První farmaceutické společností zveřejňují výsledky svého hospodaření za rok 2023. Výsledkovou sezónu tradičně zahájila americká skupina Johnson & Johnson. V popředí zájmu investorů se ale ocitla nikoli překvapivě dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk, která je vedle léků proti diabetu rovněž globálním lídrem v přípravcích pro léčbu obezity. Akcie Novo Nordisk v reakci na rapidní růst tržeb zpevnily o více než 5,5 procenta, uvedl britský list Financial Times.
Akcie dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk vystoupaly v polovině uplynulého týdne na své historické maximum, když během jediného dne zpevnily o 5,56 procenta na více než 780 dánských korun. Tržní hodnota společnosti tak činí 2,68 bilionu dánských korun, což v přepočtu znamená bezmála 390 miliard dolarů.
Nejhodnotnější evropská firma napříč obory
Jen pro představu – Novo Nordisk je nyní asi o 10 miliard dolarů hodnotnější než jedna z největších farmaceutických skupin světa Johnson & Johnson. Novo Nordisk si tím zároveň upevnila pozici nejhodnotnější evropské společnosti napříč všemi odvětvími.
Za co dánský farmaceutický tygr vděčí takovému vzestupu? Novo Nordisk patří dlouhodobě k předním světovým výrobcům přípravků pro léčbu diabetu, jenže už několik měsíců se řadí na globální špičku ve výzkumu, vývoji a komercializaci léků proti obezitě. Týká se to zejména léků Ozempic a Wegovy. Poptávka po nich doslova raketově roste.
A právě to se odrazilo na celoročních hospodářských výsledcích skupiny Novo Nordisk. Ta podle své výroční zprávy vykázala za celý rok 2023 čistý zisk přes 12 miliard dolarů (v přepočtu asi 275 miliard korun), což představuje meziroční nárůst o polovinu. Celkový objem tržeb vzrostl asi o 36 procent na 33,7 miliardy dolarů (přibližně 771 miliard korun).
Na trhu je ostrá konkurence
„Jsem velmi potěšen tak silným rokem 2023. Ve výsledcích se odráží fakt, že více než 40 milionů lidí po celém světě benefitují z našich inovativních léků proti diabetu i proti obezitě,” cituje list Financial Times výkonného ředitele společnosti Novo Nordisk Larse Fruergaarda Jørgensena.
Investoři jsou nadšeni nejen účinností léků v boji proti obezitě, ale také jejich potenciálem snížit dopad kardiovaskulárních, jaterních a dalších onemocnění, píše list Financial Times. Novo Nordisk doufá, že výsledky studie zveřejněné v listopadu, které zjistily, že lék Wegovy snížil riziko úmrtí o 18 procent, bude motivovat správce zdravotnických systémů (čili vlády a pojišťovny) k tomu, aby takovou léčbu hradily z veřejného zdravotního pojištění.
Novo Nordisk povzbuzena loňskými výsledky investuje do nových výrobních kapacit, aby byla schopna uspokojit stále rostoucí poptávku. Přesto dánská farmaceutická skupina uvedla, že růst v letošním roce mírně zpomalí, a to na 18 až 26 procent. Jedním z faktorů je skutečnost, že na trhu s obezitologickými léky působí ostrá konkurence, která se nejspíše bude dále zvětšovat.
Johnson & Johnson překonal odhady
Tradičním zahajovatelem výsledkové sezóny ve farmaceutickém průmyslu je americká skupina Johnson & Johnson. Přestože se zájem investorů soustředil na Novo Nordisk, americká farmaceutická společnost se rovněž může pochlubit solidními výsledky.
Loňské celoroční tržby společnosti překonaly hranici 85 miliard dolarů (v přepočtu kolem 1,9 bilionu korun) což je asi o 6,5 procenta více než v roce 2022. Čistý zisk sice meziročně o 18,6 procenta klesl, dosáhl ale úrovně 13,3 miliardy dolarů (asi 304 miliard korun).
„Výsledky naší společnosti za rok 2023 reflektují šířku i konkurenceschopnost našeho byznysu. Do roku 2024 jsme vstoupili silní a jsem si jistý, že jsme i nadále schopni být lídrem v příští vlně inovací ve farmaceutickém a zdravotnickém byznysu vůbec,” uvedl v tiskovém prohlášení Joaquin Duato, výkonný ředitel společnosti Johnson & Johnson.
Americká farmaceutická skupina měla velice silné poslední čtvrtletí loňského roku. Její tržby totiž meziročně stouply o více než sedm procent a čistý zisk dokonce o 28 procent. Skupině se nejvíce dařilo ve Spojených státech a z hlediska byznysu pak v oblasti medicínské technologie. Farmacie je z pohledu meziročního vývoje až na druhém místě.
Zdeňka Musilová
