Mechanismus, kterým některé viry napadají bakterie s mimořádně silnou buněčnou stěnou, objasnil tým vedený vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Virus se dokáže na povrch bakterie pevně přichytit a následně ho prorazit bičíkem jako nataženou pružinou. Mezi napadané bakterie patří zlatý stafylokok, který může u lidí způsobovat vážné zdravotní potíže. Výsledky výzkumu tak mohou posloužit jako jeden z možných způsobů léčby infekcí způsobených bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Institut o tom informoval v tiskové zprávě.
Bakteriofágy, tedy viry napadající bakterie, jsou podle vědců nejpočetnější biologické entity na Zemi. Bakterie infikují už miliardy let. „Přesto stále neznáme detaily toho, jak přesně dokážou překonat buněčnou stěnu některých Gram-pozitivních, tedy tlustostěnných bakterií. Nyní jsme mohli tento proces zrekonstruovat díky snímkům bakteriofága před a po přichycení na bakterii,“ uvedl Ján Bíňovský, který výzkum vedl spolu s Martou Šiborovou. Na studii spolupracovali také vědci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Vědci zjistili, že když bakteriofág rozpozná správného hostitele, výrazně se změní proteinová struktura na konci bičíku viru. Jednotlivé části této struktury připomínající přistávací modul se přeskupí do nové podoby, která umožní pevné přichycení viru k povrchu bakterie. Zároveň se aktivuje mechanismus, který spustí smrštění bičíku viru.
Zlatý stafylokok patří mezi nejčastější původce infekcí
„Tento proces funguje podobně jako uvolnění natažené pružiny. Bičík bakteriofága se zkrátí přibližně na polovinu své původní délky a uvolněná energie protlačí centrální trubici skrz ochranné vrstvy bakterie. Následně může virus dopravit svou genetickou informaci do jejího nitra a zahájit infekci,“ popsala Marta Šiborová.
Vědci sledovali, jak tento postup funguje, když se virus setká s bakterií zlatého stafylokoka. Ten patří mezi nejčastější původce infekcí u lidí, může způsobovat kožní infekce, zápaly plic i život ohrožující otravy krve. Zároveň je část jeho kmenů odolná vůči běžným antibiotikům. Buněčná stěna zlatého stafylokoka je mimořádně silná, vědci proto zkoumali v detailu, jak si s touto překážkou bakteriofág poradí. Zjistili, že virus využívá kombinaci mechanické síly a enzymů.
