Evropský farmaceutický průmysl má dva roky na přípravu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že dovážená generika budou až do roku 2028 osvobozena od cel. Poté je však zasáhnou sazby ve výši až 200 %. Jde o nejnovější krok v jeho kampani, jejímž cílem je přilákat výrobu léků zpět do Spojených států.

Donald Trump oznámil, že Washington odloží zavedení cel na generická léčiva. Od srpna 2026 zůstane jejich dovoz po dobu dvou let bez cel. Po uplynutí této lhůty mohou podle Trumpa cla vzrůst nejprve na 100 a nakonec až na 200 % pro ty společnosti, které nepřesunou výrobu do Spojených států.

„Děláme to proto, abychom vrátili výrobu generických léků zpět do Ameriky. Pro firmy, které se rozhodnou v daném časovém horizontu nepostavit potřebné závody a vybavení, to bude znamenat sankci,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Generická léčiva obsahují stejné účinné látky jako původní značkové léky, kterým už vypršela patentová ochrana, a obvykle se prodávají za nižší ceny. Trump dodal, že současná politika vůči patentovaným, značkovým a inovativním lékům zůstává beze změny.

Oznámení je nejnovějším krokem v Trumpově širší snaze využít obchodní politiku jako nástroj k navrácení průmyslové výroby do USA. Pro Evropu to však není jen další kapitola v celních válkách. Farmacie je totiž jedním z nejsilnějších exportních odvětví Evropské unie – a Spojené státy představují zdaleka její nejdůležitější zámořský trh.

Jedno z nejvýznamnějších exportních odvětví Evropy

EU v posledních letech upevnila svou pozici v globálním obchodě s léčivy. Podle údajů Eurostatu zaznamenal blok v loňském roce rekordní přebytek obchodní bilance s farmaceutickými a medicínskými produkty ve výši 221 miliard eur.

Evropský vývoz léků výrazně převýšil dovoz, přičemž USA se staly největším obchodním partnerem EU jak v oblasti exportu, tak importu.

V roce 2025 směřovalo do USA přibližně 44 % veškerého farmaceutického vývozu z EU do zemí mimo Evropskou unii. Podíl Spojených států na evropském vývozu léků za poslední desetiletí výrazně vzrostl – ještě v roce 2015 tvořil zhruba čtvrtinu. Pokud by tedy Washington dovoz léků omezil, zasáhlo by to jeden z nejúspěšnějších pilířů evropské průmyslové základny.

Mohlo by vás zajímat

Jak v dubnu v podcastu EU Perspectives poznamenal dopisovatel deníku Financial Times Andy Bounds, vývoz farmaceutických výrobků do Spojených států ročně přináší Evropě více než 100 miliard eur a představuje klíčový pilíř transatlantického obchodu. „Je to náš vůbec největší vývozní artikl do USA,“ zdůraznil Bounds.

Závislost Ameriky na zahraničních dodavatelích

Trumpův tlak na návrat výroby domů vychází ze skutečného problému. Spojené státy jsou v některých částech farmaceutického dodavatelského řetězce silně závislé na zahraničních dodavatelích. Největší slabinou přitom nejsou špičkové patentované léky, kde jsou americké firmy stále silné, ale právě generika a jejich účinné látky (API).

Podle údajů organizace United States Pharmacopeia pochází více než polovina účinných látek používaných v amerických lécích z Indie a EU. Indie hraje mimořádně důležitou roli při dodávkách samotných generických léků, zatímco EU má silnou pozici v poskytování účinných látek pro značková léčiva. USA vyrábějí pouze zhruba 12 % z celkového objemu účinných látek používaných v amerických lécích.

Boj o kontrolu nad dodavatelskými řetězci

Spor o cla se tedy netýká pouze cen pro pacienty nebo obchodní bilance. Ve své podstatě jde o širší boj o to, kdo bude kontrolovat strategické výrobní kapacity.

Covidová pandemie ukázala, jak zranitelné mohou být dodavatelské řetězce ve zdravotnictví, pokud se výroba soustředí do několika málo regionů. Od té doby se jak USA, tak EU snaží snížit svou závislost na zahraničních dodavatelích kritických materiálů.

Vrátit výrobu generických léků zpět na domácí půdu je však daleko komplikovanější než přesun výroby v mnoha jiných odvětvích. Sektor pracuje s velmi nízkými maržemi a firmy strávily celá desetiletí přesouváním výroby do zemí s nižšími náklady.

Trumpova politika je proto sázkou na to, že cla dokážou změnit ekonomickou logiku farmaceutického trhu a přimějí společnosti investovat do nákladnějších výrobních závodů přímo v USA.

Evropa čelí podobné výzvě

Evropská unie se potýká s obdobným problémem, i když k němu přistupuje odlišně. Brusel pracuje na posílení domácí výroby kriticky důležitých léků a snížení závislosti na úzkém okruhu zahraničních dodavatelů.

Ironií osudu je, že EU už patří k největším světovým výrobcům a vývozcům farmaceutických výrobků. Její síla však spočívá především v produktech s vysokou přidanou hodnotou, zatímco některé části dodavatelského řetězce – zejména výroba základních účinných látek pro levnější generika – zůstávají silně globalizované.

Trumpovo rozhodnutí tak přesahuje rámec pouhé americké obchodní politiky. Je to další kapitola v rostoucím soupeření mezi USA, Evropou a Asií o to, kdo bude ovládat výrobu léků, bez nichž se moderní zdravotnictví neobejde.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.

Mohlo vám uniknout: Investice do duševního zdraví: Proč je infrasauna pro jednoho ten nejlepší únik před stresem