O pokročilé ošetřovatelské praxi a rozšíření kompetencí sester se mluví stále častěji. Co ale advanced nursing practice skutečně znamená, jak funguje a proč je Česko zatím teprve na začátku, vysvětlila na konferenci Sestra 2026 prezidentka Spolku všeobecně vzdělaných sester Pavla Kudlová.
Na konferenci Sestra 2026: Pokročilé role sester, kterou v Praze uspořádal Spolek všeobecně vzdělaných sester pod záštitou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, se jedním z hlavních témat stala právě pokročilá ošetřovatelská praxe, označovaná zkratkou ANP (Advanced Nursing Practice). Prezidentka spolku Pavla Kudlová vysvětlila, co tento pojem skutečně znamená, a co naopak ne.
Ne každá sestra si tuto cestu vybere
Jedním z nejčastějších omylů podle Kudlové je představa, že advanced nursing practice má být novým standardem pro všechny. „Je to jedna z profesních cest, které mají sestry k dispozici. A nevybere si tuto cestu každá. Mluvíme v tomto případě o 3 až 5 % sester,“ uvedla.
Pokročilá ošetřovatelská praxe vznikla už v roce 1965 ve Spojených státech jako reakce na nedostupnost primární péče a postupně se rozšířila například do Kanady, Velké Británie, Austrálie nebo Nového Zélandu. Dnes některou z forem advanced nursing practice využívá nebo připravuje přibližně 40 zemí světa.
Problematika terminologie
Podle Kudlové ale ve světě stále neexistuje jednotný model. Liší se názvy rolí, kompetence i legislativní ukotvení. Terminologie pak může být matoucí i pro samotné zdravotníky.
Zatímco ANP označuje koncept pokročilé ošetřovatelské praxe jako takový, APN (Advanced Practice Nurse) už znamená konkrétní roli sestry s pokročilou praxí. „Cíl je stejný: zajistit kvalitní, bezpečnou a dostupnou péči pro pacienty,“ vysvětlila prezidentka SVVS.
Mezinárodní rada sester (ICN) přitom rozlišuje dvě základní role: Clinical Nurse Specialist a Nurse Practitioner. Právě druhý pojem podle Kudlové ukazuje, jak velký rozdíl existuje mezi českým a zahraničním pojetím ošetřovatelství. Zatímco v Česku označuje „praktická sestra“ nižší pozici, v zahraničí jde naopak o jednu z nejvyšších a nejvíce autonomních rolí v ošetřovatelství. „To je velký problém,“ upozornila.
Co vlastně sestra s pokročilou praxí dělá?
Kudlová popsala advanced nursing practice jako vyšší úroveň odborné ošetřovatelské péče založenou na vysoké autonomii, pokročilém klinickém rozhodování, výzkumu, leadershipu a evidence-based practice.
Rozdíl mezi jednotlivými rolemi je přitom zásadní. Klinická sestra specialistka se zaměřuje především na komplexní pacienty, kvalitu péče nebo zavádění nových postupů. Kombinuje přímou práci s pacientem se systémovým zlepšováním péče. Nurse practitioner naopak v řadě zemí přímo vyšetřuje pacienty, stanovuje diagnózy, ordinuje vyšetření, zahajuje léčbu nebo předepisuje léky.
„Provádí pokročilé klinické vyšetření, stanovuje diferenciální diagnózy, diagnostikuje akutní i chronická onemocnění, zahajuje a řídí léčbu,“ popsala Kudlová kompetence těchto sester v zahraničí. V některých zemích mohou podle ní pacienty také přijímat nebo propouštět ze zdravotnických zařízení.
Bez magisterského studia to nejde
Zásadním tématem je vzdělávání. Mezinárodní doporučení ICN předpokládají minimálně magisterské vzdělání doplněné o specializované klinické programy. „Obecné magisterské programy bez klinického zaměření nestačí,“ upozornila Kudlová.
Budoucí sestry s pokročilou praxí dále potřebují rozsáhlou klinickou zkušenost, diagnostické schopnosti, znalost farmakologie, klinické rozhodování i leadership. Jen tak může být jejich praxe skutečně bezpečná a autonomní.
Česko je teprve na začátku
Přestože se o rozšiřování kompetencí sester v posledních měsících intenzivně diskutuje, podle Kudlové Česká republika zatím stojí na začátku celého procesu. „Máme nejasné názvy a role. Řešíme teď ukotvení v legislativě, řešíme nejasné kompetence, máme různou praxi napříč zařízeními a chybí nám vzdělávací standard a akreditace,“ popsala.
Na přípravě konceptu pokročilé ošetřovatelské praxe se nyní podílejí odborné organizace společně s ministerstvem zdravotnictví. Cílem je zakotvit nový model do zákona č. 96/2004 a vyhlášky 55/2011.
Kudlová ale zároveň upozornila, že tuzemský systém nemůže jednoduše převzít zahraniční modely. „Musíme je brát jako inspiraci, nikoli vzor, protože máme v České republice určitá specifika,“ řekla. Podle ní bude klíčové jasně definovat kompetence, odpovědnost, vzdělávání i financování těchto rolí. Bez toho by podle ní advanced nursing practice zůstala jen formálním pojmem bez reálného dopadu.
Kde mohou pokročilé sestry pomoci nejvíc?
Největší potenciál vidí prezidentka spolku v primární péči, dlouhodobé a následné péči, domácí péči nebo komunitním ošetřovatelství. Právě zde může podle ní advanced nursing practice pomoci zvládnout stárnutí populace a rostoucí počet chronicky nemocných pacientů.
Konkrétně zmiňuje například management chronických pacientů, prevenci, screening, koordinaci péče, geriatrické posouzení, paliativní péči nebo pokročilé ošetřování chronických ran a dekubitů. Významnou roli podle ní sehrají také telemedicína a vzdálený monitoring pacientů. Uplatnění mohou sestry s pokročilou praxí najít například v diabetologii, kardiologii, komunitní péči, podiatrii nebo stomické péči.
Kudlová opakovaně zdůraznila, že cílem není nahrazovat lékaře. „Pokročilá ošetřovatelská praxe není přebírání role lékaře. Jde o cílené zapojení malé skupiny vysoce kvalifikovaných sester do zajištění dostupné, bezpečné a kontinuální péče tam, kde zdravotní systém čelí personálním a demografickým tlakům,“ dodala.
