Místopředseda sněmovního zdravotnického výboru a předseda správní rady VZP Tom Philipp. Foto: Radek Čepelák

Změna financování dceřiných společností pojišťoven: vláda pojmenovala nejasnosti

Dceřiným společnostem zdravotních pojišťoven by mělo být umožněno, aby používaly prostředky ze svého provozního fondu na zvýšení základního kapitálu z důvodu dosažení optimální hladiny jejich solventnosti. Vyplývá to z návrhu na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Ten podali poslanci napříč politickým spektrem v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Návrh dnes projednala vláda, postavila se k němu neutrálně, poukázala ale na některé sporné body. Podle vlády by úprava mohla dále oslabit trendově deficitní systém veřejného zdravotního pojištění. Nyní návrh zamíří do Sněmovny. 

Hospodaření zdravotních pojišťoven je založeno na takzvaném fondovém principu, kdy jsou jejich jednotlivé činnosti financovány přesně určenými finančními prostředky z jednotlivých fondů. V tomto směru ale, jak uvádí důvodová zpráva návrhu, dlouhodobě dochází k diskriminaci dceřiných společností pojišťovny VZP a zaměstnaneckých pojišťoven. Proto poslanci podali návrh k vydání zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění.

„VZP ani zaměstnanecké pojišťovny nejsou výslovně oprávněny dle současné právní úpravy použít své finanční prostředky na zvýšení základního kapitálu komerčních pojišťoven vykonávajících činnost na základě zákona o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v nichž ale současně mají povolenu majetkovou účast. V důsledku tohoto nedostatku dochází k nepřiměřené diskriminaci dceřiných společností VZP a zaměstnaneckých pojišťoven oproti obchodním společnostem, ve kterých nejsou tyto účastny a jejichž akcionáři nejsou nikterak omezeni při dispozici se základním kapitálem,“ upozorňují poslanci.

K úhradě nákladů pojišťovny se nyní používají prostředky provozního fondu, jejichž výše neovlivňuje objem prostředků v základním fondu, tedy ve fondu, z něhož je hrazeno poskytování zdravotních služeb, což je navrhovanou právní úpravou zachováno. „I když interpretací podzákonné úpravy bychom k závěru o možnosti financování výdajů souvisejících s výkonem práv a povinností akcionáře, jako nákladů na činnost VZP, mohli dospět, je žádoucí upravit tuto problematiku na zákonné úrovni a v přesném explicitním povolovacím znění,“ píše se dále v důvodové zprávě.

Navrhovaná změna zákona podle poslanců přináší řešení, které se nijak nedotýká ostatních činností VZP či zaměstnaneckých pojišťoven ani nemá negativní vliv na pojištěnce. O každém jednotlivém navýšení základního kapitálu dceřiných společností by rozhodovala správní rada VZP či zaměstnanecké pojišťovny.

Vláda se vyjádřila neutrálně, má výtky

K navrhovanému uzákonění práva zdravotních pojišťoven k navyšování základního kapitálu jejich dceřiných společností nabízejících komerční pojištění se vláda na svém dnešním jednání postavila neutrálně. Novinářům to po zasedání vlády řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet ve stanovisku upozornil na to, že poslanecká předloha odporuje účelu vynakládání peněz z veřejného zdravotního pojištění. Vzniklo by navíc riziko zakázané veřejné podpory. O novele skupiny poslanců ze všech koaličních stran a opozičního hnutí ANO rozhodnou zákonodárci.

Podklady pro kabinet varovaly před možným rizikem ztráty veřejných peněz. „Podle názoru vlády může navrhovaná právní úprava dále oslabit trendově deficitní systém veřejného zdravotního pojištění,“ stálo v předběžném stanovisku schvalovaném vládou.

K navyšování základního kapitálu dceřiných společností by podle novely mohly zdravotní pojišťovny využívat peníze ze svých provozních fondů. Rozhodovaly by správní rady. Předkladatelé zdůraznili, že navrhované změny by neměly žádný záporný vliv na klienty zdravotních pojišťoven, když zdravotní služby hradí ze základního fondu. Vláda ale poukázala na to, že peníze ze zdravotních odvodů mají sloužit výhradně na placení hrazené péče a vybrané standardně nehrazené péče a na provoz samotných pojišťoven.

Podporu formou navýšení základního kapitálu komerčních pojišťoven by navíc musela podle podkladů vlády schvalovat Evropská komise. „Vzniká podle názoru vlády vysoké riziko poskytování protiprávní a neslučitelné, tj. zakázané veřejné podpory,“ stálo v návrhu stanoviska. Předkladatelé novely naopak tvrdí, že zdravotní pojišťovny tím, že nemohou ze zákona navyšovat základní kapitál svých dcer, jsou na trhu znevýhodněné.

ns, ČTK