Nestačí lidem radit, aby žili zdravěji. Musíme měnit prostředí, které je ovlivňuje, říká europoslankyně

Nová evropská iniciativa zaměřená na prevenci kardiovaskulárních onemocnění se soustředí na prostředí, které ovlivňuje volby lidí. A je široce rozkročená – věnuje se nikotinu, alkoholu i nezdravým potravinám. Prevenci nelze založit pouze na individuální odpovědnosti, říká v exkluzivním rozhovoru hlavní autorka zprávy Evropského parlamentu ke strategii EU pro zdraví srdce, chorvatská europoslankyně Romana Jerkovićová (S&D).

V červnu jste řekla, že byste osobně uvítala ambicióznější přístup, především v oblasti tabáku a alkoholu. V čem jste o tři měsíce později musela ustoupit?

Nejvýraznější kompromisy se týkaly alkoholu. Původní návrh, který jsem předložila, byl podstatně ambicióznější. Usilovala jsem o důraznější daňová opatření a také o povinná a dobře viditelná zdravotní varování na alkoholických nápojích. Tyto návrhy však v průběhu vyjednávání neobstály.

Jsem ale hrdá na to, že se nám podařilo posunout formulaci nad rámec pouhého „škodlivého požívání alkoholu“. Do textu jsme doplnili, že za takovou konzumaci se považuje jakékoli požívání alkoholu nad úroveň stanovenou vědecky podloženými zdravotními doporučeními.

Kompromisy byly nutné také v případě tabáku. Jsem však ráda, že výsledné znění zůstalo v této oblasti důrazné. A to zejména tím, že byla odstraněna argumentace založená na harm reduction. Zpráva požaduje, aby se na nové nikotinové výrobky vztahovala unijní tabáková legislativa. Zároveň výslovně upozorňuje na reklamu prostřednictvím sociálních médií. To je podstatné, protože způsob propagace těchto výrobků, zejména směrem k mladým lidem, se zásadně změnil.

Samozřejmě bych si přála jít ještě dál. Ale to je realita parlamentu se 720 poslanci. Jako zpravodajka jsem neměla pouze připravit ambiciózní text, ale také zajistit, aby pro něj dokázala hlasovat většina.

Kompromis bez jasného vítěze

Které ustanovení zprávy považujete za svůj největší úspěch a u kterého jste naopak nebyla příliš nadšená?

Za nejzásadnější považuji posun k prevenci. A především uznání skutečnosti, že prevence není pouze záležitostí osobní odpovědnosti jednotlivce.

Příliš dlouho jsme postupovali tak, že jsme lidem jednoduše říkali: Jezte zdravěji, omezte alkohol, nekuřte a více se pohybujte. Individuální rozhodování samozřejmě svou roli má. Lidé ale svá rozhodnutí činí v prostředí, které ovlivňují marketing, ceny, dostupnost výrobků i komerční zájmy.

Proto mě zvlášť těší, že se zpráva věnuje také širším determinantům zdraví, mezi něž patří komerční, sociální a environmentální faktory.

Výsledkem je text, který dokázal spojit velmi rozdílné politické postoje.

Každý tedy musel něco obětovat a zároveň něco získal. Kdo tedy získal nejvíce?

Tento kompromis bych necharakterizovala tak, že některá politická či zájmová skupina „zvítězila“. Výsledkem je text, který dokázal spojit velmi rozdílné politické postoje kolem výrazně silnějšího evropského přístupu ke kardiovaskulárnímu zdraví.

Skupiny prosazující výraznější zaměření na prevenci prosadily důležité formulace týkající se tabáku, nových nikotinových výrobků, nezdravé stravy a marketingu. Ti, kteří upozorňovali na riziko přílišné regulace, zase dosáhli opatrnějšího přístupu v některých oblastech, například u alkoholu.

Podstatné je, že výsledná dohoda stále vychází z jedné klíčové skutečnosti: kardiovaskulárním onemocněním nemůžeme účinně předcházet pouze tím, že budeme lidi léčit až ve chvíli, kdy onemocní. Musíme řešit jejich příčiny mnohem dříve.

Odpovědnost nese také průmysl

Poslanci předložili více než 1 100 pozměňovacích návrhů. Který spor byl při jednání nejobtížnější?

Jednoznačně nejnáročnější byly debaty o hlavních rizikových faktorech – tedy o tabáku a nikotinu, alkoholu a potravinách.

Právě v těchto oblastech se politika veřejného zdraví střetává s velmi významnými ekonomickými a obchodními zájmy. U jednacího stolu se zároveň setkávaly velmi odlišné představy o tom, jak daleko by evropská opatření měla jít.

Mimořádně složitá byla otázka alkoholu. Intenzivní debata se vedla také o tabáku a nových nikotinových výrobcích, především v souvislosti s příchutěmi, marketingem a sociálními sítěmi. Při více než 1 100 pozměňovacích návrzích bylo k dosažení dohody nezbytné, aby určitou měrou ustoupili všichni. Já jsem však byla přesvědčena, že prevenci nelze stavět pouze na obecných a neurčitých formulacích o zdravém životním stylu.

