Zvýšení povědomí o rakovině plic a její souvislosti s kouřením, větší záchyt časných, tedy vyléčitelných stádií karcinomu plic, spojení s programem odvykání kouření, ekonomická úspora i současný záchyt dalších závažných stavů léčitelných v časných stádiích. To všechno jsou hlavní přínosy Programu časného záchytu karcinomu plic, který v Česku běží od ledna loňského roku. I přes to ale počty zachycených lidí v pilotním populačním programu nejsou zdaleka tak vysoké, jak by mohly být. Aktualitám a shrnutí práce komise v programu se věnovala 7. konference PREVON, která se konala pod záštitou Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a ministerstva zdravotnictví.
Zhoubný nádor průdušnic, průdušek a plic představuje nejčastější příčinu úmrtí mezi všemi zhoubnými nádory v České republice. „Valná většina pacientů má v době diagnózy onemocnění generalizované nebo alespoň lokálně pokročilé, to znamená, že je nemůžeme odoperovat nebo efektivně vyléčit. Porce pacientů ve čtvrtém stádiu nemoci je obrovská. Jsou to lidé, kteří nemají šanci na dlouhodobé přežití,“ vysvětluje lékařka Martina Koziar Vašáková z Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Nádory plic mají silnou vazbu na kuřáctví, 90 procent pacientů jsou tedy kuřáci nebo bývalí kuřáci.
Stádium, kdy může být pacient odoperován, je při absenci screeningového programu zachyceno pouze v 15–20 procentech případů. S nasazením screeningových programů, které se zaměří na nejrizikovější populaci, lze podle Koziar Vašákové ovšem úspěšně zachytit až 70 procent pacientů v časných stádiích nemoci. „Pacient, který může být do programu zařazen, musí být aktivním či bývalým kuřákem ve věkovém rozmezí 55 až 74 let. Zároveň by měl vykouřit alespoň 20 a více balíčkoroků (Jeden balíčkorod se rovná jedné vykouřené krabičce cigaret denně po dobu jednoho roku – pozn. red.).
Pacienti by měli být aktivně oslovováni praktickým lékařem, případně lékařem s jinou odborností, který by je měl nasměrovat do péče pneumologa. „V rámci programu bylo za období od 1. ledna 2022 do 31. března 2023 osloveno 10 122 osob u praktických lékařů, nejvyšší počet oslovených byl zaznamenám začátkem roku 2023,“ uvádí Koziar Vašáková. Problematické je, že více než polovina pacientů svoji účast v programu stále odmítá, ačkoliv již v prvním kole programu jsou lékaři schopní zachytit přes tři procenta pacientů s pozitivním nálezem. Komise pro program časného záchytu karcinomu plic, jejímž úkolem je tvorba odborných doporučení v dané oblasti a kontrola naplňování národních strategií, má před sebou výzvu, jak občany přesvědčit k tomu, aby do programu vstupovali.
Ani spolupráce praktických lékařů není na tak vysokých číslech, jak by si ÚZIS představoval. Podle Marcely Koudelkové z Národního screeningového centra ÚZIS se do projektu zapojila pouhá čtvrtina praktiků, což do budoucna považuje za velkou výzvu. „Podíl zapojených praktických lékařů do programu je 23 procent. Téměř u všech praktických lékařů nedosahovalo pokrytí oslovených pacientů uvažované hranice 15 procent,“ doplňuje Koudelková dosavadní výsledky.
Koziar Vašáková zmínila v závěru své přednášky také spolupráci České republiky s ostatními státy v rámci mezinárodního projektu SOLACE (Strengthening the screening of Lung Cancer in Europe). „Jedním z cílů projektu je vydefinování skupin osob s nízkou účastí ve screeningu. Mohou to být například ženy, které se často bojí přiznat k tomu, že jsou silné kuřačky. Patří tam také pacienti s chronickou plicní nemocí či po prodělaném onkologickém onemocnění nebo lidé s velkou dojezdovou vzdáleností do radiologického centra.
Nela Slivková
