Světové ekonomické fórum i OSN varují: dezinformace jsou jednou z největších hrozeb lidstva, hned vedle válek a klimatické krize. Nebezpečný koktejl sociálních sítí, umělé inteligence a vlivných politiků v čele s Robertem F. Kennedym Jr. dnes systematicky ničí důvěru ve vědu. Prestižní lékařský časopis The Lancet proto bije na poplach a zakládá elitní komisi. Ta má najít recept, jak vrátit lidem důvěru v medicínu založenou na důkazech.

Světové ekonomické fórum označuje ve své zprávě Global Risk Report 2026 dezinformace se druhou největší krátkodobou hrozbu – hned po geoekonomických konfliktech. A podle OSN a její zprávy jsou vůbec třetí největší hrozbou po neřešení klimatické změny a znečištěním velkého rozsahu.  

„Ačkoli mnoho lidí může tento jev spojovat s krizí covid-19, pandemie pouze zhoršila rostoucí trend, který předcházel covidu a od té doby se vyvíjí. Už beztak nekontrolované šíření dezinformací přes sociální média ruku v ruce s rychle se vyvíjející umělou inteligencí, která umí vytvářet přesvědčivé napodobeniny skutečných lidí a událostí, dále komplikuje vysoce rizikovou dezinformační krajinu prostřednictvím dopadů na zdraví a dlouhodobým vlivem na důvěru ve vědu,“ konstatuje Lancet.

Lídr v dezinformacích

Smutnou skutečností přitom je, že jedním z největších zdrojů dezinformací se v poslední době staly Spojené státy. Lví díl na tom mají tamní ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy a prezident Donald Trump. Za všechny zmiňme dezinformace, které šíří okolo vakcín, tvrzení, že paracetamol způsobuje autismus, či způsoby, jakými chce Kennedy „léčit“ lidi se závislostmi.

Editorial časopisu Lancet tak na začátku tohoto roku konstatoval, že destrukce, kterou během pouhého roku ve funkci ministra Robert F. Kennedy způsobil, může poznamenat americkou vědu a zdravotní systém na celé generace. A s globálními důsledky.

Narativy vštěpující strach

Ačkoliv množství iniciativ, které se snaží proti dezinformacím bojovat ověřováním faktů i vyvracením bludů, roste, dezinformace dále nabývají na síle. A jejich rizika pro zdraví i lidskou bezpečnost se zvyšují. Výsledkem je narušování programů veřejného zdraví, vliv na výzkum a klinické studie i (ne)dodržování kroků směřujících ke kontrole epidemií.

„Jsou zapotřebí nové přístupy s novým myšlením. Nejde jen o informaci versus dezinformaci. Je to mnohem složitější. Velká část narativů podkopávajících zdraví a lidskou bezpečnost nešíří explicitně dezinformace, ale manipuluje s emocemi, využívá skryté úzkosti, vštěpuje strach a polarizuje společnost,“ konstatuje Lancet.

Systematická reakce na jednu z největších výzev

Zároveň se hovoří o takzvaném sociálním zesílení rizika, což je koncept, který uznává propast mezi individuálním a expertním vnímáním rizika. Podle něj tak lidé mohou chápat byť i malé riziko jako obrovské, protože se jeho vnímání zesiluje a zkresluje prostřednictvím jejich sociálních sítí. Což se přesně děje i u dezinformací.

Časopis Lancet proto nyní zakládá expertní komisi, která se bude dezinformacemi systematicky zabývat. Zasednout v ní mají odborníci ze všech zainteresovaných odvětví.

Mohlo by vás zajímat

„Tato komise bude analyzovat způsoby, jakými dezinformace a nepravdivé informace ovlivňují zdraví. Prozkoumá cesty, kterými dezinformace interagují s faktory, jako je důvěra a nedůvěra. A jak narušují výzkum, podkopávají důvěru ve vědu a zdraví a ovlivňují zdravotní výsledky,“ popisuje Lancet.  

„Představujeme si dynamičtější, pohotovější a systematičtější reakci na ochranu zdraví a zdravotnických systémů před důsledky těchto nových vlivů na zdraví a lidskou bezpečnost. Zároveň využíváme pozitivní příležitosti nových technologií. Zdraví je klíčovým aspektem takzvané informační krize. Tato komise poskytne jasné informace osobám s rozhodovací pravomocí, investorům a dalším, kdo se zabývají jednou z největších výzev 21. století,“ dodává časopis.