Porodnost v Česku spadla na historické minimum a význam asistované reprodukce rychle roste. Podle předsedy sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Štěpána Machače se ale systém úhrad za posledních dvacet let prakticky nepřizpůsobil poznatkům medicíny. V rozhovoru pro Zdravotnický deník mimo jiné vysvětluje, které metody asistované reprodukce mají zůstat v samoplátcovském režimu a u kterých už má úhrada od zdravotních pojišťoven hluboký smysl.

Česká republika má nejnižší porodnost od dob zavedení statistik. Jak velkou roli může sehrát asistovaná reprodukce při zmírnění demografického propadu?

Před covidem se v Česku rodilo přes 100 tisíc dětí ročně, dnes je to zhruba 78 tisíc. Chybí tedy asi 25 tisíc dětí, což je obrovský propad. Počet neplodných párů přitom neklesá, takže význam asistované reprodukce dál roste. Zatímco dříve se díky IVF rodilo asi 4 až 5 % dětí, dnes některé odhady mluví už o 8 %.

Nejde ale jen o český problém. Když se podíváme po Evropě, řada států podporu asistované reprodukce výrazně posílila. Polsko ji v posledních dvou letech masivně rozšířilo, Rumunsko také investuje více a v Maďarsku byla podpora ze strany státu rovněž velmi výrazná. Česko podle mě v tomto směru spíše stagnuje a začíná zaostávat.

Vaše kolegyně, místopředsedkyně sekce asistované reprodukce Nicole Mardešičová, nedávno vyzvala k aktualizaci zastaralého systému úhradu IVF. Jste stejného názoru?

Určitě ano. Asistovaná reprodukce se za posledních dvacet let výrazně změnila. Dnes se mnohem častěji využívají kryotransfery, tedy transfery zmražených embryí, a jejich úspěšnost je dokonce vyšší než u čerstvých transferů. Více dětí se dnes v Česku rodí právě z kryotransferů, jenže zdravotní pojišťovny je stále nehradí.

Umožnit asistovanou reprodukci single ženám by omezilo rizikové praktiky.

Jednáme o tom i s ministerskou komisí pro reprodukční medicínu a shodli jsme se, že struktura léčby se změnila a systém úhrad by tomu měl odpovídat. Teď doufáme, že to přijmou i zdravotní pojišťovny. Jednání zatím probíhají konstruktivně.

Důležité je zdůraznit, že nežádáme navýšení celkové úhrady. Jde spíše o přesun některých výkonů ze samopláteckého režimu do systému hrazeného pojišťovnami.

Co brání změně úhrad v této oblasti?

Hlavní překážkou je současná finanční situace zdravotních pojišťoven. Na druhou stranu je podpora rodin ze strany státu důležitá nejen v oblasti asistované reprodukce, ale i v dalších opatřeních, například u rodičovských příspěvků.

Kdo má v kompetenci rozhodnout o změně úhrad?

Hlavní slovo má nakonec ministerstvo zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se nedávno vyslovil pro umožnění podstoupit asistovanou reprodukci také single ženám. Jak se na to díváte?

Na výboru odborné společnosti jsme schválili stanovisko, že tento krok má naší stoprocentní podporu. Vidíme v tom dvě hlavní výhody. Jednak by to mohlo přispět k vyššímu počtu narozených dětí a zároveň by to omezilo neoficiální a rizikové praktiky, kdy si ženy pořizují spermie od nevyšetřených dárců mimo kontrolovaný systém. To považujeme za problematické. 

Které konkrétní metody – jako například ICSI, prodloužená kultivace, embryoglue nebo zmražení embryí –, za které si dnes klienti reprodukčních klinik připlácejí, by měly být hrazené a proč?

U prodloužené kultivace dlouhodobě vycházíme z doporučení Evropské společnosti pro lidskou reprodukci ESHRE. Ta doporučuje transfer embryí pátý den, protože právě tehdy probíhá důležitá selekce embryí. To dnes považujeme za standardní postup, takže by měl být hrazený pro všechny pacienty.

Metoda ICSI naopak není vhodná pro každého. O jejím využití rozhoduje věk ženy i aktuální výsledky spermiogramu. Tam si myslíme, že určitá spoluúčast pacientů by měla zůstat zachována.

Mohlo by vás zajímat

Role asistované reprodukce bude hrát čím dál větší roli.

Embryoglue, tedy speciální kultivační médium, které napomáhá uhnízdění embrya v děloze, je podle evropských doporučení takzvaný „add-on“, tedy doplňková metoda, jejíž přínos není jednoznačně vědecky potvrzený. Proto by podle nás mělo zůstat v režimu samoplátců.

Naopak u mražení embryí a kryotransferů máme jasná data, že právě díky nim se dnes rodí více dětí. Pokud tedy mají pojišťovny něco prioritně podporovat, pak jsou to právě kryotransfery. Ty mají reálný dopad na porodnost a pacientům by výrazně pomohly.

Vysoké náklady někdy vedou páry k odkládání léčby. Máte data nebo zkušenosti z praxe, jak často lidé přicházejí do center příliš pozdě právě kvůli financím?

Ano, v praxi to vidíme často. Proto se také snažíme jednat s pojišťovnami o úhradě kryotransferů. Dnes mají pacienti hrazenou stimulaci a čerstvý transfer, takže často volí právě tuto cestu, i když zmražené embryo má vyšší šanci na úspěch.

K tématu

Jenže zamražení několika embryí znamená pro pár výdaj i kolem 10 až 15 tisíc korun, což je pro řadu lidí významná částka. Finanční tlak tedy opravdu hraje roli a my bychom pacientům rádi pomohli právě s úhradou mražení a následných kryotransferů.

Lze očekávat, že i se současným nastavením úhrad budou děti z asistované reprodukce tvořit čím dál větší podíl z narozených?

Ano, ten trend pravděpodobně pokračovat bude. Lidé mají děti stále později, do center asistované reprodukce přicházejí starší páry, a tím pádem klesá úspěšnost léčby. Zároveň porodnost obecně dál klesá. Asistovaná reprodukce proto bude hrát stále větší roli.