České sociální služby stojí podle poradkyně ministra zdravotnictví Petry Krulové na skupině sester, které rychle stárnou, pracují v právní nejistotě a často suplují činnosti, jež by v nemocnicích zajišťovali lékaři nebo specializované týmy. Bez posílení kompetencí sester a lepšího propojení zdravotní a sociální péče systém dlouhodobou péči nezvládne.

Na konferenci Sestra 2026: Pokročilé role sester, kterou uspořádal Spolek všeobecně vzdělaných sester pod záštitou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, popsala poradkyně ministra zdravotnictví a členka výboru Česká asociace sester Petra Krulová sociálně-zdravotní pomezí jako jednu z největších výzev tuzemského zdravotnictví.

Populace stárne, přibývá chronicky nemocných pacientů a stále více péče se přesouvá z nemocnic do domácího prostředí, komunitní péče a pobytových sociálních služeb. Český systém ale podle Krulové stále funguje tak, jako by zdravotní a sociální péče byly dva oddělené světy.

„Hovoříme pořád o složkách zdravotních zvlášť a sociálních zvlášť, ale většina z nás, co máme vystudované ošetřovatelství, víme, že zdravotní a sociální složku nelze vůbec oddělit,“ řekla.

Právě na sociálně-zdravotním pomezí podle Krulové nejvíce vyniká potřeba sester s pokročilou praxí. Ne proto, aby nahrazovaly lékaře, ale aby dokázaly koordinovat péči, vyhodnocovat zdravotní stav pacientů nebo včas rozpoznat komplikace.

Pacienti, kteří dříve končili v nemocnicích

Krulová upozornila, že pobytové sociální služby dnes pečují o úplně jiné pacienty než před několika lety. Roste počet lidí s těžkými onkologickými diagnózami, pokročilými demencemi nebo psychiatrickými poruchami. „Výrazně přibývají klienti, které byste za normálních okolností viděli v nemocnici,“ uvedla.

Podle dat, která se loni podařilo propojit mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem práce a sociálních věcí, využívá dnes pobytové služby přibližně 95 tisíc klientů. Do roku 2035 by jejich počet mohl vzrůst až na 135 tisíc.

Právě všeobecné sestry v sociálních službách Krulová označila za nejkritičtější profesní skupinu české dlouhodobé péče. V systému je v přepočtu asi 5 400 úvazků a průměrný věk těchto sester přesahuje 50 let. „Jsou klíčovou zdravotní kapacitou, která kryje toto pomezí,“ upozornila.

Mohlo by vás zajímat

Každodenní překračování kompetencí

Sociální služby se podle Krulové postupně mění v prostředí, které se stále více blíží nemocniční péči. Sestry zde ale zároveň pracují v systému, který na tuto proměnu není připravený.

Vedle samotné péče koordinují převozy pacientů, komunikují s rodinami i lékaři, zajišťují administrativu nebo celý přijímací proces klientů. Často také samy rozhodují o tom, zda pacient potřebuje hospitalizaci. Jenže bez legislativně vymezené pravomoci. „Překračujeme kompetence každý den,“ podtrhla Krulová.

K tématu

Sestry se tak dostávají do „právní nejisté zóny“. V sociálních službách vykonávají náročné klinické a koordinační činnosti, které by v nemocnicích spadaly pod zdravotnickou legislativu nebo specializované týmy. Výsledkem je profesní frustrace, vysoké riziko vyhoření i stále menší atraktivita oboru pro mladé lidi.

Právě proto podle poradkyně ministra nestačí mluvit o kompetenčním posunu jako o profesním benefitu. „Narovnání kompetencí nevnímám jako luxus, ale jako existenční nutnost,“ zdůraznila.

Pomoci může telemedicína i umělá inteligence

Jednou z cest, jak sestry v sociálních službách udržet, jsou podle Krulové i technologie. Zmínila například telemedicínu, která umožňuje rychlé konzultace s lékaři a může snížit počet zbytečných hospitalizací. „Data ukazují, že mnoho převozů vzniká jenom z nejistoty sestry v klinickém rozhodování, lékař opravdu není vždy dostupný,“ uvedla.

Vedle telemedicíny mluvila také o využití umělé inteligence nebo lepší technologické podpory práce sester. Klíčové ale zůstává vytvoření skutečného kariérního modelu. „Bez kariérní perspektivy žádný obor nepřitáhne do systému nové lidi,“ dodala Krulová.