Zfackovat sestru a odejít s pokutou? Kubek chce zpřísnit tresty za útoky na zdravotníky

Facka zdravotníkovi, strkanice nebo rána pěstí bez vážnějších následků dnes často končí jen jako přestupek. Podle České lékařské komory (ČLK) je to problém, který zanechává napadené bez dostatečné ochrany a vysílá nejednoznačný signál společnosti. Navrhuje proto změnu zákona, kdy by každý fyzický útok na zdravotníky měl být automaticky trestným činem. Ministerstvo zdravotnictví návrh neodmítá, ale upozorňuje, že podobný zásah do trestního práva vyžaduje širší odbornou i politickou shodu.

Agresivita vůči zdravotníkům je jedním z čím dál viditelnějších jevů. Nejde přitom jen o verbální útoky, nátlak nebo dehonestační kampaně na sociálních sítích, ale rovněž o fyzické incidenty, k nimž dochází přímo při poskytování péče. Lékaři a sestry se tak ocitají v situacích, kdy vedle odborné práce musí zvládat i konfliktní chování pacientů nebo jejich doprovodu. ČLK nedávno na svém webu upozornila, že podobný trend se vyskytuje v mnoha zemích.

Nevymahatelné tresty

Z pohledu komory zásadní problém spočívá v tom, jak na tyto situace reaguje právní řád. Prezident ČLK Milan Kubek poukazuje na rozdíl mezi postavením zdravotníků a takzvaných úředních osob, jako jsou policisté nebo soudci. „Útok na úřední osobu – soudce, policistu, úředníka je dnes trestným činem, zatímco útok na jiné než úřední osoby pouhým přestupkem,“ sdělil Zdravotnickému deníku.

V praxi to podle něj znamená, že i fyzické napadení zdravotníka může skončit pouze pokutou. Ta navíc často není reálně vymahatelná. „Útok na zdravotníka tak v řadě případů zůstává vlastně beztrestný,“ dodává. Tato beztrestnost tak může přispívat k dalšímu zhoršování situace.

Klíčová mezera se podle komory týká především méně závažných fyzických útoků, které sice nejsou bez následků, ale nesplňují zákonnou definici ublížení na zdraví.

„Prostý fyzický útok na zdravotníka, jako je například facka, rána pěstí lékařce či sestře, aniž by byly alespoň týden omezeny v obvyklém způsobu života, trestným činem není, jde nanejvýše o přestupek,“ popisuje Kubek konkrétní situace z praxe. Právě tyto incidenty přitom podle lékařů nejsou výjimečné a vytvářejí prostředí, v němž se zdravotníci mohou cítit nedostatečně chránění.

Jasný signál veřejnosti

ČLK proto prosazuje změnu legislativy, která by tento stav napravila a jasně vymezila hranici nepřijatelného chování. „Navrhujeme, aby fyzické napadení zdravotníka při výkonu jeho povolání nebo pro výkon jeho povolání bylo považováno za trestný čin. Nikoli pouze za přestupek,“ říká Kubek. Podle komory by tím došlo nejen k posílení ochrany zdravotníků, ale také k vyslání jasného signálu veřejnosti, že podobné jednání nebude tolerované.

Argumentace komory stojí mimo jiné na srovnání role zdravotníků s jinými profesemi, které už zvláštní ochranu mají. „Stejně jako policista, městský strážník apod. chrání životy a zdraví lidí, koná veřejně prospěšnou službu,“ uvádí Kubek. Z tohoto pohledu by podle něj mělo být logické, aby i zdravotníci požívali obdobné právní ochrany. Zároveň zdůrazňuje, že návrh se netýká pouze lékařů, ale všech zdravotnických pracovníků bez rozdílu.

Mohlo by vás zajímat

Lék na bolest autismus nezpůsobuje. Přelomová studie uklidňuje těhotné

Chybí souhrnná data o útocích

Debatu však komplikuje nedostatek systematických dat, která by rozsah problému přesně kvantifikovala. „Žádný orgán v České republice nevede oficiální statistiku počtu útoků na zdravotníky,“ povzdechl si Kubek. Komora tak vychází především z podnětů svých členů a zkušeností z právní praxe. Jeho slova potvrzuje i příslušný resort.

„Ministerstvo zdravotnictví nemá k dispozici jednotnou centralizovanou databázi všech fyzických útoků na zdravotníky, protože tyto incidenty jsou evidovány různými subjekty,“ uvedla pro Zdravotnický deník Hana Plačková z odboru komunikace s veřejností ministerstva. Přesto podle ní dostupné informace ukazují, že nejde o ojedinělé excesy, ale o dlouhodobý problém.

Ministerstvo přitom návrh komory neodmítá, ale staví se k němu opatrněji a zdůrazňuje potřebu širší odborné diskuse. „Návrh České lékařské komory vnímáme jako legitimní podnět k odborné diskusi o posílení ochrany zdravotníků,“ sdělila Plačková.

Zároveň ale upozorňuje, že jakýkoliv zásah do trestního práva musí být promyšlený a systematický. „Je nutné takový návrh posoudit v širším kontextu trestního práva, aby případná úprava byla jasná, vymahatelná a nezpůsobovala interpretační nejasnosti v praxi,“ doplnila.

Řešení z více stran

Klíčovým faktorem bude podle ministerstva také meziresortní spolupráce, především s ministerstvem spravedlnosti, které má legislativní změny na starosti. „Jakákoliv změna v této oblasti vyžaduje úpravu trestního zákoníku a koordinaci s ministerstvem spravedlnosti,“ konstatovala Plačková.

Jinými slovy, i když existuje politická vůle ochranu zdravotníků – kteří už dnes požívají takzvané zvláštní ochrany a případného agresora tak zpravidla čeká vyšší trestní sazba – posílit, samotná cesta k legislativní změně může být složitá a časově náročná.

Obě strany se nicméně shodují, že represivní opatření sama o sobě problém nevyřeší. Ministerstvo zdůrazňuje význam prevence, bezpečnostních opatření a vzdělávání zdravotnického personálu. Připomíná například dotační program zaměřený na ochranu takzvaných měkkých cílů, zavádění bezpečnostních standardů nebo spolupráci s policií při školeních a nácvicích krizových situací.

„Ministerstvo zdravotnictví se problematice bezpečnosti zdravotníků věnuje systematicky a dlouhodobě,“ uvedla Plačková a dodala, že klíčová je i role jednotlivých zdravotnických zařízení.

Když diplomacie nestačí

Podobně i ČLK poukazuje na nutnost práce s komunikací a zvládáním konfliktních situací. Organizuje například kurzy, které lékaře učí reagovat na agresivní chování pacientů. Zároveň ale upozorňuje, že profesionalita zdravotníků nemůže být jedinou bariérou proti násilí. „Zdravotníci jsou také lidé a mají svá práva,“ říká Kubek a naznačuje, že bez jasné právní ochrany zůstávají v některých situacích zranitelní.

Debata o zpřísnění postihů tak není pouze technickou otázkou trestního práva, ale také širším společenským tématem. Přesto už nyní ministerstvo potvrzuje, že „dlouhodobě podporuje posílení právní ochrany zdravotníků a zvýšení jejich trestněprávní ochrany považuje za legitimní krok, který je připravené podpořit“.