Žít co nejdéle doma za pomoci rodiny a sociálních služeb, a když to nelze, využít komunitní služby zohledňující přání a priority klienta i jeho blízkých – to je cíl Akčního plánu přechodu sociálních služeb k péči poskytované na komunitní bázi, větší individualizaci péče a podpoře deinstitucionalizace pro období 2023–2025, který včera schválila vláda. Materiál je zároveň jednou z podmínek, abychom na oblast transformace sociálních služeb mohli čerpat finance z EU.
„Je to materiál, který popisuje, jak chceme v našich krajích dále humanizovat sociální služby – jak prostory bývalých zámků a klášterů chceme transformovat na zařízení komunitního charakteru tak, abychom dokázali zlepšit péči o lidi se zdravotním hendikepem. Akční plán bude znamenat, že minimálně 40 až 50 zařízení v krajích se bude moci transformovat na tyto služby komunitního charakteru, kde jsme schopni klientům nabídnout výrazně lepší podmínky pobytu. Na akční plán už je také připravena konkrétní výzva z IROP tak, abychom projekty byli schopni financovat z prostředků EU. Kraje mají projekty připraveny a tímto umožníme celý proces spustit,“ řekl po včerejším jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka s tím, že do oblasti budou směřovat nejen prostředky z IROP, ale také OP Zaměstnanost+ či z Národního plánu obnovy.
Plán chce dosáhnout transformace sociálních služeb včetně změn v řízení, financování, vzdělávání a formách poskytování služeb. Nemělo by přitom dojít jen ke změně prostředí, ale i přístupu pečujících. Schválení plánu je zároveň předpokladem pro splnění základní podmínky pro oblast sociálního začleňování na programové období 2021–2027 ze strany EU. Navázáno by tak mělo být čerpání evropských dotací na investiční i neinvestiční projekty.
„Cílem akčního plánu je připravit proces deinstitucionalizace tak, aby mohla v navazujícím období vláda na základě komplexních relevantních podkladů schválit kroky směřující k cíli, kdy v roce 2030 dosáhne kapacita komunitního charakteru u domovů pro osoby se zdravotním postižením 80 procent z celkové kapacity tohoto druhu sociálních služeb. Dalším cílem je, aby v roce 2025 byly legislativně ukotveny podmínky pro podporu vzniku služeb komunitního charakteru. Dílčím cílem je mít v roce 2025 v průběhu realizace 40 transformačních plánů pobytových sociálních služeb v rámci čerpání finančních prostředků z IROP 2021-27,“ uvádí se v akčním plánu.
Čtvrtina lůžek v sociálních službách je v pokojích pro tři a víc lidí
Kapacita lůžek domovů pro osoby se zdravotním postižením klesá ruku v ruce s tím, jak se navyšují kapacity služeb komunitních. V období od roku 2007 do roku 2022 se snížila o 4865 lůžek, tedy o 29 procent. Naproti tomu počet lůžek v chráněném bydlení vzrostl od roku 2007 do roku 2022 o 2481, což je nárůst o více než sto procent. Jedním z poznávacích znaků nekomunitního charakteru služby je přitom počet klientů na pokojích. V roce 2015 pokoje pro tři a více lidí tvořily cca 30 procent kapacit domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovů se zvláštním režimem, v roce 2021 to pak bylo 24 procent. V pololetí toho roku byla pak u nás hotová transformace celkem 27 pobytových zařízení v rámci výzev IROP 2014–2020.
Množství komunitních služeb se sice daří zvyšovat, stále jich ale zdaleka není dostatek. Zároveň je ze statistik MPSV patrné, že parametrické vymezení sociálních služeb komunitního charakteru je zúženo na počet uživatelů, ale již nebere ohled na procesy a způsob péče o klienty.
S jakými cíli tedy přichází akční plán? V rámci legislativních úprav je potřeba připravit komunitním službám pevnou půdu pod nohama. „Je třeba legislativně zakotvit zásadu, ze které vyplývá, že u seniorů a osob se zdravotním postižením má vždy přednost zajištění sociálních služeb umožňujících jejich setrvání doma v domácím prostředí, před zajištěním služeb v pobytovém zařízení. To je jeden ze strategických cílů materiálu. V tomto bodě vycházíme z analýzy stávajících zákonných úprav,“ zdůvodňuje ministr Jurečka.
Vedle toho je v zákoně o sociálních službách třeba vymezit pojmy sociální služba komunitního a nekomunitního charakteru, a to včetně úpravy materiálně-technického standardu pro pobytové sociální služby. Definovat je také potřeba pojem pečující osoba.
Bez kvalifikovaných sociálních pracovníků to nepůjde
V rámci nelegislativních cílů je v plánu vytvořit podmínky pro svobodnou volbu klienta o směřování další pomoci, podpořit změny od nekomunitního modelu ke komunitnímu, zajistit finanční podporu a zvýšit obecné povědomí o důležitosti deinstitucionalizace sociálních služeb.
