Bez vládních dotačních programů by české zdravotnictví neustálo nápor neúprosné demografické křivky, tvrdí děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko. Masivní navýšení kapacit, díky kterému studuje všeobecné lékařství o 30 procent více mediků, však nepřineslo jen více peněz. Fakulty musely přehodnotit přístup ke studentům, posílit jejich podporu a poslat mediky na praxe do regionálních nemocnic. Přestože na školy přicházejí i studenti z nižších výchozích úrovní, nároky na budoucí lékaře podle Repka v žádném případě neklesají.
„Jedná se o naprosto esenciální program, bez kterého by se vzdělávání dále neposunulo. Valí se na nás neúprosná demografická křivka. Víme, že pokud nebudeme produkovat více absolventů – ať už z lékařských nebo nelékařských programů – tak zdravotnictví bude v čase strádat personální nedostatečností,“ uvedl pro Zdravotnický deník Repko v souvislosti s vládními podpůrnými programy.
Již dnes je díky nim možné sledovat pozitivní dopady, a to jak kvantitativního, tak kvalitativního rázu. „Vzděláváme větší množství zdravotníků a vzděláváme je kvalitněji,“ shrnul děkan.
Více péče těm, kdo budou jednou pečovat
Na brněnské lékařské fakultě se po spuštění dotačních mechanismů zvedl počet přijatých studentů o necelých 30 %, přičemž, jak dokládá Repko, zájem o obor zůstává trvale vysoký. Školám se přitom daří držet mimořádně vysokou míru úspěšnosti dokončení studia. V průměru u medicíny úspěšně dostuduje 78 % zapsaných studentů.
Podle Repka za tím stojí nečekaný a zásadní vedlejší efekt státní finanční podpory. S vyššími kapacitami se totiž na fakulty začali dostávat i uchazeči, kteří by za původních podmínek přes přísné síto přijímaček neprošli a nedosahují tak vysoké výchozí znalostní úrovně. Právě práce s těmito studenty donutila vysoké školy upravit svůj dosavadní přístup k výuce.
„Vládní dotační programy nám nepřinesly jen finance, ale naučily nás o studenty také lépe pečovat. Díky tomu, že jsme posílili podpůrnou péči, dokážeme i tyto studenty úspěšně provést celým studiem,“ vysvětluje děkan Repko.
Razantně přitom odmítá, že by se tím jakkoliv snižovaly požadavky na budoucí lékaře. „Nároky se v žádném případě nesnižují a zůstávají pořád stejně vysoké. My pouze zvyšujeme kvalitu poskytované péče a věnujeme se studentům tak intenzivně, aby těmto nárokům dokázali vyhovět.“
Mohlo by vás zajímat
Teorie na fakultě, praxe v regionech
Pojmout o třetinu více mediků v denním provozu přirozeně vyžadovalo rozsáhlou reorganizaci celé struktury studia. V první, teoretické a preklinické fázi musely fakulty stavebně i logisticky přizpůsobit své učebny a laboratoře přímo v kampusech, aby se do nich zvýšené počty posluchačů vůbec fyzicky vešly.
Zdaleka největší výzvou se však stala navazující výuka klinická, tedy reálná praxe u lůžek pacientů. Jelikož kapacita velkých fakultních nemocnic byla rychle vyčerpána, musely fakulty začít hledat zcela nové cesty. V konečném důsledku to přineslo nečekaný benefit pro celé české zdravotnictví.
Řešení se našlo v uzavírání nových smluv s krajskými a okresními nemocnicemi po celé republice, kam dnes studenti pravidelně odjíždějí na stáže. „Posílat mediky do regionů má obrovský přínos. Na vlastní oči uvidí, jak fungují zdravotnická zařízení i v méně vyhledávaných oblastech, a zjistí, jaké možnosti se jim tam po škole nabízejí. Místo neznáma už vědí, do čeho jdou. Díky tomu dostáváme absolventy i do míst, kam by se při nižších počtech studentů vůbec nedostali,“ popisuje přínos pro regionální zdravotnictví Repko.
Většina absolventů míří do českých nemocnic
Propojení teoretické výuky s praxí v okresních nemocnicích tak přirozeně reaguje na hlavní cíl státu. To znamená omladit lékařský stav a posílit kapacity v oborech, jako je geriatrie, paliativní či dlouhodobá ošetřovatelská péče. Právě v nich bude tlak stárnoucí populace v nejbližších letech nejvýraznější. Posílení kapacit se navíc od roku 2025 týká i nelékařských oborů v čele se všeobecnými sestrami, kde zájem o studium na zapojených vysokých školách meziročně vzrostl téměř o 40 procent.
Data Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) jednoznačně potvrzují, že tyto investice mají přímou a vysokou návratnost. Jak navíc na úterní tiskové konferenci zdravotnického resortu uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, do klinické praxe nebo navazujícího atestačního vzdělávání v českém zdravotním systému nastupuje až 90 procent všech absolventů lékařských i nelékařských oborů.
Vládní program podpory výchovy lékařů schválený v roce 2019 by tak při svém plánovaném desetiletém trvání měl dokázat omladit až 43 % kapacit lékařů působících v českém veřejném zdravotnictví.
