Pacienti se v tuzemských nemocnicích nezřídka ztrácejí. Ohrožuje to jejich zdraví a bere potřebný čas zdravotníkům. Nepřehlednost a nejednotnost navigačních prvků se pokouší změnit organizace Czechdesign, která ve spolupráci s brněnskou Masarykovou univerzitou připravila pro ministerstvo zdravotnictví metodiku designu orientačního systému nemocnic.
Orientační systém byl v projektu Správným směrem navržený designéry s pomocí vědců a testovaný v terénu i ve virtuální realitě.
Doporučení, ne nařízení
„Metodika je aktuálně dokončována a po jejím schválení ministerstvem zdravotnictví by měla být ve druhé polovině roku 2026 nabídnuta zdravotnickým zařízením napříč Českou republikou. Nejde o plošné zavedení jednotného orientačního systému do všech nemocnic, ale o soubor doporučení, principů a praktických nástrojů, které mohou jednotlivá zařízení využívat podle svých potřeb při modernizaci nebo úpravách vlastního značení,“ popisuje Zdravotnickému deníku Hana Plačková z tiskového oddělení resortu.
Její slova potvrzuje Michaela Holubec Birtusová, manažerka designérských a výzkumných projektů Czechdesign. „Manuál nebude nijak závazný. Popisujeme principy, které se v praxi osvědčily, ale jestli bude písmo na orientačních cedulích světlemodré nebo světlezelené, pokud bude dodržen doporučený kontrast, je už na jednotlivých nemocnicích,“ vysvětluje.
„Zdravotnická zařízení, která budou mít o využití metodiky zájem, si mohou navigační systém připravit sami, nebo oslovit nás, rádi jim pomůžeme. Mohou oslovit i jakékoli grafiky, jde o doporučující manuál, o ‚best practice‘, ne o závazný postup,“ říká.
Mnoho matoucích prvků
Ta Zdravotnickému deníku popsala, na jaké nejčastější orientační nástrahy pacienti a návštěvy v tuzemských nemocnicích narážejí. Jsou jimi (s komentářem Holubec Birtusové):
- Nejednotnost. „Systém orientačního značení je málokde konzistentní. Ve většině nemocnic se skládá z různých historických vrstev – od 70. let až do dneška. Pacienti a návštěvy nevědí, po jakých informacích se mají dívat. Vizuální smog navíc zesilují i různé reklamy.“
- Nekoordinované zásahy zaměstnanců. „V každé nemocnici je zcela běžné značení, které průběžně vyrábí a umisťuje sám personál pociťující nedostatek značení oficiálního. Nejde jen o nalepené papíry nebo kartonové cedule, někdy na budově skončí i sprej.“
- Nepřehlednost. „Například na mapách nemocnic nejsou řazena oddělení podle abecedy. Nebo není jasné, kde zrovna návštěvník nemocnice stojí, když mapu čte.“
- Nečitelnost. „A to nejen fonty a velikost písma, ale třeba i obecně špatná volba materiálu, například průhledné sklo nebo lesknoucí se povrch.“
- Chybějící informace. „Často například o vzdálenosti budov nebo vyznačení šipkou, jakým směrem se budovy nacházejí. To je důležité, protože například Fakultní nemocnice Bulovka, kde jsme systém testovali, má ve svém areálu 20 kilometrů interních cest a tři zastávky MHD.“
- Nepřístupnost. „Například pro lidi s poruchami zraku, ale i s pohybovým nebo kognitivním znevýhodněním. S nimi jsme testovali například vhodný kontrast a barevnost písma nebo výšku a vzdálenost textu na čtení.“
- Nesystémovost. „V nemocnicích většinou není nikdo, kdo by měl orientační značení přímo na starosti. Proto často vzniká organicky a jeho aktualizace je chaotická. Doporučujeme nemocnicím, aby pověřili někoho z komunikačního oddělení nebo třeba projektového manažera.“
„Ke všem těmto oblastem máme v naší metodice příklady. Nabízíme nemocnicím ‚kuchařku‘ s recepty, jak k orientačnímu systému přistoupit a jak ho systematicky udržovat. Ve zdravotnictví se stále něco mění, takže se neustále mění a přizpůsobují také orientační systémy,“ říká Holubec Birtusová.
Virtuální realita i eye-tracking
V Česku jsou nemocnice dost specifické i tím, že se hodně z nich nachází především ve starých budovách. „Orientační cedule a další navigační prvky musí fungovat v různém kontextu celé nemocnice, v různých typech interiérů, nových i starých budovách. V některých starých budovách nemocnic, které jsou památkově chráněné, například ani nelze vrtat do stěn, proto tam využíváme závěsné systémy,“ uvádí Holubec Birtusová příklad.
Testování orientačního systému se zúčastnilo 118 lidí, zhruba polovina z nich ve virtuální realitě a polovina skutečně obcházela nemocnici (na Bulovce probíhalo testování rok). A to individuálně, po jednom, s týmem lidí z Czechdesign a Masarykovy univerzity, kteří zaznamenávali jejich postřehy a připomínky.
„Po testování v terénu jsme dělali ještě hodně změn. Další zpřesněné verze už jsme poté testovali ve virtuální realitě, do níž jsme si nemocnici převedli. Proto, abychom na oddělení nevodili stále nové a nové lidi a neznervózňovali tím vrchní sestry na odděleních,“ směje se Holubec Birtusová. A dodává: „Verzí bylo opravdu hodně, než jsme došli k finální.“
Virtuální realita umožnila i testování v různých podmínkách, například ve dne i v noci (navrženy jsou i prvky z retroreflexní fólie dobře viditelné ve tmě) nebo v různém počasí. „Výzkum na Masarykově univerzitě ověřil, že je virtuální realita spolehlivá metoda. Že se v ní lidé chovají stejně jako v reálném prostředí,“ ujišťuje manažerka designérských a výzkumných projektů Czechdesign.
Mohlo by vás zajímat
Při testování byl využit i takzvaný eye-tracking, při kterém lidé mají na očích speciální brýle. Pořízené záznamy pak umožňují zjistit, kam se dívají, co mozek zachytí jako první, jak dlouho trvá najít informaci, kolikrát se pohled vrátí a co oči naopak přehlédnou, i když je to třeba graficky dominantní.
Výstava od pátku
Dopad toho, že orientační systém funguje, je pro pacienty i zdravotníky značný. Lidé dojdou dříve tam, kam potřebují, nemocnicí nebloudí řidiči sanitek, ale čas ušetří i zdravotníci.
„U personálu nemocnic jsme zjišťovali, jak často se jich někdo ptá na cestu. A častou odpovědí bylo, že takový dotaz jim položí až desítky lidí denně. Těm buď minutu radí, nebo je, pokud jsou to třeba starší dezorientovaní lidé, za 5 nebo 10 minut na místo dovedou,“ vysvětluje Holubec Birtusová.
Plody práce Czechdesignu si můžete prohlédnout i vy, a to na 12 panelech venkovní výstavy, která bude pro veřejnost přístupná na prostranství před budovou ministerstva zdravotnictví na Palackého náměstí v Praze od pátku 15. května do středy 10. června.
8. a 9. června si můžete orientační prvky na výstavě s pomocí zapůjčených brýlí vyzkoušet i ve virtuální realitě.
18. května Czechdesign také pořádá dvouhodinový workshop pro zástupce zdravotnických zařízení, kterým představí základní prvky metodiky. Registrovat se na něj můžete na e-mailu [email protected].
