Ministerstvo zdravotnictví vypořádalo připomínky k návrhu úhradové vyhlášky, který tak byl zařazen do evidence na legislativní radě vlády. V návrhu zůstaly zachovány priority jako podpora jednodenní péče či domácí paliativní péče, k úpravám naopak došlo v segmentu stomatologie a vypuštěna byla také odlišná kapitace za sdružené praxe a sloužení pohotovostí u praktiků.
Ministerstvo odmítlo zásadní připomínku ministerstva financí, která požadovala přepracování návrhu vyhlášky tak, aby hospodaření systému nebylo příští rok deficitní.
„Návrh vyhlášky usiluje o rozumné vyvážení možností systému veřejného zdravotního pojištění a potřeb poskytovatelů zdravotních služeb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění v § 17 odst. 2 jako veřejný zájem výslovně uvádí i kvalitu a dostupnost hrazených služeb, nikoliv pouze finanční stabilitu systému, tyto hodnoty je tedy třeba posuzovat ve vzájemné souvislosti, nikoliv izolovaně. Navrhovaná vyhláška z dlouhodobého pohledu stabilitu sytému veřejného zdravotního pojištění neohrožuje, finanční rezervy systému čerpá pouze do míry, která je pro systém jako celek přijatelná. Lze se navíc domnívat, že v souladu s řadou předchozích let bude finanční bilance systému ze zpětného pohledu lepší, než vždy relativně opatrné predikce jeho vývoje (což považujeme za rozumné), byť předkladatel s tímto předpokladem (oproti požadavkům poskytovatelů) pracuje velmi opatrně a zdrženlivě,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví.
K připomínce financí, že vyhláška nerespektuje výsledky dohodovacího řízení, zdravotnictví uvádí, že uzavřené dohody obsahují valorizační klauzuli, která stanoví, že úhrady dle těchto dohod budou navýšeny v případě, kdy u jiných segmentů bude stanoven vyšší růst než v segmentech s dohodou.
„MZ na základě stanovení plošného růstu úhrad o šest procent aplikovalo tuto valorizační klauzuli a dohody tudíž byly zachovány. Vedle toho je nutné připomenout, že navrhovatel v odůvodnění výslovně uvádí, že společný návrh VZP a segmentu není ve smyslu zákona dohodou, ale že jej považuje za nejbližší dostupné vodítko vůle účastníků dohodovacího řízení, které má k dispozici. Plošný růst úhrad činí šest procent a nikoliv osm a není co do své výše odvozen ze společného návrhu, ale z modelace možností systému,“ reaguje ministerstvo zdravotnictví. K podobné připomínce Svazu zdravotních pojišťoven pak zdravotnictví dodává, že „deficitní hospodaření motivuje zdravotní pojišťovny k hledání úspor a zefektivňování poskytování zdravotních služeb.“
V neposlední řadě si pak ministerstvo financí stěžovalo na některé kroky v oblasti lůžkové péče, například ty týkající se péče jednodenní. „U jednodenní péče díky odstranění podmínky oddělených provozů a umožnění vykazování v rámci akutní lůžkové péče dojde k významnému zkracování hospitalizaci a úspoře nákladů. Navýšení efektivity pro rok 2024 dostalo přednost před navyšováním bezpečnosti, které by bez ochoty jednodenní péči provádět u poskytovatelů lůžkové péče stejně nebylo realizováno,“ konstatuje ministerstvo.
Signální kód pro lékárny zůstane výrazně navýšený
Svaz zdravotních pojišťoven zase v rámci připomínek kritizoval, že kalkulace MZ jsou chybné a ve skutečnosti dojde k 9 až 10 procentnímu navýšení. Na druhou stranu ministerstvo počítá nejen s penězi na základních fondech pojišťoven, ale se všemi zůstatky, které plátci mají.
„Pro poctivé zobrazení finanční situace zdravotních pojišťoven je třeba přihlížet k zůstatkům všech fondů, nikoliv pouze základního fondu. Jednotlivé úhradové mechanismy a modelace ve vyhlášce byly upraveny za cílem zlepšení finanční bilance především zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven,“ uvádí k tomu ministerstvo.
Svaz si také stěžoval, že ministerstvo zvýhodňuje některé segmenty, které se v rámci dohodovacího řízení nedomluvily. „Návrh úhradové vyhlášky vychází z politických priorit MZ zejména za účelem nastavení rovnováhy mezi finančními možnostmi systému a nutnými náklady na dostupnou a kvalitní zdravotní péči,“ reaguje MZ.
