V závěrečné fázi dohodovacího řízení se jednomu ze tří a půl segmentů, které se nedohodly v přípravné fázi, povedlo najít alespoň parciální dohodu. A to segmentu vůbec největšímu, totiž akutní lůžkové péči. Společnou řeč s plátci ovšem navázaly jen menší a soukromé nemocnice; ty velké se nepřipojily. Co se pak týče následné péče, má se po definitivní nedohodě hledat kompromisní varianta v rámci pilotní novinky, smírčího řízení. Poslední jednání letošního dohodovacího řízení proběhne dnes, tedy ve čtvrtek 18. června.

„Akutní i následná péče zůstaly v nedohodě. V akutní se podařilo najít shodu alespoň parciální mezi všemi zdravotními pojišťovnami, Asociací českých a moravských nemocnic a Asociací soukromých poskytovatelů zdravotních služeb. Proti zůstala jen Asociace nemocnic ČR. Shoda byla na hlavních koeficientech a srovnání úhrad odspodu ve prospěch regionálních nemocnic,“ popisuje předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

V následné a dlouhodobé péči byl ovšem podle něj rozdíl v objemu peněz mezi poskytovateli a plátci příliš velký. Shoda padla jen na třech kódech, kterými by pojišťovny ohodnotily náročné pacienty. Nastavení úhrad by se nyní v tomto segmentu mělo řešit v novém institutu smírčího řízení.

Po účastníkovi za každou stranu a jeden rozhodčí

„V segmentu následné lůžkové péče, který je jedním z těch, kdo se zatím nedohodl, se účastníci dohodovací řízení domluvili na otestování nového instrumentu smírčího řízení. Do něj nominují jednoho zástupce zdravotní pojišťovny a jednoho zástupce poskytovatelé. Dále bude nominovaný nezávislý předseda smírčího řízení. Účastníci následně podle aktuálně připravované výběrové procedury vyberou finální návrh úhrady segmentu. Jelikož se ale jedná pouze o pilotní režim, nebudou výstupy smírčího řízení nutně závazné pro ministerstvo při přípravě úhradové vyhlášky. Ministerstvo k nim ovšem bude silně přihlížet,“ vysvětluje Renata Povolná z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

„Každá strana má mít jednoho zástupce a rozhodce se vybere ze seznamu, který připraví ministerstvo zdravotnictví,“ potvrzuje Michal Čarvaš.  

Jednání zabité za 10 minut

Shodu se najít nepovedlo ani u ambulantních specialistů. V tomto případě se odmítly dohodnout dvě zdravotní pojišťovny, totiž Oborová zdravotní pojišťovna a RBP.

„Přes veškerou snahu máme nadále nedohodu. Poslední návrh nám poslala VZP spolu s VoZP, ČPZP, ZP Škoda a ZPMV. Naše strana označila návrh za vhodný pro jednání. Měli jsme k němu připomínky, ale věřili jsme, že jsme blízko dohodě. Se zdravotními pojišťovnami jsme se sešli v úterý odpoledne, ale jednání trvalo jen de facto 10 minut. OZP a RBP se totiž odmítly k návrhu připojit. A protože k dohodě je třeba konsensu mezi zdravotními pojišťovnami, jednání zablokovaly,“ popisuje předseda Sdružení ambulantních specialistů a koordinátor segmentu Zorjan Jojko.

Dohoda byla na dosah

Jeho slova potvrzuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Chtěli jsme se dohodnout, a proto jsme přistoupili prakticky na všechny návrhy předložené Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Nemohli jsme však akceptovat stagnaci hodnoty bodu na úrovni 98 haléřů. To opravdu nešlo, když Seznam zdravotních výkonů počítá s částkou minimálně 1,- Kč a například praktičtí lékaři mají prevenci hodnocenou 1,44 Kč za bod. Chtěli jsme se však dohodnout, a proto lékařská komora o víkendu předložila vlastní návrh ve shodném znění s textem VZP, pouze s hodnotou bodu 1,01 Kč. Jednání bohužel zablokovaly Oborová zdravotní pojišťovna a RBP, které návrh VZP odmítly,“ popisuje Kubek.

U ambulantních specialistů přitom byla hodně diskutovaná otázka předávání pacientů praktickým lékařům. Způsob, jaký navrhly pojišťovny, se ovšem poskytovatelům nelíbil. „Efekt navrženého by podle našeho názoru situaci jen zhoršil. Jsme rádi, že jsme se v dalším jednání shodli se zdravotními pojišťovnami na tom, že je nejdříve třeba situaci namodelovat a následně ověřit pilotním projektem. Teprve pak jej eventuálně dát do dohody či úhradové vyhlášky. Jsme tedy rádi, že tyto části původního návrhu pojišťoven v tom posledním už nebyly,“ dodává Jojko.

Mohlo by vás zajímat

Nejistý terén

V posledním nedohodnutém subsegmentu radiodiagnostiky zase dohoda ztroskotala na magnetických rezonancích. V těchto případech tak rozhodnutí o úhradách bude na ministerstvu zdravotnictví, které musí do konce října vydat úhradovou vyhlášku.

„Ministerstvo zdravotnictví opakovaně deklarovalo, že segmenty, kde nedojde k dohodě, nebudou zvýhodněny oproti segmentům, které se dohodly,“ zdůrazňuje Renata Povolná.

Co to má znamenat v reálu, se uvidí. „Netuším, jak se v této situaci k našim úhradám postaví ministerstvo. Věřím, že dostaneme prostor mu vysvětlit naše požadavky i názory na jednotlivé v dohodovacím řízení diskutované návrhy,“ podotýká Jojko.

25 miliard z dohod nebude

Nutno ovšem podotknout, že zcela jasná situace není ani u 11 a půl segmentu, které shodu našly. Součástí dohody totiž byla podmínka navýšení plateb za státní pojištěnce o 25 miliard. Ty ale nakonec vzrostou jen o 21 miliard s tím, že tři miliardy ještě dodají pojišťovny ze svých rezervních fondů.

„Formálně původní dohody obsahují podmínku, která nebude zřejmě bohužel splněna. Přesto se budeme snažit ve zbytku času k dohodám ještě dospět,“ říká za Svaz zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Ten zároveň dodává, že plátci nyní modelují dopady převodu tří miliard z provozních fondů, čekají ale na přesné znění změn.