Foto: Wikimedia/vperemen.com

Mýty kolem pandemické úmluvy: ani se nechystá povinné očkování, ani neztratíme suverenitu ve prospěch WHO

Příští rok v květnu by měla být Světovým zdravotnickým shromážděním přijata pandemická úmluva, která by měla posílit připravenost států na pandemie. Protože kolem připravovaného dokumentu koluje řada dezinformací, byla problematika zařazena i na včerejší jednání sněmovního zdravotnického výboru. Zástupci ministerstva zdravotnictví tak poslance ujistili, že se úmluvou rozhodně nehodláme v oblasti zdravotnictví vzdát státní suverenity ve prospěch Světové zdravotnické organizace (WHO) – ta má pouze podpořit připravenost zemí na pandemie a podat pomocnou ruku v případě, že o ni budeme stát.

„Všichni jsme měli během covidu výhrady k tomu, jak zafungovaly mezinárodní organizace, které nám mají pomáhat chránit veřejné zdraví. Kritika byla vznesena na fungování Světové zdravotnické organizace i dalších mezinárodních subjektů. EU byla jedním z těch, kdo inicioval debatu, že by se postupy měly změnit a zavést kroky, které nám pomůžou reagovat, abychom se připravili na další pandemii, mohli sdílet zásoby zdravotnických prostředků, léčiv či vakcín a uměli si navzájem pomoci,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

„Chceme se ponaučit z toho, co způsobila pandemie covidu, a připravit text, kterým se budeme moci v případě dalších pandemií řídit. Zároveň budou probíhat změny mezinárodních zdravotnických předpisů – sešlo se asi tři sta návrhů na úpravu poloviny článků. Musí jednak odpovídat tomu, co je záměrem pandemické úmluvy, hlavně jsou ale zaměřeny na novější formy notifikací zdravotnických hrozeb, sdílení informací a hodnocení rizik,“ doplňuje vedoucí odboru mezinárodních věcí a EU ministerstva zdravotnictví Kateřina Baťhová.

Úmluva je nyní ve finální fázi projednávání, přičemž by měla být Světovým zdravotnickým shromážděním schválena v květnu příštího roku. Dohodu musí schválit dvě třetiny přítomných států WHO. Po jejím odsouhlasení by do 18 měsíců měly státy začít národní schvalování, případně vyrozumět generálního ředitele, proč dohodu neakceptují. V tuto chvíli to přitom vypadá, že pokud se něco významně nezmění, Česko podepíše pandemickou úmluvu i změnu mezinárodních zdravotnických předpisů, obojí ovšem s výhradou ratifikace, kdy jimi nebudeme vázáni, pokud je neschválí obě komory parlamentu a prezident. Poté se z nich stane mezinárodní smlouva prezidentského typu s nadřazeností nad českou legislativou.

WHO zmonitoruje připravenost

Protože se úmluva bude týkat množství států, jde o materiál hodně obecný. Měl by nicméně velmi pomoci ve sdílení informací a postupů, které bude třeba pro zvládání pandemií zavádět.

„WHO funguje pouze jako sekretariát pro názory členských států, nedraftuje úmluvu ani mezinárodní zdravotnické předpisy. ČR jako člen EU se účastní na dvou fórech vyjednávání – v Ženevě a Bruselu. EU si přitom pozici v rámci členských států koordinuje předtím, než jde vyjednávat s dalšími státy světového společenství. Ani komise nevyjednává něco, aniž by měla mandát členských států,“ vysvětluje Baťhová.

Podle úmluvy by měly státy spolupracovat při rozvoji a posilování připravenosti, sdílet své laboratorní kapacity či vytvářet plány prevence a připravenosti. Spolupráce je nutná i napříč sektory, tedy například s veterinární sférou či životním prostředím.

„Budeme také vyzváni, abychom pracovali na tom, že zvládneme i během pandemie poskytovat běžnou péči, aby nebyla omezena jako v době covidu. Kromě plánu připravenosti a reakce také budeme muset mít plán, jak se systém po pandemii vrátí do normálu. Velmi důležitá část pandemické úmluvy se věnuje pracovníkům ve zdravotnictví, kde by státy měly posílit připravenost, pokud jde o personální kapacity. Měli bychom se zaměřit na dostatečné množství zkušených pracovníků v oblasti prevence a zdravotních hrozeb a také pracovat na ustanovení pohotovostního operačního centra, které by v případě mimořádných událostí bylo schopno okamžitě fungovat,“ vypočítává Baťhová.

Světová zdravotnická organizace by měla mít za úkol monitorovat připravenost, kdy jednou za několik let proběhne konzultace s jednotlivými státy se snahou vychytat slabá místa. Pokud ovšem daný stát chyby neodstraní, nemá WHO žádnou možnost ho sankcionovat – mělo by ale být možné čerpat z WHO peníze na expertízu tak, aby nám pomohla plány doladit. Státy by také měly připravit mechanizmus odškodňování pro ty, kdo budou mít následky po očkování pandemickou vakcínou (což už ČR splňuje).

Informace o účinných opatřeních

Pandemická úmluva přitom byla zařazena na program jednání zdravotnického výboru zejména proto, že kolem ní koluje řada dezinformací. Tím asi nejčastějším je, že WHO převezme suverenitu nad členskými státy a bude řídit zdravotnictví.

„WHO takovou pravomoc nemá a nikdy neměla. Dohoda sama říká, že princip spolupráce je založen na suverenitě členských států,“ říká k tomu Kateřina Baťhová.

Dalším mýtem je, že nám úmluva bude ukládat karantény či zasahovat do cestování. I zde platí, že WHO žádnou takovou pravomoc mít nebude. Vše bude na rozhodnutí členských států, které budou mít od WHO návod, jak postupovat v době pandemie, aby nedošlo k dalšími šíření.

„My ale budeme mnohem lépe informováni o tom, kdo jaká opatření zavádí, a budeme dostávat vyhodnocení, jak opatření v některých státech fungují. Zda si to budeme implementovat do národních omezení, bude nadále čistě naše věc. Když tedy hovoříme o tom, že by státy měly navyšovat svoje kapacity na testování a diagnostiku, tak pokud usoudíme, že naše kapacita je nedostatečná, navýšíme ji, pokud tak neusoudíme, zůstáváme tam, kde jsme. WHO se nás jen snaží motivovat, abychom si vytvořili systém rezerv,“ objasňuje Jakub Dvořáček.

Další dezinformací je například to, že bude zaváděno povinné očkování s vybudováním celosvětového dodavatelského řetězce a logistickou sítí pro distribuci vakcín. „Pandemická úmluva hovoří jen o tom, že WHO poskytne rámec, aby v případě hrozby státy ustanovily síť, která napomůže distribuci vakcín, případně ochranných prostředků do států, které nemají kapacity, aby to zajistily samy,“ vysvětluje Baťhová.

Koluje také, že WHO bude všechny sledovat. „Tento mýtus je založen na tom, že mechanizmus certifikátů očkování, který vyvinula EU v době covidu, byl v celé šíři překlopen do mechanizmu WHO, a to i se všemi pravidly. Nebude to tak znamenat žádný rozdíl pro nikoho z nás,“ dodává Baťhová.

Michaela Koubová