Foto: Pixabay

Německo spustilo registr dárců orgánů. Ke zlepšení situace v dárcovství ale sám nestačí, říká ministr

Registr dárců orgánů byl v Německu po mnoha letech plánování a příprav konečně spuštěn. Podle spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha se však jedná teprve o první krok na cestě za celkovým zlepšením situace v dárcovství orgánů. „Spuštění registru dárcovství orgánů je důležitým milníkem v tom, aby bylo možné orgány darovat ve větší míře než doposud. Samo o sobě to ale nestačí,” cituje Karla Lauterbacha odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Spuštění registru dárců orgánů umožňuje rychle a spolehlivě zjistit ochotu potenciálního dárce orgány skutečně darovat. „Zpočátku bude registr sloužit spíše jen jako doplněk,” zdůraznil spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.

Registr totiž zatím funguje tak, že lidé, kteří se rozhodli, že jejich orgány budou moci být po jejich smrti využity, do registru zadají své prohlášení o dárcovství orgánů. Mohou tak ale zatím činit pouze lidé s občanským průkazem s funkcí eID (elektronická identifikace).

Vstup do registru je dobrovolný a bezplatný. Svůj již jednou udělený souhlas s darováním orgánů lze kdykoli změnit, či dokonce smazat. Spolkové ministerstvo zdravotnictví ale počítá s tím, že se s postupující digitalizací zdravotnictví využití registru dárců orgánů rozšíří. Registr by měl být součástí aplikace zdravotního pojištění, takže vstup do něj bude mnohem jednodušší. Takové rozšíření je plánováno na období od 1. července do konce září letošního roku, slíbil Karl Lauterbach.

Lauterbach je pro zavedení předpokládaného souhlasu

Podle spolkového ministra zdravotnictví ale zavedení online registru dárců orgánů problém nedostatku dárců nevyřeší. Může pouze přispět k tomu, že se počet dárců mírně zvýší. Lauterbach uvedl, že na orgány po celém Německu dlouhodobě čeká více než 8000 lidí. Loni darovalo jeden nebo více orgánů po své smrti jen 965 lidí.

„V dlouhodobém horizontu se počet dárcovství orgánů zvýší pouze tehdy, pokud bude zavedeno takzvané opt-out řešení,“ uvedl Karl Lauterbach. Jde o model, který zahrnuje předpoklad souhlasu osoby s posmrtným darováním orgánů. Kdo s tímto posmrtným odběrem nesouhlasí, musí svůj nesouhlas výslovně vyjádřit v registru osob nesouhlasících s darováním orgánů. Takový model funguje v České republice, v Německu nikoli.

„Stále jsem přesvědčen, že k tomuto modelu (opt-out, pozn. red.) neexistuje žádná alternativa. To je naprosto klíčový bod,” dodal spolkový ministr zdravotnictví. Na druhé straně Lauterbach vyjádřil naději, že registr dárců, který byl nyní spuštěn, by mohl v budoucnu představovat perfektní řešení právě pro vyjádření výslovného nesouhlasu s darováním, pokud jednou bude v Německu model opt-out zaveden.

Registr je připraven i pro opt-out model

„V současné době již můžete do registru zapsat jak svůj souhlas, tak svůj nesouhlas s posmrtným darováním orgánů,” vysvětlil Karl Broich, šéf Spolkového institutu pro léčiva a zdravotnické prostředky (BfArM). Podle něho tvůrci registru již mysleli dopředu právě pro případ, že se model v Německu “překlopí” do předpokládaného souhlasu s darováním, a nebylo tak nutné začínat od nuly.

Broich také ubezpečil, že všechna data jsou v registru uložena na zabezpečeném serveru přímo na území Německa. Správcem registru je právě Spolkový institut pro léčiva a zdravotnické prostředky.

Deník Deutsches Ärzteblatt uvedl, že navzdory intenzivním dlouhodobým vzdělávacím a informačním kampaním ze strany spolkové vlády i vlád spolkových zemích existuje v Německu relativně malá ochota své orgány posmrtně darovat. „Podle reprezentativních průzkumů je asi jen jedna třetina populace ochotna vyjádřit svou vůli darovat orgány do spuštěného registru,” píše Deutsches Ärzteblatt. Všechny dosavadní pokusy o zlepšení této situace včetně prosazení opt-out modelu však zatím v Německu selhaly.

Zdeňka Musilová