O pokročilé ošetřovatelské praxi a rozšíření kompetencí sester se mluví stále častěji. Co ale advanced nursing practice skutečně znamená, jak funguje a proč je Česko zatím teprve na začátku, vysvětlila na konferenci Sestra 2026 prezidentka Spolku všeobecně vzdělaných sester Pavla Kudlová.
Na konferenci Sestra 2026: Pokročilé role sester, kterou v Praze uspořádal Spolek všeobecně vzdělaných sester pod záštitou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, se jedním z hlavních témat stala právě pokročilá ošetřovatelská praxe, označovaná zkratkou ANP (Advanced Nursing Practice). Prezidentka spolku Pavla Kudlová vysvětlila, co tento pojem skutečně znamená, a co naopak ne.
Ne každá sestra si tuto cestu vybere
Jedním z nejčastějších omylů podle Kudlové je představa, že advanced nursing practice má být novým standardem pro všechny. „Je to jedna z profesních cest, které mají sestry k dispozici. A nevybere si tuto cestu každá. Mluvíme v tomto případě o 3 až 5 % sester,“ uvedla.
Pokročilá ošetřovatelská praxe vznikla už v roce 1965 ve Spojených státech jako reakce na nedostupnost primární péče a postupně se rozšířila například do Kanady, Velké Británie, Austrálie nebo Nového Zélandu. Dnes některou z forem advanced nursing practice využívá nebo připravuje přibližně 40 zemí světa.
Problematika terminologie
Podle Kudlové ale ve světě stále neexistuje jednotný model. Liší se názvy rolí, kompetence i legislativní ukotvení. Terminologie pak může být matoucí i pro samotné zdravotníky.
Zatímco ANP označuje koncept pokročilé ošetřovatelské praxe jako takový, APN (Advanced Practice Nurse) už znamená konkrétní roli sestry s pokročilou praxí. „Cíl je stejný: zajistit kvalitní, bezpečnou a dostupnou péči pro pacienty,“ vysvětlila prezidentka SVVS.
Mezinárodní rada sester (ICN) přitom rozlišuje dvě základní role: Clinical Nurse Specialist a Nurse Practitioner. Právě druhý pojem podle Kudlové ukazuje, jak velký rozdíl existuje mezi českým a zahraničním pojetím ošetřovatelství. Zatímco v Česku označuje „praktická sestra“ nižší pozici, v zahraničí jde naopak o jednu z nejvyšších a nejvíce autonomních rolí v ošetřovatelství. „To je velký problém,“ upozornila.
Co vlastně sestra s pokročilou praxí dělá?
Kudlová popsala advanced nursing practice jako vyšší úroveň odborné ošetřovatelské péče založenou na vysoké autonomii, pokročilém klinickém rozhodování, výzkumu, leadershipu a evidence-based practice.
Rozdíl mezi jednotlivými rolemi je přitom zásadní. Klinická sestra specialistka se zaměřuje především na komplexní pacienty, kvalitu péče nebo zavádění nových postupů. Kombinuje přímou práci s pacientem se systémovým zlepšováním péče. Nurse practitioner naopak v řadě zemí přímo vyšetřuje pacienty, stanovuje diagnózy, ordinuje vyšetření, zahajuje léčbu nebo předepisuje léky.
„Provádí pokročilé klinické vyšetření, stanovuje diferenciální diagnózy, diagnostikuje akutní i chronická onemocnění, zahajuje a řídí léčbu,“ popsala Kudlová kompetence těchto sester v zahraničí. V některých zemích mohou podle ní pacienty také přijímat nebo propouštět ze zdravotnických zařízení.
Mohlo by vás zajímat
Bez magisterského studia to nejde
Zásadním tématem je vzdělávání. Mezinárodní doporučení ICN předpokládají minimálně magisterské vzdělání doplněné o specializované klinické programy. „Obecné magisterské programy bez klinického zaměření nestačí,“ upozornila Kudlová.
Budoucí sestry s pokročilou praxí dále potřebují rozsáhlou klinickou zkušenost, diagnostické schopnosti, znalost farmakologie, klinické rozhodování i leadership. Jen tak může být jejich praxe skutečně bezpečná a autonomní.
Česko je teprve na začátku
Přestože se o rozšiřování kompetencí sester v posledních měsících intenzivně diskutuje, podle Kudlové Česká republika zatím stojí na začátku celého procesu. „Máme nejasné názvy a role. Řešíme teď ukotvení v legislativě, řešíme nejasné kompetence, máme různou praxi napříč zařízeními a chybí nám vzdělávací standard a akreditace,“ popsala.
Na přípravě konceptu pokročilé ošetřovatelské praxe se nyní podílejí odborné organizace společně s ministerstvem zdravotnictví. Cílem je zakotvit nový model do zákona č. 96/2004 a vyhlášky 55/2011.
Kudlová ale zároveň upozornila, že tuzemský systém nemůže jednoduše převzít zahraniční modely. „Musíme je brát jako inspiraci, nikoli vzor, protože máme v České republice určitá specifika,“ řekla. Podle ní bude klíčové jasně definovat kompetence, odpovědnost, vzdělávání i financování těchto rolí. Bez toho by podle ní advanced nursing practice zůstala jen formálním pojmem bez reálného dopadu.
Kde mohou pokročilé sestry pomoci nejvíc?
Největší potenciál vidí prezidentka spolku v primární péči, dlouhodobé a následné péči, domácí péči nebo komunitním ošetřovatelství. Právě zde může podle ní advanced nursing practice pomoci zvládnout stárnutí populace a rostoucí počet chronicky nemocných pacientů.
Konkrétně zmiňuje například management chronických pacientů, prevenci, screening, koordinaci péče, geriatrické posouzení, paliativní péči nebo pokročilé ošetřování chronických ran a dekubitů. Významnou roli podle ní sehrají také telemedicína a vzdálený monitoring pacientů. Uplatnění mohou sestry s pokročilou praxí najít například v diabetologii, kardiologii, komunitní péči, podiatrii nebo stomické péči.
Kudlová opakovaně zdůraznila, že cílem není nahrazovat lékaře. „Pokročilá ošetřovatelská praxe není přebírání role lékaře. Jde o cílené zapojení malé skupiny vysoce kvalifikovaných sester do zajištění dostupné, bezpečné a kontinuální péče tam, kde zdravotní systém čelí personálním a demografickým tlakům,“ dodala.
