Německý zdravotnický systém se potýká s obří dírou v rozpočtu. V příštím roce se očekává, že v zákonném zdravotním pojištění bude chybět až 19 miliard eur. Vláda kancléře Friedricha Merze se proto rozhodla zasáhnout tam, kde vidí rychlé peníze – u výrobců léků. Nově schválená legislativa zdvojnásobuje povinnou slevu, kterou musejí farmaceutické firmy poskytovat u patentovaných léků, ze sedmi na 15,5 %. Ministerstvo zdravotnictví si od opatření slibuje do roku 2030 úsporu zhruba 12 miliard eur. Zástupci farmaceutického průmyslu však varují, že navržená léčba je v tomto případě horší než samotná nemoc.

Varovné hlasy zaznívají z nejvyšších pater byznysu. „Na náš průmysl se ve zdravotnickém systému stále častěji pohlíží pouze jako na nákladový faktor,“ upozornil Kai Beckmann, šéf společnosti Merck KGaA, která v uplynulém desetiletí investovala ve svém sídle v Darmstadtu 2,5 miliardy eur. „Vzhledem ke zhoršujícím se rámcovým podmínkám je stále těžší takové investice z dlouhodobého hlediska obhájit.“

Hrozba pro exportního šampiona

Dopady na sebe nenechaly dlouho čekat. Soukromá německá farmaceutická společnost Boehringer Ingelheim v červnu oznámila, že ruší plánované investice v Německu v hodnotě přibližně 900 milionů eur do roku 2030. Šéf německé pobočky Médard Schoenmaeckers přiznal, že firma byla legislativou „zaskočená“. Rozhodnutí podle něj odráží i širší nejistotu ohledně směřování evropské politiky.

Přitom Německo dosud platilo za světovou jedničku ve vývozu farmaceutických výrobků. Jen za loňský rok dosáhl tamní vývoz léků rekordních 116,4 miliardy eur, což tvořilo 7,4 % celkového německého zahraničního obchodu a vygenerovalo přebytek téměř 43 miliard eur. Tato silná pozice se však nyní nachází v ohrožení.

Zhoršující se konkurenceschopnost dokládají i tvrdá data. Podle Svazu výzkumných výrobců léků (VFA) uspořádaly soukromé firmy v Německu v loňském roce 568 klinických studií. Oproti 641 studiím před deseti lety jde o značný pokles. Německo, které bylo po Spojených státech druhou největší destinací pro tyto klinické testy na světě, se propadlo až na páté místo za Čínu, Španělsko a Austrálii. Zjištění poradenské společnosti Charles River Associates navíc ukazují, že ze 526 nových léků schválených americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v letech 2016 až 2025 se jich celá třetina (175) na německý trh vůbec nedostala.

President VFA Han Steutel uvedl, že vládní politika „oslabuje konkurenceschopnost Německa“ přesně v době, kdy se o investičních rozhodnutích rozhoduje „v přímém boji s USA, Čínou a dalšími evropskými lokalitami.“ Nový zákon o povinných slevách přichází v momentě, kdy němečtí automobiloví a chemičtí giganti již ruší desítky tisíc pracovních míst pod tlakem vysokých domácích nákladů a sílící čínské konkurence.

Brusel táhne za opačný provaz

Krok Berlína přichází pro celoevropskou politiku v mimořádně nevhodnou chvíli. Evropská komise totiž v posledních třech letech připravovala rozsáhlý reformní balíček. Jeho cílem je vytvořit integrovanější, předvídatelnější a konkurenceschopnější jednotný trh s léky, který zajistí „včasný a spravedlivý přístup k bezpečným, účinným a dostupným lékům“. Balíček již prošel výborem Evropského parlamentu a má vejít v platnost ještě do konce letošního roku, pričemž většina ustanovení začne platit od roku 2028.

