Foto: Needpix

Německo přichází s Národní farmaceutickou strategií. Vláda jí dala zelenou

Rychlejší postupy a méně byrokracie během schvalovacích procedur. To jsou jen některá z opatření, jejichž cílem je vrátit Německo zpět mezi farmaceutické velmoci. Spolková vláda Olafa Scholze schválila Národní farmaceutickou strategii, která má mimo jiné vyřešit nedostatek léků, se kterým Německo bojuje již několik let a pandemie covidu situaci jen zhoršila. „Opatření mají Německu přinést lékařskou a zdravotnickou suverenitu,“ cituje odborný deník Ärzte Zeitung spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka.

Německá vláda pod vedením Olafa Scholze (SPD) chce výrazně zlepšit podmínky Německa ve farmaceutickém průmyslu. Proto ve středu schválila Národní farmaceutickou strategii, jejímž cílem je vrátit Německo na pozici farmaceutické velmoci, kam ještě před několika lety patřilo.

Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) veřejnosti sdělil, že impulsem pro vypracování a schválení Národní farmaceutické strategie byla mnoho let se zhoršující situace v zásobování léky. Přestože o nedostatku léků se intenzivně hovoří až poté, co pandemie covidu narušila globální výrobní a dodavatelské řetězce, Německo má problémy se zásobováním léky (které jsou mnohdy pro pacienty životně důležité) mnoho let.

Lepší podmínky pro investice do výzkumu léků

Základem schválené strategie je především zrychlení schvalovací procedury při uvádění nových léků na trh, včetně odbourávání přebujelé byrokracie. Karl Lauterbach, stejně jako celý kabinet, si od strategie slibuje, že se výrazně zvýší motivace farmaceutických firem investovat v Německu do výzkumu a vývoje nových léků, jelikož se jim to vyplatí mnohem více než nyní.

Na základě Národní farmaceutické strategie má vzniknout Spolková etická komise, která bude součástí Spolkového institutu pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte). Komise bude mít rozhodovací pravomoci při schvalování návrhů výzkumů, které mají vést k získání inovativních léků. Schvalovací proces se má zkrátit ze současných 19 na pět dní.

Jiným důležitým prvkem strategie jsou pobídky pro výrobce léčiv, aby preferovali svou produkci v Německu namísto vzdálenějších destinací, jako je Čína nebo Indie. Spolková vláda si ve strategii klade za cíl mimo jiné prozkoumat finanční nástroje, které by farmaceutické firmy mohly využít pro investice do nových výrobních zařízení.

Strategie jako nová šance pro německý farmaprůmysl

Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) uvedl, že „opatření mají přispět k lékařské a zdravotnické suverenitě Německa“. Podle spolkové ministryně pro vědu a výzkum Bettiny Stark-Watzingerové (FDP) strategie Německu pomůže v tom směru, že bude moci i ve farmaceutickém průmyslu „stavět na silném a úspěšném základním výzkumu“, přičemž přenos výsledků do výzkumu aplikovaného je podle ní zatím stále příliš vzácným jevem.

K Národní farmaceutické strategii se vyjádřil také prezident Asociace výzkumných farmaceutických společností Han Steudel. „Jedná se o velkou příležitost pro Německo,“ uvedl pro odborný deník Ärzte Zeitung. Podle něho spolková vláda přijatou strategií jednoznačně klade důraz na to, že farmaceutický sektor považuje za klíčové odvětví národního hospodářství a „vedoucí průmysl pro zdravotní péči“. Nyní je podle Steudela zásadní, aby jednotlivé prvky Národní farmaceutické strategie byly implementovány.

Přijetí Národní farmaceutické strategie ocenil také generální ředitel Spolkového svazu výrobců léčiv Hubertus Cranz. „Takový dokument zde dlouho chyběl. Prostředí ve farmaceutickém průmyslu se v posledních letech spíše zhoršovalo,“ uvedl pro deník Ärzte Zeitung.

Podle Cranze se na zhoršování podmínek pro výrobce léků výrazně podílela také cenová politika v oblasti léků, kdy se politici snažili vyhovět společenské poptávce, která si žádá laciné a zároveň široce dostupné léčivé přípravky. „Investiční klima v německém farmaceutickém sektoru tím bylo značně poškozeno,“ dodal Crranz.

Zdeňka Musilová