Od minulého týdne platí zásadní úleva pro české pacienty i přetížené ambulance specialistů. Praktičtí lékaři totiž dostali možnost předepisovat širokou škálu moderních léků na srdce, cukrovku nebo ledviny, pro které pacienti museli chodit výhradně ke specialistům. Ministerstvo si od toho slibuje i finanční úsporu – jen u moderních léků na cukrovku až dvě miliardy korun za deset let.

Praktičtí lékaři mohou od července předepisovat zhruba 1200 léků navíc. Pacientům to ušetří obíhání ambulantních specialistů jen kvůli receptu. Specialisté zároveň získají prostor na péči o závažněji nemocné a zkrátí se jim čekací lhůty. Novinka pomůže například v oblasti diabetologie, kardiologie, nefrologie, ale také dětské psychiatrie. Praktici pro děti a dospívající totiž mohou předepsat léky předtím, než se malému pacientovi podaří dostat se do přetížené ordinace dětského psychiatra.

Cesta pacienta se ovšem u jednotlivých diagnóz a terapií liší. Někteří pacienti k ambulantnímu specialistovi nemusí nově chodit vůbec, protože je díky širšímu ‚léčebnému arzenálu‘ zaléčí praktik. Další podstoupí vyšetření u specialisty, který pak nastaví léčbu a vrátí je k praktikovi. Na tom, aby vše fungovalo hladce a praktik mohl stav pacienta v případě pochybností se specialistou buď konzultovat, nebo ho rychle poslat do jeho péče, bude ještě třeba zapracovat.

Nutná změna úhrad

„Neberte to tak, že od 1. 7. 2026 začíná dramatická revoluce. Otevírá se cesta ke kaskádě změn, jejichž cílem je zlepšení péče, zvýšení komfortu a dostupnosti pro pacienty. A také snížení počtu kontaktů pacienta se zdravotním systémem, který je do značné míry způsoben právě tím, že chodí někam, kam vlastně nemusí,“ konstatuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Tomu ale musí odpovídat i úhrady. U ambulantních specialistů je totiž potřeba zohlednit, že se postarají o těžší pacienty. A také jim dát motivaci, aby kompenzované pacienty předávali praktikům. Úhrady tak potřebujeme diferenciovat podle tíže pacienta.

„Dnes jsou do velké míry specialisté úhradovými mechanizmy motivovaní držet si nekomplikované pacienty, které by mohl převzít praktický lékař. Mechanizmus musíme změnit a ohodnotit specializovanou péči o ty komplikované,“ říká k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Zdravotní pojišťovny už rozjely piloty

Některé změny v úhradách by mohly platit už příští rok. Ambulantní specialisté se totiž v dohodovacím řízení s plátci nedomluvili, takže bude na ministerstvu, aby úhrady nastavilo. „Budeme to chtít reflektovat,“ potvrzuje Vojtěch.

Podle Šonky už byly náznaky i v letošním dohodovacím řízení, nakonec se je ale nepovedlo dotáhnout. Praktici se každopádně se specialisty chtějí na podzim sejít a diskutovat o tom, jak by si pacienty měli předávat. A vytvořit tak podklad pro další dohodovací řízení. Vedle toho se i plátci péče snaží v rámci pilotů podpořit disease management a lepší předávání pacientů. Takový pilot už běží například u pacientů s chronickým onemocněním ledvin nebo srdečním selháním.

Mohlo by vás zajímat

Úspora dvou miliard během deseti let

Změna by ale podle předpokladu ministerstva neměla přinést zásadní náklady navíc. Počítá se sice s tím, že počet léčených pacientů díky lepší dostupnosti léčby vzroste. Na druhou stranu ale bude méně lidí s nekomplikovaným onemocněním chodit k ambulantním specialistům. A zároveň se u řady praktiky zachycených a zaléčených pacientů zabrání rozvoji nákladných komplikací.

Příkladem za všechny uveďme glifloziny, tedy moderní léky pomáhající diabetikům 2. typu, ale také lidem s chronickým onemocněním ledvin a se srdečním selháním. V této skupině je proléčena jen pětina nemocných. Praktici by ale nyní mohli mít potenciál léčit kolem 77 tisíc lidí. Ti během následujícího desetiletí spotřebují léčbu za více než 6,8 miliardy. Když se ovšem započte, že nebudou muset navštěvovat ambulantní specialisty a jejich onemocnění se vlivem adekvátní léčby nezhorší, dostaneme se k úspoře 8,8 miliardy.

Ve finále si tak ministerstvo podle náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena slibuje jen u této skupiny ušetření dvou miliard korun během 10 let.

Indikační omezení se nemění

Novinka přitom ruší jen preskripční, nikoliv indikační kritéria – tedy to, na jakou diagnózu v jakém stadiu nemoci lze přípravek předepsat. „Ze všech léčivých přípravků, které byly na praktiky rozvolněny, jen u 80 nemá Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) indikační omezení. Nyní se mění pouze preskripční omezení, tedy to, který lékař může předepisovat tak, aby byl lék hrazený,“ objasňuje ředitel SÚKL Tomáš Boráň.

Pokud má také lék omezení v rozhodnutí o registraci nebo souhrnu o přípravku, musí ho lékař znát a dodržovat. Pro představu: U některých antibiotik je předpis podmíněný schválením antibiotickým střediskem. Praktici si případná omezení najdou pod novou záložkou v databázi léčivých přípravků na webu SÚKL v části cen a úhrad.

V případě, že by u některého přípravku nastal problém, zůstává ve vyhlášce mechanizmus, kterým lze lék vrátit do rukou výhradně specialistům. K ošetření toho, aby se předepisování nedublovalo, už ale nyní existuje funkční nástroj v podobě lékového záznamu.