Noční lampička, svítící budík, pouliční osvětlení pronikající žaluziemi. Vypadá to jako banalita – jenže srdce podle zjištění publikovaného v European Heart Journal reaguje i na tak slabé světlo. Expozice nočnímu světlu doslova přestavuje srdeční sval, zhoršuje jeho pumpovací schopnost a dramaticky zvyšuje riziko vzniku závažných kardiovaskulárních onemocnění.

Moderní společnost se v posledních desetiletích naučila ignorovat tmu. Umělé osvětlení prodloužilo náš den, umožnilo celonoční provoz měst i zábavu do pozdních hodin. Tento civilizační výdobytek si však začíná vybírat svou daň na našem zdraví. Zatímco dřívější studie poukazovaly především na to, že noční světlo přispívá k obezitě, vysokému krevnímu tlaku nebo cukrovce, nová rozsáhlá studie zkoumala přímý dopad nočního záření na samotný srdeční sval.

Pod drobnohledem magnetické rezonance

Výzkumníci k tomu využili data z britské databáze UK Biobank. Díky ní sledovali přes 11 tisíc lidí, kteří po dobu jednoho týdne nosili na ruce speciální senzory měřící intenzitu světla. Následně s časovým odstupem podstoupili detailní vyšetření srdce pomocí magnetické rezonance (CMR).

Výsledky zobrazovacích metod překvapily i samotné kardiology. Ukázalo se, že lidé, kteří byli v noci vystavení světlu o intenzitě vyšší než 3 luxy (což je pro představu úroveň slabého nočního světla či tlumené pouliční lampy pronikající žaluziemi), vykazovali jasné známky strukturálního a funkčního poškození srdce.

Vědci zaznamenali tloušťku srdečních stěn a hypertrofii levé komory, tedy nepříznivé zbytnění svaloviny, která se musí namáhat více, než je zdrávo. Zasaženy však byly i další srdeční dutiny. Pravá komora i levá síň vykazovaly známky nezdravého rozšiřování a snížené schopnosti efektivně se stahovat.

„V této velké populační kohortě dospělých bez předchozího kardiovaskulárního onemocnění byla vyšší expozice nočnímu světlu spojena s nepříznivou přestavbou srdce a subklinickým poklesem jeho funkcí napříč více komorami,“ uvedli explicitně autoři studie ve svých závěrech k naměřeným datům.

Proč noční světlo ničí zdraví srdce

Doposud nebylo zcela jasné, jakým mechanismem světlo během noci na srdce působí. Autory studie zajímalo, do jaké míry hraje roli zkrácená doba spánku. Světelný osvit v noci totiž potlačuje tvorbu melatoninu, klíčového hormonu, který tělu signalizuje odpočinek a regeneraci. Statistické modelování ukázalo, že zkrácený spánek vysvětluje přibližně 24 až 49 % pozorovaných negativních změn na srdci. To znamená, že nedostatek spánku je významnou, ale nikoliv jedinou příčinou.

Světlo v noci zřejmě přímo narušuje takzvané cirkadiánní hodiny. Jde o vnitřní biologický systém v těle, který řídí cyklus spánku, bdění a dalších tělesných funkcí. To vede k nadměrné stimulaci sympatického nervového systému, chronickému zánětu a zvýšenému cévnímu napětí.

Aby vědci ověřili, jak se tyto strukturální změny projevují v reálném životě, sledovali širší skupinu více než 73 tisíc účastníků po dobu 8 až 10 let. Výsledky dlouhodobého pozorování ukázaly, že lidé s vysokou expozicí nočnímu světlu měli o 29 % vyšší riziko rozvoje srdečního selhání. Dále měli o 33 % vyšší riziko cévní mozkové příhody (mrtvice), o 24 % vyšší riziko infarktu myokardu a o 15 % vyšší riziko fibrilace síní oproti těm, kteří spali v úplné tmě. Riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby u nich bylo vyšší dokonce o 26 %.

„Tato zjištění poskytují potenciální mechanistický vhled do toho, jak expozice nočnímu světlu může zvyšovat kardiovaskulární riziko. Zdůrazňují také význam tmavých nocí a dostatečného spánku pro zdraví srdce,“ shrnují autoři studie.

Noční tma jako nový pilíř péče

Zajímavým aspektem výzkumu je i zjištění, že negativní vliv nočního světla vykazuje takzvanou lineární dávkovou závislost. To znamená, že čím více světla a čím déle mu je člověk během noci vystavený, tím výraznější jsou negativní změny na srdci.

Autoři studie zároveň srovnávali vliv nočního světla s denním osvětlením (intenzita nad tisíc luxů, například denní sluneční svit). Zatímco denní světlo srdeční struktury zásadně neovlivnilo a nemělo spojitost s kardiovaskulárními riziky, noční tma se ukázala jako zcela nezbytný předpoklad pro udržení dlouhodobého zdraví cévního aparátu.

Dopad nočního světla na lidské srdce dosahuje srovnatelných rozměrů jako jiné známé environmentální hrozby, například dlouhodobé vystavení jemnému prachovému znečištění nebo hluku z letecké dopravy. Lékaři proto zdůrazňují, že ochrana před nočním světelným smogem by se měla stát základním pilířem preventivní péče o srdce, stejně jako zdravá strava či pravidelný pohyb.

Řešení je přitom často poměrně jednoduché: důsledné zatemňování ložnice nepropustnými závěsy, vypínání či odstraňování elektroniky z blízkosti lůžka a důraz na nepřerušovaný spánek v naprosté tmě.