Ministerstvo zdravotnictví (MZd) prověří do konce ledna procesy ve specializačním vzdělávání lékařů. Učiní tak na základě připomínek nespokojených mladých lékařů, se kterými v posledních měsících jednalo zejména o přesčasové práci. Zavedlo také koordinátory vzdělávání ve fakultních nemocnicích a e-mailovou adresu na stížnosti. Institut, který se vzdělávání věnuje, připravuje on-line systém, kde se bude plnění jednotlivých kroků evidovat. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí MZd Ondřej Jakob.
Změny ve vzdělávání byly spolu s odměňováním a přesčasy jedním z požadavků Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK). „Na základě několikatýdenní pravidelné a intenzivní diskuse bylo vydefinováno několik změn, kterými se budeme od příštího roku zabývat,“ sdělil Jakob. Jedním z témat je podle něj i aktualizace vzdělávacích programů.
Po ukončení lékařské fakulty musí lékaři absolvovat dvoustupňové specializační vzdělávání, takzvaný společný kmen trvající 24 až 30 měsíců, a další studium vedoucí k atestaci v konkrétním oboru. Základních kmenů je 19, oborů specializačního vzdělávání 43 a nástavbových oborů 44. Dosud měli školenci i jejich školitelé většinu dokladů o studiu v papírové podobě, záměrem je celý proces elektronizovat.
Na specializačním vzdělávání se podílí kromě fakult také jednotlivé nemocnice, které mají pro školení lékařů akreditaci, a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). „Rolí IPVZ na základě platné legislativy je identifikace funkčních možností, aby byly do budoucna jednotlivé vzdělávací programy prostupnější mezi sebou tak, aby byly jednotlivé části praxe uznatelné pro více oborů najednou,“ dodal mluvčí. Změny pak bude potřeba konzultovat i s lékařskými fakultami.
„Jedná se například o možné rušení akreditačních komisí, popřípadě udělování akreditace nebo oprávnění ke školení a vzdělávání všem, kteří jsou držiteli oprávnění k poskytování zdravotních služeb,“ uvedla k návrhům vzešlým z jednání s odbory a ČLK ředitelka IPVZ Irena Maříková.
IPVZ pracuje také na informačním systému, který má za cíl zjednodušit, zefektivnit a zpřehlednit celý proces vzdělávání od momentu zaslání žádosti a zjednodušit kontrolu jeho podoby. S Asociací děkanů lékařských fakult chce MZd v příštím týdnu probrat metodiku posuzování průběhu specializačního vzdělávání před atestací. Pro část vzdělávání, které zajišťují nemocnice, vzniká pozice takzvaného koordinátora. „Tito koordinátoři by měli být zodpovědní za kontrolu průběhu specializačního vzdělávání v nemocnicích,“ dodala Maříková.
Do konce ledna příštího roku chce MZd podle Jakoba prověřit, jak funguje evidence školených lékařů a zda je u každého dodržován individuální studijní plán. „Byla zřízena speciální emailová adresa [email protected], kam každý školenec může poslat jakýkoli podnět, pokud má pocit, že specializační vzdělávání v jeho zdravotnickém zařízení není v souladu s platnou legislativou,“ uvedl Jakob. Právě na to, že neznají svého školitele nebo se jim dostatečně nevěnuje, si někteří lékaři při jednáních stěžovali.
Ve čtvrtek Sněmovna schválila změnu zákoníku práce, která má vyřešit další z lékařských požadavků, tedy snížení maximálního počtu přesčasových hodin za rok na 416 hodin. Od října byl počet navýšený na dvojnásobek, což ale vyvolalo nesouhlas části lékařů. Aby mohla změna platit od ledna, musí ji do konce roku ještě projenat Senát a podepsat prezident.
Požadavek na navýšení platů, které by mělo snížit ekonomickou motivaci lékaře k nadměrné přesčasové práci, by měla splnit čtvrteční dohoda odborů a ČLK s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle VZP pojišťovny nemocnicím nabídnou úhradové dodatky, kterými se nemocnice zavážou splnit premiérův příslib navýšení odměn všech zdravotníků v akutní lůžkové péči z peněz, které jsou pro příští rok ve veřejném zdravotním pojištění pro nemocnice vyhrazené.
-čtk-
