Petr Neužil, head of the cardiology department at the Homolka Hospital.

Kouřit dál i po několikátém infarktu? Neexistuje, zlobí se Neužil

Alespoň 10 procent nákladů zdravotních pojišťoven připadne na výdaje spojené s nemocemi zapříčiněné kouřením. Jakákoliv forma léčby závislosti na tabáku je proto nejen extrémně přínosná z pohledu zdravotní péče, ale je výhodná také ekonomicky. Pokud se ale kuřák nechce vzdát cigaret ani po několika prodělaných infarktech, neměl by podle primáře z kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce profesora Petra Neužila dostávat plně hrazenou zdravotní péči. Ekonomice prevence se na konferenci Zdravotnického deníku věnovali odborníci z řad politiků, lékařů, zástupců pojišťoven i vrcholových sportovců.

Navzdory preventivním opatřením způsobují kardiovaskulární nemoci polovinu všech úmrtí v Česku. Oblast kardiovaskulární prevence má proto stále velký prostor ke zlepšení. „Celkové investice v Evropské unii do léčby kardiovaskulárních chorob činí okolo 210 miliard eur za rok. Je logické, že prevenci musíme nastartovat,“ uvádí na konferenci Petr Neužil.

Účastníci prvního bloku konference Ekonomika prevence nazvaného Prevence zdravotních rizik – souhra či nesoulad aktérů (zleva): primář kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce Petr Neužil, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marian Hajdúch, generální ředitel slovenské Union zdravotní pojišťovny Michal Špaňár, předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek, vydavatel Zdravotnického deníku a moderátor diskuse Ivo Hartmann, člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod a místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka naslouchají přednášce, kterou přes telehovor pronesl předseda výboru pro zdravotnictví Národní rady Slovenské republiky a bývalý slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí.

Velký problém je podle něj v současném vnímání životního stylu u mladých lidí. „Trendy (moderní, aktuální, módní – pozn redakce) pro populaci mají být věci jako je nekouření. Lidé začínají kouřit v adolescentním věku klasickou cigaretu, nezačínají s náhražkou, což je paradox,“ nastiňuje Neužil a dodává, že současným „lifestylem“ je u většiny spíše sezení u počítače než aktivní sportování.

Investice peněz do prevence a změna životního stylu musí přijít podle Neužila proaktivně. „Ačkoliv jsme zvýšili věk dožití populace, nezvýšili jsme naše dožití ve zdraví. Musíme změnit náš životní styl a do toho stojí za to investovat peníze,“ apeluje.

Přestože je české zdravotnictví špičkové a dostupné takřka každému, právě dostupnost prevence v Česku podle odborníků poněkud pokulhává. Například ve Švédsku je průměrné dožití člověka o čtyři roky delší než v Česku, přičemž v nemoci u nás strávíme o 5 let navíc. „To znamená, že české zdravotnictví léčí a vynakládá finanční prostředky na každého z nás o pět let déle než ve Švédsku,“ vysvětluje Neužil a dodává, že ve srovnání se Švédy mají Češi dvakrát vyšší spotřebu cigaret i alkoholu, a naopak o polovinu nižší spotřebu zeleniny. Stejné úrovně zdravých obyvatel lze poté pochopitelně nastavit poněkud těžce.

Na konferenci Ekonomika prevence vystoupil také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Na druhou stranu Neužil oceňuje fakt, že mladší lidé konzumují více zdravějších potravin než předchozí generace současných padesátníků a šedesátníků. Přesto jsou čísla obézních stále vysoká. „Obezita je tragédie. Lidé se přežírají, jedí červené maso a další nesmysly,“ kritizuje Neužil a zároveň poukazuje na to, že ani pohyb, který je v mezinárodním srovnání u Čechů vcelku ucházející, není dostatečný.

Aleš Rod z NERV v debatě s předsedou Národní sportovní agentury Ondřejem Šebkem.
Náměstek VZP Ivan Duškov a fotbalový brankář Tomáš Vaclík.

Kuřáci si zkracují život i o 15 let

Příliš pozitivní není ani zjištění, že dvacet procent pacientů i po tak závažném srdečním onemocnění jako je infarktu myokardu kouří dál. „Kouření je fenomén, který je ale každý schopen ovlivnit. Jídlo je nutriční potřeba, ale kouření je absolutní nesmysl,“ vypočítává negativní aspekty vdechování kouře do plic Neužil. A co víc, velkým problémem je taktéž pasivní kouření, kterému jsou lidé vystaveni, aniž by o to měli zájem.

Pohled do auditoria.

Pomůžou pojišťovny?

Ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění napomáhá také pokles cholesterolu v krvi, k čemuž lze v současné medicíně dojít i díky biologické léčbě. „V této léčbě můžeme hovořit o výrazném posunu. Snížení LDL cholesterolu o 1 mmol na litr významně snižuje výskyt koronárních příhod, a to až o 25 procent, což je fantastické číslo. Pokud ale člověk přestane kouřit, za rok má riziko nižší dokonce o 35 procent,“ upozorňuje a dodává, že vyřazení cigaret stojí signifikantně méně peněz než biologická léčba.

Na konferenci Zdravotnického deníku hovořil také hokejový brankář Dominik Hašek. Naslouchal mu poslanec slovenské Národní rady a bývalý ministr zdravotnictví Richard Raši.

V České republice kouří 23 procent populace starší 15 let, což je odhadem kolem 2,2 milionu osob. „Apeloval bych na zdravotní pojišťovny. Kdo bude postupně snižovat užívání cigaret, omezuje u sebe potenciální kardiovaskulární riziko onemocnění i riziko vzniku nádorů. Myslím si, že to je ta cesta, kterou se vydat,“ říká Neužil k užívání cigaret, které jsou každý rok příčinou úmrtí 16 tisíců lidí v České republice.

Ve své prezentaci profesor Neužil také poukázal na to, že jakákoliv forma léčby závislosti na tabáku je nejen extrémně přínosná z pohledu zdravotní péče, ale je výhodná i ekonomicky. Minimálně deset procent nákladů zdravotních pojišťoven připadá na nemoci způsobené kouřením, upozornil. Všem kuřákům by měla být vždy poskytnuta edukace a nabídka pomoci k nekouření. Podle Neužila je pak možné těm, kteří nedokážou či nechtějí přestat s kouřením, představit produkty s redukovaným respektive modifikovaným rizikem. 

Konference se zúčastnil také český lezec a olympionik Adam Ondra. Na snímku hovoří s šéfredaktorem Zdravotnického deníku Tomášem Cikrtem.
Slovenský hlavní hygienik Ján Mikas.

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.

Foto: Radek Čepelák

Nela Slivková