Lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. Při delší nemoci či nařízené karanténě by se jim tak mohla prodloužit z nynějších 70 dnů na 380 dnů. Návrh senátorů z klubů ODS, TOP 09, KDU-ČSL a ANO horní komora ve středu podpořila. Novelu o nemocenském pojištění posílá Sněmovně. Podle Senátu by poslanci a poslankyně měli změnu schválit hned při prvním projednávání.
„Nerovnoprávnost je potřeba napravit,“ řekl jeden z autorů návrhu Zbyněk Sýkora (ODS). Podle něj je nastavení rozdílné doby podpory pro pracovníky s invalidní penzí diskriminační.
Senátní novelu podpořilo 57 ze 67 přítomných senátorek a senátorů. Stejný počet byl také pro to, aby Sněmovna schválila návrh zrychleně v prvním čtení.
Pracovník s invalidním důchodem třetího stupně a nemocenským pojištěním dostává od 15. dne nemoci či karantény od sociální správy nemocenskou stejně jako ostatní pracovníci. Na rozdíl od nich ji ale nemůže pobírat 380 dnů, ale nejvýš 70. Po deseti týdnech se vyplácení zastaví. Senátní novela lhůty srovnává. I invalidé by mohli nemocenskou pobírat 380 dnů. Čas by se mohl zkrátit tehdy, pokud by invalidům skončil pracovní poměr nebo doba pojištění jako osobám samostatně výdělečně činným.
Kolik by změna stála?
Podle autorů novely by změna stála ročně 40 až 60 milionů korun navíc. Předloni bylo v Česku podle důvodové zprávy celkem asi 41 100 pracujících invalidů třetího stupně. V pracovní neschopnosti jich bylo zhruba 25 500, v průměru přibližně 63 dnů.
Srovnání lhůt požadovala už dřív Česká asociace paraplegiků, která současný stav označila za diskriminační. Ve svém stanovisku odkázala na postoj kanceláře ombudsmana, podle níž je postavení příjemců starobního a invalidního důchodu v nemocenském pojištění výrazně nevýhodnější oproti právnímu postavení lidí, kteří důchody nepobírají.
