Lavina výpovědí z přesčasové práce se zřejmě nedotkne pouze lékařů, ale může pořádně otřást také částí nelékařského zdravotnického personálu. Od prvního ledna nového roku chystají vypovědět další přesčasovou práci také některé sestry či laboranti, upozornila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Dagmar Žitníková na tiskové konferenci k vývoji současné situaci ve zdravotnictví. Zúčastnil se jí i šéf Sekce mladých lékařů ČLK (SML ČLK) Jan Přáda, který se mimo jiné distancoval od návrhů sdružení Mladí lékaři s tím, že nemá s aktuálním protestem nic společného.
Výpověď přesčasové práce doposud podala téměř polovina ze 13 tisíc nemocničních lékařů v Česku, konkrétně se jedná o 6 tisíc z nich. Přidat se k nim ale od nového roku chystá podle odborů také nelékařský zdravotnický personál. Na přesné informace o počtu těchto zaměstnanců odbory prý zatím čekají.
Velkou část příjmu zdravotních sester a dalšího nelékařského personálu přitom tvoří zejména přesčasová práce – stejně jako u lékařů má většina sester vyčerpáno 150 přesčasových hodin. Podle Žitníkové jde o sestry na anasteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) a operačních sálech. Jedná se ale také o laboranty či radiologické asistenty.
Přáda: Protest už se netýká jen mladých
Předseda Sekce mladých lékařů ČLK (SML ČLK) Jan Přáda na konferenci doplnil, že akce už se rozhodně nedotýká pouze mladých lékařů. „Momentálně jsme nasbírali již přes 6 tisíc výpovědí dobrovolných nebo dokonce ilegálních přesčasů a věkový průměr činí kolem 38 let. Zdaleka se to netýká jenom lékařů, kteří jsou čerstvě po škole, ale i těch zkušených,“ uvedl.
Zároveň se Přáda distancoval od aktivit Spolku Mladých lékařů v čele s Martinem Kočím. Na otázku, o kolik se vlastně mají tabulky platů lékařů zvýšit, protože obě organizace předkládají rozdílné návrhy (psali jsme zde), Přáda odpověděl jednoznačně: „Spolek Mladí lékaři je organizace, která funguje separátně a nemá s touto akcí v zásadě nic společného.“
Sekce mladých lékařů ČLK s odbory požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků. Momentálně podle odborů chybí v nemocnicích až 4 tisíce lékařů a 5 tisíc sester. „Místo abychom bojovali o pracovní sílu a snažili se ji tady udržet a zlepšit, politici svými kroky personální situaci jenom zhoršují,“ řekl k tomu předák Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.
Odbory požadují, aby lékaři podle své odbornosti a praxe brali od 1,5násobku do trojnásobku průměrné mzdy. U sester by podle nich mělo jít o výdělek do dvojnásobku průměrné mzdy. Vláda ale se zvýšením tarifů pro zdravotníky nepočítá. Místo toho by mělo být v rámci odměn lékařů podle ministra zdravotnictví rozděleno 6,8 miliardy korun. Odbory jsou ale k této částce poněkud skeptické. „Nikdo neví, ke komu peníze půjdou a kdo je bude rozdělovat. Pan ministr sice říkal, že peníze budou pro lékaře z přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví, nicméně tato slova garance byla opakovaně planá a my nemáme důvod jí věřit,“ uvedl rázně Přáda a zároveň dodal, že pro ministra Válka by bylo jednodušší zvýšit lékařům tabulkové platy.
Vedle změn zákoníku práce by bylo podle Jana Přády i odborářů na místě snížení administrativní zátěže lékařů, posílení digitalizace nebo vykrytí nemocničních služeb lékaři z ambulancí. Dodávají ovšem, že k tomu nemůže dojít bez adekvátního finančního ohodnocení, které by je do nemocnic přilákalo.
-ns-
