Česko je jednou z nejúspěšnějších zemí v léčbě neplodnosti, dostupnost péče ale naráží na limity systému. Na kulatém stole Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb na to upozornil Group Treasury Director skupiny FutureLife Viktor Szabó.

Léčba neplodnosti se v Česku stává stále důležitější součástí zdravotní péče. Zatímco celková porodnost klesá, počet dětí narozených díky asistované reprodukci zůstává stabilní, kolem pěti tisíc ročně. Jejich podíl se tak za poslední roky zvýšil z přibližně tří na více než šest procent.

Na kulatém stole vystoupili zástupci zakládajících členů asociace. Zleva: předseda představenstva skupiny AGEL Michal Pišoja, generální ředitelka EUC Jana Thomas Cílková, Group Treasury Director FutureLife Viktor Szabó, generální ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková, ředitel rozvoje a inovací AKESO František Vlček a prezident ASPZS Šimon Toman. Foto: ASPZS

Význam oboru potvrzují i data ze zahraničí. Skupina FutureLife, která působí v 16 zemích, provede ročně zhruba 80 tisíc cyklů léčby a podle jejích dat se díky asistované reprodukci narodilo už přibližně 180 tisíc dětí. „36 minut trvá, než se narodí jedno dítě z FutureLife,“ říká Viktor Szabó.

Česká republika přitom patří mezi top 3 nejvyhledávanější destinace pro pacienty ze zahraničí. Hlavními důvody jsou vysoká kvalita a relativně nízká cena.

Moderní léčba, starý systém

Přes silnou pozici ale tuzemský systém naráží na limity. Hlavní problém Szabó vidí v tom, že způsob úhrad neodpovídá současné podobě léčby.

Zdravotní pojišťovny dnes hradí základní cyklus včetně jednoho přenosu embrya. Moderní medicína však běžně pracuje s více embryi, která lze zmrazit a využít při dalších pokusech. „Z cyklu je více mražených embryí, která by se mohla transferovat příště, pacient si je ale musí hradit sám,“ upozorňuje Szabó.

Celková léčba tak podle něj vychází v průměru na 60 až 80 tisíc korun, zatímco pojišťovna přispívá necelými 40 tisíci. Právě tento rozdíl podle poskytovatelů omezuje dostupnost péče.

Mohlo by vás zajímat

Zatímco jinde přidávají, Česko stagnuje

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že jiné státy na vývoj reagují rychleji. Český systém úhrad patří v evropském srovnání k méně štědrým. „Máme druhou nejnižší úhradu v Evropě, horší je jenom Slovensko,“ říká Szabó.

Čtěte také:

Zatímco Česko podle něj dlouhodobě stagnuje, jiné země podporu rozšiřují. Rumunsko například zavedlo systém voucherů a dnes hradí více než Česká republika. Irsko, které dříve nemělo žádnou úhradu, ji nově zavedlo a nastavilo ji flexibilněji podle průběhu léčby.

Jak zlepšit šanci na úspěch bez nového cyklu

Soukromí poskytovatelé proto navrhují rozšířit rozsah hrazené péče tak, aby odpovídal současné medicíně. Klíčové je podle nich zahrnout do úhrad i další transfery embryí, což je dnes běžnou součástí léčby.

Taková změna by podle nich neznamenala luxus navíc, ale větší šanci na úspěch bez nutnosti opakovat celý cyklus. Zároveň by mohla pomoci i kvůli klesající porodnosti.

Z pohledu financování přitom nejde o zásadní zásah do systému. Výdaje na asistovanou reprodukci tvoří zhruba tisícinu rozpočtu zdravotních pojišťoven. „Celkové výdaje pojišťoven za posledních pět let stagnují, zatímco ostatní segmenty narostly o 30 %,“ podtrhuje Szabó.