Virtuální realita může být jedním z nástrojů, jak zvládat stres a psychickou zátěž, říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Současně zdůrazňuje, že odbory nepřestávají prosazovat výsluhy, dřívější odchody do důchodu nebo další benefity pro zdravotníky.

Na konferenci Sestra 2026: Pokročilé role sester, kterou uspořádal Spolek všeobecně vzdělaných sester pod záštitou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, hájila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková projekt virtuální reality pro zdravotníky, který vyvolal silnou kritiku na sociálních sítích.

Zdravotníci tam označovali nápad za „bizár“ nebo „výsměch“ lidem pracujícím ve zdravotnictví. Žitníková ale odmítá, že by virtuální realita měla nahrazovat lepší platy, lázně nebo více volna. Podle ní jde jen o jednu z možností, jak zdravotníkům pomoci zvládat psychickou zátěž a dlouhodobý stres.

Bez zdravotníků nebude péče

Podle Žitníkové zůstává hlavním problémem českého zdravotnictví nedostatek personálu a zhoršující se pracovní podmínky. „Dívám se na to ze strany odborů a z pozice toho, abychom sester měli dostatek. Aby ty, které tady dnes vzděláte (na Vysoké škole zdravotnické, kde se konference konala, pozn. red.), do zdravotnictví nastoupily, aby neodcházely a aby jejich pracovní podmínky byly přívětivé,“ uvedla.

Připomněla, že odbory dlouhodobě prosazují vyšší příplatky za neuropsychickou zátěž, rehabilitační a lázeňskou péči, výsluhy pro sestry nebo možnost dřívějšího odchodu do důchodu pro ty, kteří už svou práci zdravotně nezvládají. Tématem zůstává i podpora bydlení pro mladé zdravotníky.

Na odbory se prý stále častěji obracejí lidé dlouhodobě přetížení, vyčerpaní nebo s pocitem vyhoření. Podle Žitníkové je tak vhodné snažit se problémům předcházet co nejvíce způsoby. „Prevence je strašně důležitá. Jsem přesvědčená, že pokud zdravotníci pečují o jiné, je také nutné, aby někdo pečoval o ně. Když budou zdravotníci, bude i péče,“ zdůraznila.

Virtuální realita není novinkou

Ke kritice týkající se virtuální reality předsedkyně odborů řekla, že české zdravotnictví obecně přijímá nové technologie s velkou nedůvěrou. „Velká část sester, ale nejenom sester, i lékařů, moderní technologie moc nechce. Jsme pořád takoví nedůvěřiví vůči tomu, co přichází a co je nové,“ uvedla.

Virtuální realitu přitom nepovažuje za exotický experiment. Připomněla, že podobné technologie už dnes využívají nemocnice, armáda, záchranné složky, školy nebo velké firmy při práci se stresem a psychickou zátěží. „Platí se za to obrovské finanční prostředky. Firmy vydávají milionové částky právě na tyto programy. My jsme chtěli, aby je zdravotníci mohli využívat bezplatně,“ podtrhla.

Mohlo by vás zajímat

Inspirace u neformálních pečujících

Virtuální realita podle Žitníkové nemá být samoúčelným benefitem, ale krátkou formou psychické regenerace během nebo po směně. „Ideálně bych si to představovala tak, že vám zaměstnavatel připočítá 15 minut k pracovní době,“ popsala.

Zdravotník by si prý po náročné směně mohl sednout do relaxačního křesla, nasadit virtuální brýle a na několik minut se přenést mimo nemocniční prostředí. „Řekne si, jestli chce být v lese, u moře či někde na vrcholcích hor,“ přiblížila. „Zkrátka vypadne z toho prostředí a přijde na jiné myšlenky,“ popsala.

„Moje vize nevychází z nějakých idealistických nápadů. Konzultovala jsem to s pečujícími osobami, s lidmi, kteří se starají 24 hodin o své příbuzné a kteří kolikrát ani nemají možnost je opustit. Programy virtuální reality si poměrně hodně pochvalovali a říkali, že jim skutečně pomáhají,“ dodala.

V plánu je i aplikace

Žitníková zdůraznila, že technologie samy o sobě problémy zdravotnictví nevyřeší. Podle ní ale mohou být jednou z forem podpory lidí, kteří dlouhodobě pracují pod velkým psychickým tlakem. „Je strašně důležité, aby každý pečoval sám o sebe, protože když chcete pomáhat jiným, musíte na to mít dostatek síly a být v pohodě,“ zopakovala.

Odborový svaz zároveň připravuje aplikaci pro orientační sebehodnocení psychické pohody zdravotníků. Ta má podle Žitníkové pomoci včas odhalit riziko vyhoření a nabídnout další podporu. Na projektu mají spolupracovat psychologové, zaměstnavatelé, poskytovatelé zdravotní péče i odborné instituce.

Mohli jste přehlédnout: Hodně pracujete u počítače? Podívejte se, jak pečovat o své zdraví