Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) o reformě německého lékárenského trhu mluvil již před několika málo měsíci. Lékárníkům se základní kontury příliš nezamlouvaly. Vadilo jim, že reforma lékárnám nepřináší dostatečné finanční zajištění do budoucna. A varovali, že již tak poměrně nízký počet lékáren v Německu se bude i nadále snižovat. Lauterbach však nyní představil detaily chystaných změn a zdá se, že kritické hlasy do určité míry vyslyšel a počáteční odpor ze strany lékárníků zmírnil. „Jde o největší změnu struktury lékárenského trhu za posledních dvacet let,“ uvedl spolkový ministr zdravotnictví pro deník Handelsblatt, který s ním o chystaných krocích hovořil.
Jedním z nejdůležitějších cílů chystané reformy lékárenského trhu v Německu je podle spolkového ministra zdravotnictví navýšení počtu lékáren, kterých řadu let ubývá. „Pokles počtu lékáren by se měl nejen zastavit, ale měl jejich počet by se měl začít postupně zvyšovat,“ řekl Karl Lauterbach deníku Handelsblatt.
Jádrem připravované reformy je přerozdělení balíku peněz, který v současné době lékárny inkasují, ve prospěch lékáren v menších městech a na venkově, lépe zaplatit noční služby a podpořit rozvoj pobočkových lékáren. V souvislosti s tím Karl Lauterbach rovněž chce podpořit hojnější využívání telefarmacie.
Ne všude bude muset být licencovaný lékárník
Karl Lauterbach rovněž na podzim oznámil, že lékárnám ulehčí v administrativní zátěži. Konkrétně to bude znamenat, že léky nebude muset nutně vydávat lékárník s licencí, nýbrž postačí farmaceuticko-technický asistent či asistentka. Pokud bude potřebovat radu od lékárníka, bude stačit konzultace prostřednictvím videohovoru s lékárníkem příslušné pobočkové sítě.
Podle Lauterbachových návrhů se ale tato možnost nebude vztahovat na výdej látek, na nichž lze získat závislost, na očkování nebo jiné vybrané druhy léků. V těchto případech bude pravomoc je vydávat zachována pro licencovaného lékárníka či lékárnici.
Jde zkrátka o to, že ne v každé pobočce kmenové lékárny bude muset být přítomen licencovaný lékárník či lékárnice. To by mělo pomoci zejména venkovským lékárnám, které nemají tak vysoký obrat, a tedy jim dané opatření nákladově uleví, aby si udržely rentabilitu.
Více peněz pro venkovské lékárny
Lékárnám ve venkovských oblastech by také měla pomoci úprava poplatků za výdej léků. Lékárny dnes inkasují za výdej léků na předpis pevnou částku 8,35 eura a k tomu tři procenta z ceny léku. Za takových podmínek se vyplatí distribuce drahých léků, jako přípravky pro léčbu onkologických onemocnění, které mohou stát až několik tisíc eur.
A to podle Spolkového ministerstva zdravotnictví zvýhodňuje lékárny ve větších městech oproti lékárnám venkovským. Karl Lauterbach proto navrhuje, aby se pevná částka postupně zvyšovala, a to až na 8,73 eura v roce 2026. Vedle toho se má snížit rabat, který lékárny v současnosti odvádí zdravotním pojišťovnám ze současných dvou eur na 1,77 eura z každého léku na předpis.
Navrhovaná podoby lékárenské reformy zároveň počítá s postupným snižováním procenta z ceny léků, a to až na dvě v roce 2026 ze současných tří, jak je uvedeno výše. V celkovém objemu jde o úpravu s nulovým součtem (snížení procentního výnosu ve prospěch paušální částky), ale zejména pro městské lékárny to znamená snížení výnosů, zatímco pro venkovské jejich zvýšení. A o to právě mimo jiné jde.
Lékárníci: Vláda je vůči nám vnímavější
Prezidentka Německé lékárenské komory (ABDA) Gabriele Regina Overwieningová ocenila, že spolková vláda kritiku původních plánů ze strany komory do určité míry vyslyšela. „Vláda je nyní vůči našim argumentům vnímavější, požadavky posledních měsíců byly vyslyšeny,“ uvedla pro deník Handelsblatt. Podle ní jsou změny v nastavení financování vůbec nejdůležitější k tomu, aby se ekonomickou situaci lékáren podařilo stabilizovat.
Naopak Overwieningové vadí návrh ministra Lautebacha, podle kterého by v některých případech nemusel výdej léků zaštiťovat licencovaný lékárník či lékárnice. „Zde je vidět odlišný způsob myšlení. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom zastavili plány na vydávání léků bez přítomnosti lékárníků,“ dodala s tím, že jí v reformních plánech chybí úprava v odměňování lékáren, která by platila okamžitě.
Pojišťovny jsou proti
S nevolí se vůči plánům na lékárenskou reformu staví pojišťovny ze systému zákonného zdravotního pojištění (GKV). Ty se již nyní potýkají se schodky v systému v řádu miliard eur a v důsledku navrhovaných změn v systému financování lékáren by o další peníze přišly.
Podle jejich odhadu by se musely obejít bez přibližně 185 milionů eur každý rok. Vedle sníženého rabatu u léků by navíc lékárny mohly podle Lauterbachova návrhu inkasovat za pohotovostní služby 550 eur měsíčně namísto současných 400 eur. To bude zdravotní pojišťovny stát dalších asi 50 milionů eur ročně.
„Změny mohou být o jiné distribuci stávajícího koláče, ne o jeho zvětšování. Jsme přesvědčeni, že lékárnám platíme za jejich služby dost ze současných odvodů na zákonné zdravotní pojištění,“ uvedl pro Handelsblatt mluvčí Národní asociace fondů zákonného zdravotního pojištění (GKV-Spitzenverband).
Zdeňka Musilová
