Hlavním „strašákem“ ředitelů a bezpečnostních týmů v nemocnicích je jednoznačně oheň. V prostředí, kde jsou pacienti upoutáni na lůžka, připojení k ventilátorům či mimotělním oběhům, je totiž klasická evakuace nemožná. Management ve Fakultní nemocnice Motol a Homolka proto nesází na náhodu, ale na sofistikovaný systém protipožárních opatření. Bezpečnostní ředitel Milan Šimek a vedoucí odboru vnitřní bezpečnosti a krizového řízení Aneta Břízová pro Zdravotnický deník popisují, jak se z patnácti set odhalených nedostatků stala cesta k jedné z nejlépe zabezpečených nemocnic v zemi.

Když do čela bezpečnosti Nemocnice Na Homolce nastoupil současný tým, situace v oblasti požární ochrany nebyla ideální. Místo zavírání očí před problémy se však vedení rozhodlo pro radikální krok: nechat si vypracovat rozsáhlý externí audit, který by bez obalu pojmenoval všechna slabá místa.

Znát chyby je základ

Výsledek auditu nebyl veselý, neboť identifikoval na půl druhého tisíce nálezů. Břízová však tento moment vnímá jako klíčový bod obratu. „Nálezů bylo dohromady kolem 1 500, přičemž se je snažíme postupně napravit. Samozřejmě v závislosti na finančních prostředcích nemocnice a závažnosti nálezů. Nicméně jsme díky tomu získali jiný úhel pohledu na celou agendu požární ochrany,“ vysvětluje Břízová.

Šimek k tomu dodává, že kvantita nálezů není vizitkou špatného managementu, ale spíše důslednosti. Podle něj platí, že pokud jakákoliv organizace takový audit nezadá, žije v nebezpečné iluzi. „Nejhorší, co se může stát, je, když podobné audity a kontroly někdo nebude dělat. Bude mít falešnou představu, že je všechno v pořádku. Jakákoliv nehoda pak ukáže, že ta iluze bezpečí byla falešná,“ zdůrazňuje.

Boj s detaily: Od dveří po ucpávky

Napravit patnáct set nedostatků není otázkou týdnů, ale let a značných finančních investic. Nejde totiž jen o nákup nových hasicích přístrojů. Jednou z nejzásadnějších položek jsou takzvané požární uzávěry – tedy požární dveře a ucpávky prostupů v konstrukcích. Tyto prvky zajišťují, že se požár nerozšíří z jednoho oddělení na druhé.

Jakmile se v nemocnici do něčeho „vrtne“, například při instalaci nových rozvodů, musí se okamžitě zkontrolovat, zda nebyla narušena požární odolnost budovy. Nastavení systému, který tyto drobné, ale kritické zásahy hlídá, je podle Šimka jednou z největších manažerských výzev.

Zkouška ohněm v přímém přenosu

Teorie a audity se přetavily v praxi v listopadu 2023, kdy v Na Homolce skutečně vypukl požár. Příčinou měla být chyba externí firmy při zateplování, kdy žhavé částice při svařování pronikly do vzduchotechniky. Přestože šlo o krizovou situaci, nemocniční systémy zafungovaly bezchybně. „Obstáli jsme velmi dobře. Než přijela první jednotka hasičů, už jsme měli evakuováno, za což nás i pochválili,“ popisuje Šimek.

Břízová zdůrazňuje, že i když incident zavinila třetí strana, odpovědnost provozovatele se tím automaticky nemaže. Nemocnice však dokázala vyšetřovatelům předložit neprůstřelnou dokumentaci – od řádného poučení pracovníků až po vydané příkazy ke svařování s jasně definovanými požadavky na prováděné práce. Díky této připravenosti a rychlé reakci velínu nedošlo k žádnému zranění a materiální škody byly minimální.

Mohlo by vás zajímat

Specifika nemocniční evakuace

Lidé si často představují, že při vyhlášení poplachu musí všichni okamžitě opustit budovu. V nemocničním prostředí je to ale utopie. Pacienta na JIP nebo během operace nelze prostě odpojit a vyvést na mráz. „Nemocnice je specifická v tom, že se nepočítá s tím, že by se celá najednou vyevakuovala. Evakuuje se po sekcích, po úsecích, protože řadu pacientů nelze rychle někam přemístit.“

Tento systém „požárních úseků“ je postavený na časové odolnosti konstrukcí. Každá část budovy musí vydržet nápor ohně po určitou dobu, která dává personálu a hasičům drahocenné minuty na přesun ohrožených osob do vedlejší, bezpečné sekce.

Od velínu k výjezdovým hasičům

Bezpečnostní architektura je dnes navíc posílena propojením FN Motol a Nemocnice Na Homolce. Zatímco Homolka disponuje špičkovým velínem a týmem odborně způsobilých osob, Motol má svůj vlastní hasičský záchranný sbor. Po sloučení nemocnic tak vznikl jeden z nejprofesionálnějších bezpečnostních útvarů v zemi.

Díky kombinaci tvrdých dat z auditů, neustálé kontrole a modernímu technickému zázemí se Homolka stala benchmarkem pro ostatní. „Požární ochrana se u nás v posledních letech výrazně posunula a dosahuje velmi dobré úrovně. Při kontrole hasiči ze státního požárního dozoru ocenili nastavený systém a uvedli, že některé prvky by mohly být inspirativní i pro další pražské nemocnice,“ dodává Břízová.