Poslanec a předseda ODS Martin Kupka se ve Sněmovně opakovaně snaží otevřít téma údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Jeho návrh však poslanci dvakrát během dvou dnů odmítli. Spor se soustředí zejména na působení investičního fondu Hartenberg ve zdravotnictví a tok veřejných peněz.
Kupka se ve středu podruhé během dvou dnů pokusil prosadit zařazení bodu o střetu zájmů premiéra Andrej Babiš na program jednání Poslanecké sněmovny. Stejně jako o den dříve jeho návrh neprošel.
Podle Kupky premiér nenaplnil to, co veřejnosti dříve deklaroval v souvislosti se svěřenskými fondy. Do svěřenského fondu RSVP Trust loni Babiš vložil holding Agrofert, skupinu SynBiol nikoli. A právě to je podle Kupky nadále problematické.
„Andrej Babiš tu hraje nefér hru s lidmi v České republice, s občany této země a tak jako tak, i když tu jsou jasné rozdíly mezi tím, co zmínil a co říká svěřenský fond, kam svěřil celou skupinu Agrofert, zůstává nevyřešený střet zájmů v případě skupiny SynBiol, a ve skupině SynBiol působí fond Hartenberg s konkrétními reprodukčními klinikami,“ uvedl.
Miliardy z veřejného pojištění
Kupka zdůrazňuje, že právě zdravotnictví představuje citlivou oblast kvůli napojení na veřejné finance. „V případě právě tohoto konkrétního hmatatelného střetu zájmů, kdy z veřejného zdravotního pojištění nejméně 1 miliarda korun ročně, ale spíše mnohem více, míří právě z veřejného zdravotního pojištění do těchto konkrétních zdravotnických zařízení,“ uvedl v úterý. Ve středu už mluvil o 2 miliardách.
Podle něj navíc vláda může prostřednictvím nastavení úhrad ovlivňovat příjmy těchto zařízení. Jako příklad zmínil změny věkové hranice pro hrazenou asistovanou reprodukci, které by se přímo promítly do objemu výkonů i úhrad.
Mohlo by vás zajímat
K tématu:
- Bez partnera, bez šance? Mluví se o umělém oplodnění pro single ženy a lesbické páry
- Kdo má mít nárok na IVF? Pojišťovny se rozcházejí v klíčové otázce
Interpelace na premiéra i ministra
Na možné finanční toky upozornil už v březnu také poslanec Karel Haas (ODS), který se premiéra formou interpelace dotázal na konkrétní objem plateb z veřejného zdravotního pojištění směřujících do skupiny Hartenberg.
Haas ve své řeči zdůraznil svůj názor, podle kterého tato podnikatelská aktivita není „v rozporu s českým aktuálně platným a účinným zákonem o střetu zájmů“. Veřejnost má však podle něj právo na informaci o tom, jaký je rozsah podnikatelských aktivit jednoho z nejvyšších představitelů státu.
Babiš existenci střetu zájmů ve své odpovědi na interpelaci odmítl. „Jsem rád, že tedy konstatujete, že nemám střet zájmů, protože skutečně ho nemám. (…) Vlastnictví akcií, samozřejmě to nemá nic společného se střetem zájmů,“ uvedl směrem k Haasovi.
Babiš i Vojtěch vliv odmítají
Konkrétní data o objemu plateb z veřejného zdravotního pojištění podle svých slov Babiš nemá. Poznamenal, že úhrady řeší zdravotní pojišťovny a výběr zařízení je na pacientech. „Já nejsem schopen vám odpovědět na ten dotaz, protože to vlastně vůbec neřeším, nevím o tom nic a podle mého názoru se to nedá ani zjistit,“ dodal.
Podobně na totožnou interpelaci Karla Haase odpověděl také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Můžu jednoznačně deklarovat, že Holdingu Hartenberg ani jeho propojeným společnostem ministerstvo neposkytlo žádné dotace. (…) Pokud jde o příjmy ze systému veřejného zdravotního pojištění u zdravotních pojišťoven, my tyto informace nevedeme, stejně jako je nevedeme u žádných jiných subjektů,“ uvedl s tím, že jako ministr nemůže jakkoliv ovlivňovat platby a úhrady konkrétním poskytovatelům.
Opozice chce téma vracet
Kupka trvá na tom, že otázka střetu zájmů zůstává otevřená a má i širší dopady. Podle šéfa ODS by Česko mohlo čelit riziku ztráty dotací nebo riziku, že „budeme vnímáni před našimi evropskými partnery jako nespolehlivý nebo podezřelý partner“.
Zároveň avizoval, že opozice bude pokračovat jak v interpelacích, tak ve snaze otevřít debatu přímo na plénu Sněmovny.