V rozhovoru z října 2025 jste uvedla, že prevence nebude fungovat, pokud budou komerční zájmy nadále formovat naše prostředí způsobem, který jde proti veřejnému zdraví. Staví se nynější text těmto zájmům, nebo je pouze popisuje?

Začíná se jim stavět, ale rozhodně bych netvrdila, že je tím práce dokončena.

Za důležitou změnu považuji skutečnost, že se na kardiovaskulární onemocnění přestáváme dívat výhradně jako na důsledek individuálního chování. Pokud jsou děti a mladí lidé neustále vystavováni atraktivním nikotinovým výrobkům nebo jejich propagaci na internetu, nestačí jim pouze říkat, aby je neužívali. To podle mě nelze považovat za skutečnou preventivní politiku.

Právě proto považuji ustanovení o nových nikotinových výrobcích a reklamě na sociálních sítích za zvlášť významná. Stejná logika se týká také alkoholu a nezdravých potravin. Lidé potřebují mít k dispozici přesné informace a zároveň prostředí, v němž zdravější volba není neustále vystavena konkurenci silného komerčního marketingu.

Směřujeme tedy k jasnému principu: Odpovědnost nese také průmysl, pokud produkty, které uvádí na trh, přispívají k významným rizikům pro veřejné zdraví.

Debaty nekončí

Říkala jste, že budete usilovat o posílení plánu Komise prostřednictvím jasnějších cílů a vyčlenění konkrétních finančních prostředků. Podařilo se něco z toho prosadit?

V oblasti prevence, včasné diagnostiky, léčby a omezování nerovností jsme politické ambice posílili. Financování však zůstává největší slabinou, protože středopravicové a krajně pravicové skupiny nebyly ochotné požadovat zajištěné finanční prostředky na kardiovaskulární zdraví. Je to politováníhodné, ale tyto skupiny mají většinu.

Já budu i nadále prosazovat, aby kardiovaskulární zdraví mělo v rozpočtu EU odpovídající a jasně identifikovatelné financování. Tato zpráva nepředstavuje konec debaty. Naopak dává Parlamentu mandát v ní pokračovat a my tak rozhodně hodláme učinit.

Politické závazky se proto musí odrazit také v rozhodnutích o rozpočtu.

Výbor pro veřejné zdraví, jehož jste místopředsedkyní, tento měsíc uvedl, že závazky pro rok 2027 klesají o více než 8 % a mezi ohrožené oblasti zařadil také kardiovaskulární zdraví. Jakou hodnotu má tedy plán bez finančních prostředků?

Právě to je problém. Nemůžeme současně vyhlašovat nové evropské ambice v oblasti zdraví a omezovat prostředky potřebné k jejich uskutečnění.

Parlament už upozornil na tlak, kterému financování zdravotnictví v EU čelí. Program EU4Health má v letech 2025 až 2027 čelit přesunu prostředků ve výši 1 miliardy eur a Komise navrhla jeho zrušení jako samostatného programu v rámci nového víceletého finančního rámce (tedy dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, pozn. red.).

Skutečnost je přitom jednoduchá: pokud chceme zajistit kardiovaskulární screening, účinnější prevenci, výzkum, odolnější zdravotnické systémy a snižování nerovností, musí na jejich uskutečnění existovat finanční prostředky. Politické závazky se proto musí odrazit také v rozhodnutích o rozpočtu.

Co pro vás znamená středeční hlasování a jaký bude další postup?

Nepředstavuje završení celého procesu. Parlament jím především stanovuje, jak by podle něj měla evropská politika v oblasti kardiovaskulárního zdraví vypadat. Kardiovaskulární onemocnění jsou stále hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Každý rok si vyžádají přibližně 1,7 milionu životů a podle odhadů lze zhruba 80 % těchto onemocnění předejít. To ukazuje, že existuje obrovský prostor pro opatření ještě předtím, než se z lidí stanou pacienti.

Nyní přichází na řadu realizace. Chci, aby Komise tato doporučení převedla do konkrétních kroků v oblasti prevence, regulace tabáku a nikotinu, marketingu, výživy, včasné diagnostiky a dostupnosti léčby. Zároveň chci, aby tato opatření měla odpovídající finanční zajištění.

Za důležité rovněž považuji pokračování práce na problematice vysoce zpracovaných potravin. Zpráva požaduje důkladnější posouzení jejich vlivu na zdraví a já jsem prosazovala vytvoření jednoznačné, vědecky podložené definice na evropské úrovni. Pokud chceme rozhodovat o případných dalších opatřeních, potřebujeme společný vědecký základ.

Středeční hlasování dává Parlamentu hlas a mandát. Nyní bude záležet na tom, zda se tento politický závazek skutečně promítne do legislativy, financování a měřitelných zlepšení v oblasti kardiovaskulárního zdraví obyvatel Evropy.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.