Úřad nevyslyšel ani stížnost na výrazné navýšení signálního kódu za výdej léku na recept v lékárně. „Uvedené navýšení za prvé zohledňuje politickou dohodu mezi MZ a distributory léčivých přípravků na novém způsobu rozdělení maximální obchodní přirážky, za druhé promítá do segmentu lékáren osmiprocentní růst odůvodněný mj. předpokladem, že marže lékáren z léčivých přípravků na lékařský předpis budou v následujícím období stagnovat či dokonce klesat,“ poukazuje ministerstvo. Nadále trvá také na prioritách v podobě podpory jednodenní péče či domácí paliativní péče.
Akceptována naopak byla připomínka k rozšíření druhů kapitačních plateb praktických lékařů o sdruženou praxi s tím, že nejsou jasné parametry, co sdružená praxe je a jak ji má pojišťovna identifikovat. „Sdružené praxe byly z návrhu vypuštěny, MZ bude nicméně aktivně hledat vhodný způsob jejich promítnutí do vyhlášky v následujícím roce,“ stojí ve vypořádání. Vypuštěny byly také bonusy či malusy podle toho, zda praktik slouží pohotovosti.
Ve stomatologii by měla být více zohledněna dohoda s VZP
Odbory v připomínkách předložily návrh, jak by se měla upravit výše platů ve zdravotnictví, což ale ministerstvo neakceptovalo. „Ustanovení týkající se navyšování objemu mezd a platů je jediným způsobem, jak je možné zajistit navyšování odměňování dle situace nerovnoměrného růstu úhrad mezi poskytovateli,“ poznamenalo ministerstvo v reakci na připomínku.
Úřad odmítl také požadavek České lékařské komory na nárůst úhrad o 15 procent pro segment praktických lékařů, ambulantních specialistů, ambulantních gynekologů a komplementu. „Růsty segmentů představují limit možností systému veřejného zdravotního pojištění. Připomínkovým místem navrhovaný plošný růst 15 procent by byl pro systém veřejného zdravotního pojištění likvidační,“ konstatuje ministerstvo.
K návrhu úhradové vyhlášky měla řadu připomínek také Česká stomatologická komora, která poukázala, že ministerstvo neakceptovalo parciální dohodu, kterou zubaři uzavřeli s VZP. Místo toho stanovilo úhrady „dle svého uvážení“, přičemž ovšem podle komory nabouralo léta budované práce. Ministerstvo výhrady akceptovalo částečně.
„Ministerstvo zdravotnictví na podnět zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven přepočetlo dopady společného návrhu VZP a ČSK, který by místo deklarovaných 8 procent navýšení ve skutečnosti představoval navýšení okolo 14 procent. Proto MZ přistoupilo k přepracování celé přílohy č. 11 podle principů zachování poměru základního růstu úhrad výkonů podle společného návrhu a snížení růstu podle společného návrhu poměrně tak, aby dopad představoval po započtení pomalejšího navyšování agregované platby oproti výkonové složce 6 procent,“ zdůvodňuje ministerstvo.
Zároveň ale stanovuje výjimky v podobě rozdělení dodatečných dvou procent růstu segmentu mezi výkony prevence a výkon fotokompozitní výplně, zajištění rychlejšího růstu u dětských výkonů na minimálně 10 procent, zreálnění cen endodontických výkonů tak, že růst jejich úhrady byl stanoven na tři čtvrtiny růstu podle společného návrhu, a zachování úhrad ortodontických a nových výkonů, včetně nových pedostomatologických bonifikací, na úrovni podle společného návrhu.
„Po těchto úpravách představuje navržený růst segmentu stomatologie meziročně cca 11,5 procenta, což je významné zvýhodnění oproti plošnému růstu většiny segmentů ve výši šest procent, odůvodněné potřebou podpory dostupnosti hrazené stomatologické péče,“ dodává ministerstvo.
Asociace krajů vedle toho připomínkovala snížení hodnoty bodu pro záchranáře. Ministerstvo připomínku akceptovalo částečně s tím, že ke snižování hodnoty bodu dochází v souvislosti s navyšováním bodových hodnot výkonů v důsledku inflační valorizace indexů nositelů výkonů a režijních nákladů ve všech odbornostech. Původně navržená hodnota bodu přitom byla navýšena z 1,36 na 1,37 Kč za výkony odborností 709 a 799 a 1,41 Kč za výkony přepravy s tím, že tato hodnota zajišťuje deklarovaný růst jednotkových úhrad segmentu o 6 procent.
Michaela Koubová
