Zatímco trend celkových výdajů na zdravotnictví je spíše opačný, v oftalmologii se lékařům daří náklady na pacienta snižovat, díky čemuž vzniká „finanční prostor“ pro ošetření jejich většího počtu. Děje se tak zejména díky využívání levnějších a biologicky podobných variant léčiv. Na kulatém stole Zdravotnického deníku, který se zabýval centrovou biologickou oční péčí, to řekl ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal. Prezentoval i další trendy v oftalmologii, coby jednoho z pacientsky nejvyhledávanějších segmentů centrové péče.
„Oftalmologie tvoří z hlediska počtu pacientů největší segment. Jde do ní celá pětina unikátních pojištěnců,“ konstatoval na úvod prezentace Doležal s tím, že má k dispozici data ze tří zdravotních pojišťoven – VZP, ČPZP a VoZP. Druhou nejpočetnější diagnostickou skupinou byla dle těchto dat z roku 2022 s podílem 17 procent revmatologie a třetí se 13 procenty skupina pacientů s roztroušenou sklerózou. Jak ale upozornil Doležal, podíl nákladů na jednotlivé segmenty centrové péče tyto počty nekopíruje.
Z jím prezentovaných dat vyplývá, že v letech 2020 až 2023 byla nejnákladnějším odvětvím onkologie, na druhém místě hematologie a na třetím péče o pacienty s roztroušenou sklerózou. „Oftalmologie tvoří jen něco kolem čtyř procent celkových nákladů, přitom má 20 procent pacientů,“ poukázal na kulatém stole ředitel společnosti Value Outcomes, která se zaměřuje na poskytování komplexních služeb týkajících se registrací pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky.
Růst počtu pacientů přitom předbíhá růst nákladů. „Zatímco od roku 2018 do 2023 objem prostředků vynaložených na oftalmologickou péči vyjádřený v ODTD (obvyklé denní terapeutické dávce, pozn. red.) meziročně rostl o 28 procent, celkové náklady rostly menším meziročním tempem, a to o 16 procent. Růst je tažen hlavně počtem pacientů,“ vysvětlil Doležal.
Samotný počet pacientů se měl za posledních pět let dokonce ztrojnásobit. Zatímco v roce 2018 bylo v prvním kvartále zaznamenáno kolem 5300 pacientů, v prvním čtvrtletí minulého roku to činilo už 16 500. „A potenciál k růstu tam dále existuje,“ doplnil Doležal. Nejvíce pacientů trpí věkem podmíněnou makulární degenerací, tedy klasickým zhoršováním zraku v důsledku stárnutí – ti tvoří asi 85 procent z celkového počtu pojištěnců oftalmologie. Méně jsou mezi nimi zastoupení pacienti s centrální venózní okluzí, Leberovou optickou neuropatií či diabetem mellitem neboli cukrovkou. Většina pacientů se léčí v nemocnicích (78 procent). Zbylých 22 procent dochází do ambulancí. Jinak co do počtu zařízení, tam z celkových 68 tvoří nemocnice 37 a ambulance s klinikami 31.
Co je ale zásadní. „Dochází k postupnému poklesu úhrad, který je způsobený celou řadou faktorů, například příchodem levnějších a biologicky podobných variant, což nám umožňuje vytvářet finanční prostor pro více pacientů,“ řekl Doležal s tím, že díky využívání „ síly zaměnitelných, srovnatelně účinných a clusterových efektů“ se daří rok od roku snižovat náklady na pacienta. „Jistě můžeme diskutovat, do jaké míry to ještě je, nebo není, žádoucí, ale ten ekonomický efekt tam je,“ dodal. Oftalmologie se díky tomu řadí z hlediska nákladů na pacienta mezi levnější segmenty centrové péče, neboť zatímco průměr nákladů na pacienta v centrové péči byl v cenách roku 2022 336 tisíc, v oftalmologii to bylo přibližně jen 100 tisíc. Obě pak mají v čase klesající tendenci (podle novejších dat díky biosimilárním lékům klesly náklady na pacienta v oftalmologii na 36 500 Kč – blíže v dalším navazujícím článku – poznámka redakce).
-fk-
Foto: Radek Čepelák
Sympozium se konalo za laskavé podpory Sdružení ambulantních poskytovatelů oční chirurgie SAPOCH.