Měla by přitom vzniknout meziresortní metodika v oblasti postupu vzájemné informovanosti o dostupných možnostech podpory. Ta má vést k podpoře budoucího klienta v rozhodování o tom, zda je pro něj vhodná péče terénní, ambulantní nebo pobytová. Zároveň by měla být přijata opatření, aby nebyla pobytová sociální služba automaticky první volbou pro člověka závislého na péči.
„Opatření bude řešeno v rámci systémového projektu MPSV Podpora implementace koordinovaného přístupu v systému poskytování sociální ochrany v ČR. Cílem projektu je vytvoření podmínek pro aplikaci case managementu do systému sociální ochrany ČR na všech jeho úrovních, a to prostřednictvím přípravy a pilotního odzkoušení unifikovaného modelu koordinovaného přístupu, včetně poskytování související metodické podpory vybraným obcím s rozšířenou působností a posílením kompetencí relevantních aktérů,“ píše se v plánu s tím, že je zároveň třeba podpořit vzdělávání v tomto směru.
Na MPSV pak bude stanoven tým pracovníků odpovědných za poskytování metodické podpory směrem k poskytovatelům sociálních služeb v oblasti deinstitucionalizace a transformace. Vzniknou i podpůrné metodické pokyny pro oblast obhajoby práv a sebeurčení klientů. Uživatelé služeb a jejich rodiny by také měli být zapojeni do vyhodnocování kvality služeb.
Zásadní při podpoře toho, aby člověk zůstal žít doma, je přitom sociální pracovník. Ten by také měl být koordinátorem spolupráce všech subjektů. „Zajišťování sociální práce na obcích dlouhodobě neodpovídá potřebě plnohodnotné, funkční a adresné sociální práce. Tento cíl nelze splnit, pokud na obecních úřadech nebude výkon činností sociální práce v přenesené působnosti personálně dostatečně zabezpečen sociálními pracovníky splňujícími kvalifikaci dle zákona č. 108/2006 Sb. a zároveň nebude zabezpečena dostupnost sociální práce pro osoby v nepříznivé sociální situaci. Je třeba zajistit dostatečné kapacity sociálních služeb (kvalifikovaný personál, místní dostupnost, peníze na investice a provoz atd.), jelikož potřeba služeb bude v souvislosti s demografickým vývojem extrémně narůstat a z terénu je patrné, že již současné kapacity sociálních služeb nestačí na uspokojení poptávky po nich,“ podtrhává materiál.
Osm miliard z EU
Nově by také měla vzniknout meziresortní komise, která bude proces deinstitucionalizace sledovat a vyhodnocovat, případně aktualizovat úkoly v oblasti využití dostupných zdrojů pro zajištění kapacit nových služeb. Zároveň je třeba vytvořit systém pro průběžné monitorování a hodnocení deinstitucionalizace, k čemuž je ale na úvod nezbytné provést analýzu dostupných datových zdrojů o sociálních službách a identifikovat využitelná data.
„Na základě provedené analýzy potřebných dat nutných k monitorování a vyhodnocování procesu deinstitucionalizace bude vytvořen jednotný monitorovací systém s jasným a srozumitelným popisem všech sledovaných indikátorů,“ konstatuje plán s tím, že vytvořen bude také centrální registr služeb a žadatelů o ně.
Analýza současného stavu systému sociálních služeb by pak měla vést k efektivnímu nasměrování investičních prostředků, přičemž součástí by mělo být vyčíslení budoucích provozních nákladů a personálních potřeb. V neposlední řadě tak bude třeba zajistit finance na sociální služby komunitního charakteru, kdy se počítá s osmi miliardami z evropských peněz.
Už letos přitom MPSV vyhlásilo nové výzvy v rámci Národního plánu obnovy (výzva č. 44 zaměřená na modernizaci a rozvoj pobytových služeb sociální péče a č. 43 na zvyšování kapacit nepobytových komunitních sociálních služeb). Ministerstvo také připravilo výzvu č. 36 OPZ+ s názvem Transformace pobytových sociálních služeb, která je zacílena na podporu a rozvoj procesů uvnitř služby, která prochází transformací.
Tyto projekty jsou doplňkovými aktivitami k investičním záměrům především krajů, na které bude možné žádat finance z IROP. Ministerstvo pro místní rozvoj letos připravuje vyhlášení dvou výzev č. 58 a 59 s názvem Deinstitucionalizace sociálních služeb. Jedná se o uzavřené výzvy, kdy kraje dopředu zjišťovaly svoji absorpční kapacitu a už si také vytipovaly vhodné objekty k transformaci.
Michaela Koubová
