Počet lidí, kteří budou v příštích letech potřebovat paliativní péči, výrazně naroste. Ministerstvo zdravotnictví proto nyní přichází s konkrétními kroky v rámci nedávno přijaté Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035. Týkají péče o děti a praktických lékařů. Resort o tom informoval v tiskové zprávě.

Zásadní novinkou je vytvoření samostatného plánu pro dětskou a perinatální paliativní péči. V Česku v současnosti žije zhruba 13 tisíc dětí se závažným život limitujícím nebo ohrožujícím onemocněním. Převážně nejde o onkologické pacienty, ale o děti s neurodegenerativními, genetickými a metabolickými vadami nebo vzácnými onemocněními.

„Dětská paliativní péče není péčí pouze na konci života. Ve většině případů doprovází dítě i jeho rodinu měsíce nebo roky a pomáhá zvládat zdravotní obtíže, koordinovat péči i zachovat co nejvyšší kvalitu života. Naším cílem je, aby každé dítě se závažným onemocněním mělo včas dostupnou odbornou podporu bez ohledu na místo bydliště,“ vysvětluje Jitka Kosíková, metodička a koordinátorka strategie a členka Rady sekce dětské paliativní péče při České společnosti paliativní medicíny.

Úspory i vyšší komfort pacientů v praxi

Konkrétní obrysy strategie se už objevují v praxi. Pionýrem se stala Psychiatrická nemocnice Bohnice, která jako první svého druhu v ČR zřídila oddělení podpůrné a paliativní péče. Zdejší multidisciplinární tým (propojující psychiatrii, somatickou medicínu, psychologii a sociální práci) dnes odbaví 50 až 60 konzilií měsíčně.

„Paliativní péče patří také do psychiatrických nemocnic. Přibývá pacientů, kteří vedle závažného psychiatrického onemocnění trpí také demencí, nádorovým onemocněním nebo orgánovým selháním,“ zdůrazňuje předseda ČSPM a primář bohnického oddělení Ondřej Kopecký. Vizi Bohnic dále posouvá plán na vybudování komplexního centra paliativní péče.

V současnosti také startuje pilotní projekt, do kterého se zapojilo 40 ordinací praktických lékařů (30 pro dospělé a 10 pro děti). Cílem je testovat doporučené postupy pro včasné rozpoznání paliativních potřeb pacientů přímo v primární péči, což by mělo ulevit přetíženým akutním lůžkům v nemocnicích a umožnit pacientům strávit co nejvíce času v domácím prostředí.

Tři čtvrtiny pacientů stráví poslední měsíce v nemocnicích

Do roku 2050 má vzrůst potřeba zdravotní péče v závěru života o 86 %. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jde o jasný signál k akci. „V důsledku demografického stárnutí se do roku 2040 počet žijících seniorů ve věku 85+ více než zdvojnásobí, ze současných zhruba 215 tisíc na více než 500 tisíc. Srovnatelným tempem porostou počty nesoběstačných geriatrických pacientů, a tedy i potřeba ošetřovatelské péče,“ uvádí.

V České republice každoročně umírá přibližně 110 tisíc lidí, přičemž u více než 65 tisíc z nich jde o úmrtí očekávatelná. Dvacet tisíc pacientů ročně by pak mohlo mít zásadní užitek ze specializované paliativní péče. Současná realita je však taková, že tři čtvrtiny pacientů s očekávaným koncem života stráví své poslední měsíce v nemocnicích a 62 % lidí umírá na lůžkách akutní či následné péče.

Mohlo by vás zajímat

Systémová změna, ne jednorázový výstřel

Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že cílem nové strategie není parciální řešení, ale celková transformace přístupu k těžce nemocným a jejich rodinám.

„Demografický vývoj jednoznačně ukazuje, že paliativní péče bude v příštích letech potřebná pro stále větší počet lidí. Naší odpovědností je připravit zdravotní systém tak, aby dokázal na tuto změnu reagovat,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Nejde o jednorázové opatření, ale o postupnou změnu, která se bude promítat do organizace péče v celé České republice.“

K tématu

Strategie klade důraz nejen na samotné pacienty, ale i na neformální pečující a rodiny. Počítá s posílením komunitní a domácí péče, lepším sdílením informací mezi poskytovateli a průběžným vzděláváním zdravotnického personálu.