Konec studia automaticky neznamená, že za absolventa přestane platit zdravotní pojištění stát. Záleží ale na tom, zda jde o středoškoláka nebo vysokoškoláka a čemu se bude věnovat po škole. Na nejčastější situace upozornila Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Pro většinu studentů je během studia situace jednoduchá. Stát za ně jako za nezaopatřené děti odvádí zdravotní pojištění, a to zpravidla do 26 let věku. Okamžik ukončení studia však přináší řadu rozdílů mezi středoškoláky a vysokoškoláky.
Největší jistotu mají čerství maturanti. Pokud student úspěšně složil maturitní nebo závěrečnou zkoušku v květnu či červnu, stát za něj zpravidla platí zdravotní pojištění až do konce letních prázdnin. Podmínkou ale je, aby během celého kalendářního měsíce nevykonával výdělečnou činnost, nebyl veden v evidenci uchazečů nebo aby tyto dvě kategorie na sebe nenavazovaly tak, že trvají po celý kalendářní měsíc.
„Pokud středoškolák po vykonání maturitní zkoušky nastoupí bezprostředně, tzn. ve stejném kalendářním roce na další školu, zůstává za něj nadále plátcem pojistného stát bez ohledu na výše uvedené podmínky,“ vysvětluje VZP.
Pokud absolvent střední školy nenastupuje na další školu ani do zaměstnání, nezačne podnikat, nezaeviduje se na úřadu práce a nespadá ani do jiné kategorie státních pojištěnců, musí se u své zdravotní pojišťovny přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů a začít si od září pojistné platit sám.
Vysokoškoláci mají kratší ochrannou lhůtu
Odlišná pravidla platí pro absolventy vysokých škol. Ti po úspěšném složení státní závěrečné zkoušky nezískávají automaticky „prázdninový bonus“ až do konce srpna. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje měsíc, ve kterém studium řádně ukončili. Případně ještě následující kalendářní měsíc, pokud po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost ani není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.
V praxi to znamená, že student, který složí poslední státnici například v červnu a během července nepracuje ani není evidován na úřadu práce, má zdravotní pojištění hrazené státem ještě za červen a červenec. Poté už musí svou situaci aktivně řešit – nástupem do zaměstnání, registrací na úřadu práce, zahájením podnikání nebo úhradou pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Určitou výhodu mají studenti, kteří navazují dalším vysokoškolským studiem. Typickým příkladem je přechod z bakalářského na navazující magisterský program. V takovém případě stát zdravotní pojištění hradí i v mezidobí mezi oběma studii, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců, pokud na sebe studijní programy bezprostředně navazují.
Mohlo by vás zajímat
Přerušení studia znamená změnu
Řada studentů si také neuvědomuje, že zásadní dopad na zdravotní pojištění má přerušení nebo předčasné ukončení studia. V těchto situacích se totiž student zpravidla už nepovažuje za osobu v soustavné přípravě na budoucí povolání. Stát za něj proto pojistné nehradí.
Výjimka existuje pouze ve specifických případech. „Aby bylo zdravotní pojištění hrazeno státem i během přerušení studia, musí existovat zákonný důvod, například nemoc nebo úraz,“ popisuje pojišťovna. V takovém případě je nutné pojišťovně zaslat potvrzení od ošetřujícího lékaře.
Právě změny související se studiem by podle pojišťovny studenti neměli podceňovat. O každé významné změně se musí zdravotní pojišťovna dozvědět, aby bylo zřejmé, kdo v daném období platí pojistné. Jinak může vzniknout dluh, o kterém se absolvent dozví až s odstupem času.