Unijní reforma rozšiřuje pravidla, která firmám umožňují připravovat regulatorní kroky, cenotvorbu a úhrady ještě před vypršením patentové ochrany, aniž by to bylo považováno za komerční prodej. Má rovněž posílit povinnosti dodávek a vytvořit jasnější motivaci pro uvádění produktů na trh napříč celou EU.

V praxi však německá opatření působí přesně opačným směrem. Právo EU totiž neharmonizuje ceny léků – tvorba cen i stanovení úhrad zůstávají v národní kompetenci členských států. Zatímco Brusel zjednodušuje schvalovací procesy a koordinuje regulace, nemá žádný nástroj, jak Berlínu zabránit v tom, aby z jednoho z největších evropských trhů udělal cenově neatraktivní prostředí.

Mohlo by vás zajímat

Americký faktor a exodus gigantů

Situaci dále komplikuje vývoj ve Washingtonu. Opatření americké administrativy zavedené v loňském roce usiluje o provázání cen léků na předpis v USA s cenami v ostatních rozvinutých zemích. Ceny v USA přitom byly v roce 2022 v průměru třikrát vyšší než v Německu. Pokud Washington naváže své ceny na ty německé, dostanou se farmaceutické firmy do kleští: nižší příjmy v Evropě automaticky srazí i částky, které mohou požadovat v Americe.

„Musíme více investovat v USA a Číně, kde vidíme překotný vývoj inovací,“ poznamenal k tomu Schoenmaeckers. „Potřebujeme vidět, že si společnost inovací váží, jinak se tyto investice do Německa ani do Evropy nevrátí.“

Dopady jsou zřejmé již dnes. Americká společnost Eli Lilly v červnu oznámila, že na polovinu snižuje plánovanou investici v hodnotě 2,3 miliardy eur do nového závodu na léky proti obezitě a diabetu v německém Alzey. Švýcarská skupina Roche, která v Německu od roku 2020 vytvořila 1800 pracovních míst a investovala přibližně 3,8 miliardy eur, uvedla, že pozastavuje „veškerá budoucí investiční rozhodnutí“ v zemi. Pro deník Financial Times společnost Roche uvedla, že nový zákon „představuje značnou zátěž pro výzkumný farmaceutický průmysl v Německu a vysílá negativní signál firmám, které chtějí investovat.“

Nedokončený jednotný trh

Současná krize odhaluje hlubší strukturální problém: jednotný evropský trh s farmaceutiky zůstává nedokončený. Firmy působící napříč EU se stále musejí prodírat spletí odlišných národních systémů cenotvorby a úhrad. Nový unijní balíček sice vytváří ucelenější právní rámec, tuto propast sám o sobě překlenout nedokáže.

Peter Goldschmidt, šéf výrobce generických léků Stada, to shrnul nekompromisně: „Německo už není jako výrobní uzel konkurenceschopné. Nemůžete mít nejnižší nabídkové ceny v soutěžích a zároveň nejvyšší náklady.“

Ukázkovým příkladem tohoto odlivu je společnost BioNTech, jeden z nejslavnějších německých biotechnologických úspěchů. Firma se v roce 2019 rozhodla vstoupit na burzu Nasdaq v New Yorku namísto Frankfurtu. Svůj růst tak financuje z kontraktů v USA. Například její partnerství s firmou Bristol Myers Squibb z roku 2025 dosahuje hodnoty až 11,1 miliardy dolarů. Navíc plánuje uzavřít tři ze čtyř německých závodů, které sloužily k dodávkám vakcín proti covidu-19 mimo USA. Její zakladatelé, lékaři Uğur Şahin a Özlem Türeci, navíc plánují společnost opustit a založit nový nezávislý podnik. Zda se usídlí v Německu, zatím nerozhodli.

Brusel se snaží budovat jednotný trh na papíře, Berlín však udržení jeho fungování v praxi výrazně komplikuje. Pokud to Evropská unie myslí s konkurenceschopností svého farmaceutického sektoru vážně, bude se muset tomuto rozporu postavit čelem.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.