Kvalitní nemocniční péči chce každý. Jenže ne každý dokáže snadno zjistit, která nemocnice poskytuje špičkovou péči, a která naopak výrazně pokulhává. V Německu má proto vzniknout internetový portál, kde by si pacient mohl udělat obrázek o tom, které klinice svěří zdraví své nebo svých blízkých. Spolková vláda schválila legislativu, od níž si slibuje, že povede k větší transparentnosti německého nemocničního trhu. Příslušný zákon by mohl začít platit nejpozději od dubna příštího roku, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Zákon na podporu kvality lůžkové péče prostřednictvím transparentnosti již schválila německá spolková vláda. Nyní poputuje k projednávání do Spolkového sněmu, kde ho už příští týden čeká první čtení. Pokud vše půjde hladce, zákon by mohl začít platit nejpozději od dubna příštího roku, jak ostatně vláda pod vedením kancléře Olafa Scholze (SPD) plánuje. Jedná se navíc o normu, která nevyžaduje schválení také horní komorou německého parlamentu, tedy Spolkovou radou.
„V oblasti lůžkové péče je transparentnost nedostatečná,“ zdůraznil během čtvrteční tiskové konference spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD), na které zároveň představil celý připravovaný projekt. Právě nízká transparentnost je podle něho hlavní důvod, proč by už od 1. dubna 2024 měl existovat adresář, který bude fungovat jako interaktivní atlas kvality německých nemocnic.
Kvalita podle barevné škály
Uživatelé by v něm mimo jiné měly najít hustotu lékařů a prováděných výkonu, mapu příslušných oddělení podle přidělených skupin služeb a podobně. Vše má být zobrazeno srozumitelně, a to prostřednictvím barevného odlišení od červené až po zelenou baru, kde zelená by představovala nejlepší hodnotu daného kritéria.
V adresáři transparentnosti mají být v budoucnu zveřejňovány také počty případů v rámci 65 skupin různých výkonů, dostupný lékařský a ošetřovatelský personál v poměru k rozsahu výkonů, míra komplikací u vybraných výkonů nebo přiřazení jednotlivých lokalit nemocnic do konkrétních úrovní nemocniční lůžkové péče.
Za tímto účelem bude součástí legislativy také takzvané formulační pomůcka, která má obsahovat jakýsi návod, jak příslušné údaje evidovat. První návrh byl spolkovou vládou představen v polovině srpna, nyní však kabinet Olafa Scholze počítá s určitými úpravami. Z mnoha stran se totiž na první návrh ozývala kritika.
Dojde ke snížení administrativní zátěže nemocnic
Ta největší směřovala k povinnosti nemocnic oznamovat skupiny služeb, které jsou v jednotlivých nemocnicích poskytovány. Namísto toho tedy nemocnice budou předávat informace především o počtech zdravotnického a ošetřovatelského personálu, což má svůj praktický důvod.
Zatímco personální stavy lze zjistit, a tedy oznámit poměrně snadno, skupiny služeb zatím nejsou přesně definovány a pravděpodobně by se to ani nestihlo do termínu předpokládané účinnosti příslušné legislativy. Skupiny služeb jsou totiž navázány na schválení nemocniční reformy, která se nejspíše zpozdí, ačkoli původní plán hovořil o její implementaci od 1. ledna 2024.
Pro nemocnice to bude mimo jiné znamenat, že transparentnímu portálu budou muset hlásit více dat než dnes. A pokud svou povinnost nebudou plnit, hrozí jim sankce. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach ale slíbil, že samotná nemocniční reforma bude naopak znamenat „obrovskou debyrokratizační ofenzívu“. Podle něho dojde ke zefektivnění podávání zpráv o kvalitě poskytované nemocnicemi, ve hře je také varianta, že povinnost tyto zprávy zpracovávat zcela odpadne a zůstanou jen na dobrovolné bázi.
Zdeňka Musilová
