici daleko více pacientů.
Společnost Kaiser Permanente ve svém prohlášení uvedla, že od roku 2022 najala více než 50 000 lidí a plánuje přijmout další. „Společnost Kaiser Permanente chce urychlit nábor v tomto roce. Stanovili jsme si společný cíl 10 000 nových lidí. Naše dosavadní úsilí vedlo k obsazení více než 9 700 pozic a přijímáme dál,“ stojí v prohlášení.
Vyhoření pracovní síly je stále častější
Nedostatek lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků je v celé zemi z velké části zapříčiněn syndromem vyhoření. Nedávný průzkum ukázal, že 6 z 10 lékařů trpí pocity vyhoření, ačkoliv v roce 2018 se jednalo o dvacet procent lékařů méně (4 z 10).
Ani zdravotní sestry na tom nejsou o moc lépe. Asi polovina z nich podle průzkumu z dubna cítí v práci emocionální vyčerpání.
„Už před pandemií jsme měli velmi křehký systém zdravotní péče a od té doby se to jen zhoršilo. Jsme na krizových úrovních,“ říká Corey Feist, spoluzakladatel a výkonný ředitel nadace Dr. Lorna Breen Heroes’ Foundation. Nadace byla založena na památku Feistovy švagrové s cílem snížit syndrom vyhoření zdravotníků. Žena, která byla lékařkou na pohotovosti v první linii, kde léčila pacienty s covidem, v roce 2020 spáchala sebevraždu.
Jednou z hlavních příčin syndromu vyhoření je administrativní práce, kterou jsou lékaři a sestry zahlcení. Jedná se například o formuláře pro předběžnou autorizaci pojištění a aktualizace elektronických lékařských záznamů.
„A tak lidé odcházejí, stávkují, potřebují jiné pracovní prostředí, protože se jen snaží dělat práci, kterou se naučili, jenže je tu veškerá administrativní zátěž a všechna další nařízení. Dostává se to mezi ně a péči o pacienty,“ upozorňuje Feist a dodává, že stávkující zdravotníci jsou skutečně na konci svých sil, což může vést k daleko více chybám ze strany lékařů i sester, které mohou pacienta ohrozit.
Mzdy nedrží krok s inflací
Nízké mzdy jsou dalším faktorem vedoucím k nedostatku zaměstnanců. „Je tu problém. My jsme dělníci, kteří žijí od výplaty k výplatě,“ zlobí se Montoya s tím, že někteří z jeho kolegů se obávají, zda si vůbec budou moci dovolit nájemní bydlení.
Kaiser Permanente přitom v prohlášení uvádí, že má „na srdci“ ekonomický blahobyt všech zaměstnanců. „Při letošním vyjednávání nabízíme plošné zvýšení mezd, celopodnikovou minimální mzdu začínající na 21 dolarech za hodinu, vynikající zdravotní benefity, plány důchodového příjmu a mnohem více,“ je psáno v prohlášení.
Podle amerického Úřadu pro statistiku práce vzniklo odvětví zdravotní péče se zhruba 70 tisíc pracovních míst, především v ambulantních zdravotních službách, ošetřovatelství, rezidenční péči a nemocnicích.
Susan Skillmanová, vrchní zástupkyně ředitele Centra pro studium pracovní síly ve zdravotnictví na Washingtonské univerzitě, ale řekla, že produkovat více lékařů, sester nebo jiných zdravotnických pracovníků samo o sobě problémy nevyřeší. Podle ní je třeba řešit pracovní podmínky, které vedou k fluktuaci.
Možný bod obratu
Aby se pokusil kompenzovat tlaky, kterým zdravotničtí pracovníci čelí, podepsal americký prezident Joe Biden v březnu 2022 zákon o ochraně poskytovatelů zdravotní péče – první federální zákon, který povoluje granty pro programy nabízející behaviorální zdravotní služby pro pracovníky v první linii.
Kromě toho Bidenova administrativa v srpnu oznámila investici ve výši 100 milionů dolarů na posílení ošetřovatelské pracovní síly prostřednictvím školicích a vzdělávacích programů.
Státní zákonodárný sbor v Kalifornii nedávno také schválil návrh zákona, který by do roku 2026 zvýšil minimální mzdu pro zaměstnance ve zdravotnictví, kam spadá ostraha nemocnic, zaměstnanci obchodů se suvenýry nebo hospodyně, na 25 dolarů za hodinu. Kalifornský guvernér Gavin Newsom zatím neuvedl, zda zákon podepíše. Podle jeho úřadu má o připravované legislativě jednat do 14. října.
„Máme pocit, že jsme jediní, kdo bere personální krizi vážně. Jsme jediní, kdo bije na poplach před našimi zákonodárci, že je ve zdravotnictví velká krize a nikdo ji nechce řešit. Nemáme jinou možnost, než stávkovat,“ uzavírá Gabe Montoya.
-ns-
