Balada: Prodleva u léků na rakovinu? Evropská data vypadají hrozivě, realita v Česku je ale jiná

Českým pacientům se moderní léčba vzdaluje, tvrdí evropská data. Zdravotní pojišťovny ale upozorňují, že čísla sama o sobě nevypovídají o celé realitě. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada v rozhovoru pro Zdravotnický deník vysvětluje, proč podle něj studie Patients W.A.I.T. Indicator nezachycuje všechny okolnosti vstupu inovativních léků do systému a kde skutečně vznikají největší prodlevy.

Jak hodnotíte závěry studie Patients W.A.I.T. Indicator 2025 pro Českou republiku? Odpovídají podle vás reálné situaci na trhu?

WAIT report je evropský srovnávací nástroj, ale jeho výsledky je potřeba interpretovat v kontextu jednotlivých národních systémů. Česká republika se podle letošních dat pohybuje v dostupnosti inovativních léčiv mírně nad průměrem EU. Současně je ale potřeba připomenout, že report měří čas od registrace EMA do dostupnosti léčiva, nikoli efektivitu samotných českých procesů. Nezachycuje například dobu, kdy držitel registrace teprve zvažuje nebo připravuje podání žádosti o úhradu v ČR.

WAIT report ukazuje prodlužování doby, než se inovativní léčiva, zejména v onkologii a u vzácných onemocnění, dostanou k pacientům. Je situace taková?

Evropská data skutečně ukazují určité prodlužování doby dostupnosti inovativních léčiv, zejména v onkologii. Je však potřeba vnímat, že dnešní terapie jsou výrazně komplexnější, často s omezenými klinickými daty a velmi vysokými rozpočtovými dopady. To přirozeně zvyšuje nároky na hodnocení i vyjednávání.

Zdravotní pojišťovny musí zajistit rovnováhu mezi rychlou dostupností inovací a dlouhodobou udržitelností systému veřejného zdravotního pojištění.

Současně musím dodat, že český systém umožňuje vstup celé řady moderních terapií, včetně léčiv pro vzácná onemocnění a pokročilých onkologických přípravků a v evropském srovnání si Česká republika stále drží nadprůměrnou dostupnost těchto léčiv.

Kde podle vás vznikají největší zdržení – na straně regulace, výrobců, úhradových řízení, nebo zdravotních pojišťoven?

Nelze ukázat na jedinou příčinu. Významnou roli může hrát už období mezi evropskou registrací léčiva a podáním žádosti o úhradu v České republice, které WAIT report samostatně nesleduje. Další část souvisí s rostoucí odbornou náročností hodnocení moderních terapií a s vyjednáváním o podmínkách úhrady a sdílení rizik.

Zdravotní pojišťovny přitom musí zajistit rovnováhu mezi rychlou dostupností inovací a dlouhodobou udržitelností systému veřejného zdravotního pojištění.

Vidíte rozdíl mezi formální dostupností léku a jeho reálnou dostupností pro pacienty v klinické praxi? Jak se projevuje?

WAIT report pracuje primárně s formální dostupností, tedy okamžikem, kdy léčivý přípravek získá úhradu nebo jiný mechanismus financování. Reálná dostupnost v klinické praxi ale závisí i na dalších faktorech – například na organizaci specializované péče, indikačních kritériích, kapacitách center nebo rychlosti zavádění léčby do běžné praxe.

Už jste to nakousl na začátku, ale co ještě podle vás WAIT report nezachycuje nebo opomíjí? Jsou v českém systému nějaké specifické mechanismy, které statistiky neumějí postihnout?

Jak jsem už uvedl, report nepracuje s obdobím mezi registrací léčiva EMA a okamžikem, kdy držitel registrace skutečně podá žádost o úhradu v České republice.

Určité zkreslení může vznikat i při hodnocení takzvané omezené dostupnosti. V praxi totiž může být léčivému přípravku stanovená úhrada pro hlavní, nejčastější indikaci, zatímco pro některé minoritní indikace úhrada stanovena není. Tyto indikace přitom mohou představovat velmi malý počet pacientů nebo se v české populaci prakticky nevyskytují. Statistiky pak mohou léčivo vykazovat jako pouze „omezeně dostupné“, přestože pro převážnou většinu relevantních pacientů je léčba standardně dostupná.

Setkáváte se s tlakem na rychlejší vstup velmi nákladných terapií do úhradového systému? Jak při rozhodování hledáte rovnováhu mezi dostupností inovací a udržitelností veřejného zdravotního pojištění?

Tlak na rychlejší dostupnost inovativních terapií je pochopitelný a v posledních letech dále roste. Moderní léčba často přináší významný klinický přínos tam, kde byly dosud terapeutické možnosti omezené. Úkolem zdravotních pojišťoven je ale současně zajistit, aby systém veřejného zdravotního pojištění zůstal dlouhodobě stabilní a dostupný pro všechny pacienty.

Klíčem k zefektivnění systému je rozvoj digitalizace a kvalitní práce s daty.

Za důležité považujeme také upřesnit některé interpretace objevující se v mediálních výstupech k WAIT reportu. Metodiky zdravotních pojišťoven byly v reakci na novou legislativu pro vysoce inovativní léčivé přípravky a orphanová léčiva aktualizovány. Metodiky také nestanovují „maximální částku hrazenou za léčbu“, ale pracují s limity dopadu do rozpočtu.

Jaké konkrétní změny by podle vás mohly zrychlit přístup českých pacientů k moderním lékům, aniž by se destabilizoval systém veřejného zdravotního pojištění?

Klíčem k dalšímu zefektivnění systému je rozvoj digitalizace a kvalitní práce s daty. Právě dostupnost relevantních dat z reálné klinické praxe může urychlit hodnocení nových terapií, podpořit moderní úhradové modely a zlepšit předvídatelnost rozhodování pro všechny účastníky systému. Současně je potřeba zachovat princip, že dostupnost inovací musí být posuzována v kontextu dlouhodobé udržitelnosti veřejného zdravotního pojištění. Jen stabilní systém může dlouhodobě garantovat dostupnost moderní léčby pro všechny pacienty, kteří ji potřebují.