Největší česká zdravotní pojišťovna ruku v ruce s tím, že poskytne lůžkovým zařízením tři miliardy korun na řešení přesčasů, očekává diskuzi o restrukturalizaci lůžkového fondu. Na tu pak chce navázat znění rámcových smluv, které bude uzavírat v roce 2025. Po včerejším jednání správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) to řekli její zástupci.
„Jedním ze závažných bodů, který jsme dnes projednávali, byla informace pana ředitele Kabátka o situaci, která nastala kolem odporu lékařů sloužit přesčasovou práci nad rámec zákoníku práce. VZP jako společensky odpovědná firma se k tomu postavila tak, že ve spolupráci s panem premiérem a panem ministrem zdravotnictví připravila bonusový program na dodržení dostatečné dostupnosti a kvality péče, který nabídla svým smluvním partnerům v lůžkových zařízeních,“ uvádí předseda správní rady Tom Philipp.
V rámci tohoto bonifikačního programu pojišťovna rozdělí až tři miliardy korun, a to zhruba třem stovkám zařízení. Krok ovšem nebude znamenat změnu zdravotně pojistného plánu pro příští rok, který správní rada schválila na svém minulém zasedání. Místo toho chce jít pojišťovna cestou úspor na vlastním provozu a lepšího vyjednávání s firmami, které přinášejí na trh nové léky. Zároveň využije pozitivního salda prostředků na péči o ukrajinské občany, kde jsou náklady podstatně menší, než se původně předpokládalo.
Text úhradových dodatků, jejichž formou bonifikace proběhne, se připravuje v desítkách verzí podle typu zařízení, přičemž nárok na tuto podporu bude mít také následná a dlouhodobá lůžková péče. Distribuce dodatků by měla proběhnout na začátku příštího roku.
„Tím, že řešíme situaci, která nastala potom, co lékaři vyhlásili odpor, to nekončí. Situace s přesčasy, které jsou slouženy nad rámec zákoníku práce, je alarmující, a my se ji jako VZP budeme snažit spolu s ministerstvem zdravotnictví řešit. Budeme debatovat o tom, jaká má být správně síť v České republice, jestli není v části akutní péče příliš široká a také o tom, jak některá zdravotnická zařízení nebo jejich části transformovat například na lůžka následná, zdravotně-sociální nebo rehabilitační. V oblasti následné péče vidíme prostor jako nedostatečný i z hlediska demografické situace. V roce 2025 budou uzavírány nové rámcové smlouvy, takže předpokládáme, že tyto naše debaty se do nich promítnou,“ načrtává Tom Philipp.
Největší česká zdravotní pojišťovna se tak chystá na to, že v průběhu celého příštího roku povede debatu o podmínkách nových smluv s poskytovateli zdravotních služeb a je připravena být lídrem reformních kroků.
Bez deficitu
Uvolnění tří miliard korun na řešení přesčasů umožnilo i hospodaření VZP, které letos, podobně jako loni, vychází lépe, než počítal zdravotně pojistný plán. Na konci listopadu tak měla konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu ve výši 12,4 miliardy korun. Očekávaný výsledek hospodaření za prvních jedenáct měsíců přitom je 5,7 miliardy korun, což znamená, že na konci roku pojišťovna skočí s kladným saldem 700 milionů korun.
„Neskončíme tedy v deficitu, což dnes, 18. prosince, lze říct s naprostou jistotou,“ konstatuje místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.
Příjmy za leden až listopad dosáhly 250,8 miliardy korun, tedy 91 procent plánu, a výdaje 224,2 miliardy (87,2 procenta plánu), z toho 237,3 miliardy putovalo na zdravotní služby.
Zelená pro telemedicínu v psychosociální podpoře
Správní rada VZP se také včera zabývala některými novými příspěvky z fondu prevence. Ten bude v příštím roce disponovat podstatně větší částkou než letos – rozdělit by měl 1,6 miliardy, tedy o 60 procent více než letos. Jednou z novinek přitom bude očkování proti pásovému oparu pro lidi nad 50 let a rozšíření příspěvku na očkování proti HPV i na dospělé. Doposud největší česká zdravotní pojišťovna přispívala 1500 Kč svým klientům mladším 18 let (vyjma těch, kdo ho mají standardně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění). Od ledna ale tento příspěvek budou moci čerpat i dospělí do 45 let.
Nově také VZP přispěje na odlehčenou sádru a fixaci pro děti (nevztahuje se na fixační ortézy), a to ve výši 1500 korun. „Ze statistik víme, že zhruba 30 procent dětí do svých 19 let utrpí nějakou zlomeninu. Těžké sádry přitom znamenají dlouhou dobu, kdy nemohou do školy, navíc někteří mají citlivější kůži a pod sádrou může dojít ke vzniku dermatologických komplikací,“ vysvětluje místopředsedkyně správní rady Věra Adámková s tím, že příspěvek se vztahuje na lehké či odlehčené sádry z plastů, pryskyřice a karbonových vláken.
VZP chce také dále pracovat na svém programu na zvýšení dostupnosti psychosociální podpory, který odstartoval na konci roku 2020. Nově se zaměří také na telemedicínská řešení, kdy pojišťovna plánuje rozšíření kapacit zapojením digitálních platforem, například aplikací.
„Dnes jsme na správní radě schválili nový projekt, který se bude zaobírat zvýšenou dostupností psychosociální podpory prostřednictvím telemedicíny. VZP vypíše veřejnou výzvu, jejímž prostřednictvím se budou moci poskytovatelé přihlásit do projektu. Podmínkou je telemedicínské řešení, kladné stanovisko odborné společnosti a kvalifikovaný odborný dohled. Po schválení budou všichni žadatelé o terapeutické programy zveřejněni na webu VZP a klienti si budou moci žádat o příspěvek,“ přibližuje místopředsedkyně správní rady Michaela Matoušková.
Příspěvek je určený dospělým klientům a bude dosahovat maximální výše 5000 korun v podobě 500 korun na jedno sezení (celkově tedy na deset sezení).
Novinkou od ledna bude také dvoutisícový příspěvek dětem na pohyb, a to včetně školou organizovaných lyžařských kurzů. Tento příspěvek rodina dostane po předložení školou potvrzeného formuláře o účasti dítěte na výcviku (je k dispozici na webu VZP), který zároveň slouží jako doklad o úhradě. Žádost o příspěvek je třeba podat po absolvování kurzu, přičemž potvrzení nesmí být starší než tři měsíce.
Michaela Koubová
