Asistovaná reprodukce jen pro heterosexuální páry by měla být brzy minulostí. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje změnu, která umožní ženám bez partnera podstoupit legálně IVF. Novela zákona o specifických zdravotních službách navíc přináší úpravu podmínek pro změnu pohlaví. Operaci by tak mohli podstoupit i lidé v manželství nebo registrovaném partnerství.

„Současná právní úprava obsažená v zákoně o specifických zdravotních službách umožňuje využití metod asistované reprodukce pouze ženě a muži, kteří tuto zdravotní službu podstupují společně. Poskytnutí zdravotní služby je tak podmíněno existencí páru, nikoliv pouze splněním zdravotních předpokladů ženy,“ popisuje důvodová zpráva.

Podle ní stávající pravidla odráží společenské poměry z doby vzniku zákona, těm dnešním už ale neodpovídají. Zvýšil se totiž věk prvorodiček a rodičovství se odkládá do vyššího věku. Přibývá také žen, které nežijí v partnerském svazku, ale chtějí založit rodinu.

Výsledkem současného nastavení je, že některé ženy zákon obcházejí. „Některé přicházejí k poskytovatelům zdravotních služeb s žádostí o provedení umělého oplodnění s mužem, který formálně vystupuje jako partner a podepíše potřebný souhlas. Z právního hlediska je pak tento muž veden jakožto partner účastnící se léčby neplodnosti, i když nemusí být biologickým ani sociálním otcem dítěte. Tato skutečnost však oslabuje právní jistoty a ukazuje rozpor mezi společenskou realitou a platnou legislativou,“ konstatuje důvodová zpráva.

Evropa přístup liberalizuje

Jiné ženy bez partnera vyhledávají pomoc za hranicemi. V řadě evropských států, například v Belgii, Dánsku, Nizozemsku či Španělsku, totiž bez problémů mohou asistovanou reprodukci i bez partnera legálně podstoupit.

„Celkový trend Evropské unie lze charakterizovat postupnou liberalizací přístupu k asistované reprodukci s důrazem na reprodukční autonomii ženy, posilování rovnosti a nediskriminace a širší uznání různých forem rodiny. Postupně dochází k posunu od vnímání asistované reprodukce jakožto „léčby neplodného páru“ k reprodukční autonomii. Starší právní úpravy v Evropě vykládaly asistovanou reprodukci převážně jakožto léčbu neplodnosti heterosexuálního páru a nástroj na zachování tradiční rodiny,“ uvádí důvodová zpráva.

Každé desáté dítě

Ministerstvo si od změny slibuje podporu porodnosti v době, kdy je na historickém minimu. Podíl dětí narozených díky asistované reprodukci přitom stoupá. Například v roce 2013 tvořily porody po IVF přibližně 3,4 % všech porodů. O deset let později to bylo 5,5 % porodů a v roce 2024 již cca 6,3 % všech porodů.

„To znamená, že dnes se v České republice narodí díky IVF přibližně každé šestnácté dítě. Odborná veřejnost dokonce při započítání i dalších metod léčby neplodnosti poukazuje na to, že se asistovaná reprodukce se podílí až na každém desátém narozeném dítěti. Několik tisíc dětí narozených pomocí metod asistované reprodukce má již zcela jednoznačně viditelný dopad na demografický vývoj porodnosti,“ podtrhává ministerstvo v důvodové zprávě.

Mohlo by vás zajímat

Podle ní přitom novinka nebude mít dopad na veřejné finance. Tyto zdravotní služby se totiž nemají hradit z veřejného zdravotního pojištění.

Konec volby mezi operací a svazkem

Novela ovšem přichází i s dalšími změnami. Jedna z nich se týká změn pohlaví a reaguje na nález Ústavního soudu. Ten s účinností od 1. července 2025 upravil podmínky pro úřední změnu pohlaví. Soud totiž dospěl k tomu, že dosavadní požadavek povinného chirurgického zákroku a sterilizace jako podmínky pro změnu pohlaví představuje nepřiměřený zásah do tělesné integrity a lidské důstojnosti. Proto jej zrušil.

Navrhovaná změna v zákoně o specifických zdravotních službách přitom odstraňuje požadavek, že pro provedení chirurgického výkonu ke změně pohlaví nesmí být člověk v manželství či registrovaném partnerství. Podle ministerstva je ustanovení po nálezu Ústavního soudu koncepčně překonané. A neodráží skutečnost, že chirurgický zákrok již není právní podmínkou úřední změny pohlaví.

„Tato překážka je současně pro dotčené osoby nepřiměřeně zatěžující. Staví je totiž před volbu mezi pokračováním v existujícím partnerském svazku a uskutečněním procesu změny pohlaví chirurgickými výkony. V kontextu již tak psychicky, sociálně i právně náročné životní situace jde o požadavek, který nemá opodstatnění v ochraně veřejného pořádku ani jiného legitimního cíle,“ objasňuje důvodová zpráva.

Méně byrokracie

Návrh ještě upravuje tři další oblasti. Umožňuje souběžné posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a k praxi i pro nerizikové práce spadající do druhé kategorie. Díky tomu ho nově půjde absolvovat v rámci jedné prohlídky.

Zpřesňuje se také povinnost zaměstnavatele ohledně toho, kdy musí mít uzavřenou písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Ta odpadne v situacích, kdy dojde při změně práce z první do druhé nerizikové kategorie dle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Poslední změna se týká přezkoumávání posudků ve věznicích. Souvisí s tím, že poskytování zdravotních služeb včetně posudkové péče přechází z Vězeňské služby na poskytovatele v gesci ministerstva spravedlnosti.

Novela je v tuto chvíli v meziresortním připomínkovém řízení. Pokud bude její průchod legislativním procesem bezproblémový, měla by platit od poloviny příštího roku.