Dohodovací řízení o úhradách pro příští rok se završí tento čtvrtek. Ministerstvo zdravotnictví pod taktovkou Adama Vojtěcha má přitom eminentní zájem na tom, aby se plátci s poskytovateli dohodli. Vybojovalo proto pro systém celkem 24 miliard na platbách za státní pojištěnce navíc. Zatím ale stále schází dohoda několika klíčových segmentech.

V případě akutní péče je možné, že se alespoň nějakou shodu najít podaří. „Stále jednáme, modelujeme a předložili jsme návrh za Asociaci českých a moravských nemocnic (AČMN) a Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotní péče na pondělní jednání. Rovněž je tam upravený návrh VZP a Svazu zdravotních pojišťoven. Uvidíme, zda se podaří najít kompromis a aspoň třeba parciální dohodu,“ říká předseda AČMN Michal Čarvaš.

VZP také přišla s návrhem na balíčkovou platbu (bundled payment) za totální endoprotézy. „Nakonec jsme nedošli ke shodě na jejím promítnutí do návrhu. Je to ale téma, kterým se bude VZP zabývat dále a chceme jej řešit například formou zkušebního provozu,“ řekl ZD ředitel VZP Ivan Duškov.

„Návrhy kolem TEP vzala VZP zpět. Na projektu „bundled payments“ bude třeba zapracovat a vyladit detaily stran výkaznictví i dalších provozních věci při přechodu případu z roku na rok,“ doplňuje Michal Čarvaš.

Následná péče zřejmě bez dohody

V druhém segmentu, který se zatím nedohodl, tedy v následné a dlouhodobé péči, to ale na žádnou dohodu nevypadá. A to přesto, že jde podle ministerstva zdravotnictví o prioritní segment, který by měl dostat dle důvodové zprávy k navýšení plateb za státní pojištěnce víc než ostatní. Jenže podle propočtů poskytovatelů i Ústavu zdravotnických informací a statistiky tu zůstává díra v úhradách za jeden ošetřovací den ve výši 500 korun. A to pojišťovny nabídnout nezvládly.

„Zde je návrh zdravotních pojišťoven natolik nízký, že bude odmítnut. Navrhli jsme jednání smírčího řízení v daném segmentu dle uvažovaného návrhu postupu ministerstva zdravotnictví za účasti jeho prostředníka,“ konstatuje Čarvaš.  

Plátci sice souhlasí s nasmlouváním tří nových kódů bonifikujících za náročné pacienty, jenže zároveň podle Čarvaše chtějí zrušit stávající ukazatele kvality a pro všechny typy ošetřovacích dnů. „Těm by tedy úhrada rostla o 2 %, ale klesla o tyto kvalitativní zrušené bonifikace. To znamená, že by byla v podstatě nulová,“ dodává Čarvaš.

Mohlo by vás zajímat

Specialisté: Řekněte, která péče je zbytná

Segment ambulantních specialistů ještě jedná. Zatím poslední nabídka od zdravotních pojišťoven ovšem obsahovala podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů a koordinátora segmentu Zorajna Jojka několik technických nedostatků. „A byla stále co do objemu prostředků příliš nízká. A to nejen vůči našim původním požadavkům, ale také vůči úrovni nabídek jiným segmentům,“ konstatuje Jojko.

Segment přitom každým dnem očekává další nabídku plátců. „Osobně si umím představit, že budeme jednat o menším navýšení, než by odpovídalo potřebě v rámci nárůstu nákladů na naši péči. Jako součást dohody ale zároveň musí být stanoveno, která část péče bude obecně uznaná jako zbytná nebo odložitelná, protože na ni nebudou peníze. Ani pojišťovny, ani ministerstvo zdravotnictví ale o něčem takovém (zatím) nechtějí slyšet. Přitom by to bylo fair vůči pacientům. Nikdo nemůže čekat, že při stoupajících nákladech uděláme stejný nebo větší objem péče za méně peněz,“ upozorňuje Zorjan Jojko.

Zásek na rezonancích

Poslední segment (respektive „půlsegment“), kterému se v přípravné fázi nepovedlo uzavřít dohodu, je radiodiagnostika. Zatímco laboratořím, které jsou s radiodiagnostikou ve společném segmentu komplementu, se domluvit podařilo, tady se jednání zadrhla. A to v podstatě na jediné věci.

„Došli jsme k dohodě a kompromisu ve všech částech, vyjma jednotkové ceny pro magnetické rezonance. Bazální radiologii pojišťovny nabídly snad akceptovatelný kompromis. Pokud by tedy došlo k tomu, že by se hlasovalo po částech, vše až na jedno by prošlo. Doposud jsme se dokázali dohodnout i v letech, kdy to nebylo obvyklé, nikdy jsme po skončení jednání nechodili na ministerstvo,“ zdůrazňuje předseda Grémia ambulantní radiologie Petr Máca.

Co se týče magnetických rezonancí, po konci loňského dohodovacího řízení došlo k přepočtu kalkulačních listů výkonů, kde se škrtl jeden z nositelů výkonů. Ve výsledku tak šly rezonance o 10 % (potažmo 8 % po korekci hodnoty bodu) dolů. „Mluví se o tom, jak zajistit lepší dostupnost. Ano, rozvolňují se limity, jenže se zároveň tlačí na nižší cenu,“ doplňuje Máca s tím, že panuje shoda na potřebě revize kalkulačních listů, ale už ne na tom, jak to udělat.

Pro příští rok by každopádně část radiologů chtěla, aby se o bazální radiodiagnostice a CT/MRI hlasovalo zvlášť. „Dohodli jsme se také, že z dohodovacího řízení uděláme kontinuální proces, jako mají jiné segmenty. Prostě se párkrát do roka setkat a probrat, co je třeba,“ dodává Máca.