Zdravotnický výzkum financovaný státem sice přináší konkrétní výsledky do praxe, ale ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě nevyhodnocuje, jaké dopady skutečně má. Nevyhodnocovalo například, zda podpora plní stanovené cíle nebo jak se výsledky výzkumu promítají do zdravotní péče. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na výzkum a vývoj ve zdravotnictví zejména v letech 2020 až 2024. Ministerstvo zdravotnictví v reakci na kontrolní závěr sdělilo, že závěr NKÚ respektuje a už přijalo opatření k nápravě.
„Zjištěné nedostatky v oblasti vyhodnocování programů, kontrolních mechanismů a některých administrativních postupů ministerstvo bere vážně a bezodkladně přijalo konkrétní opatření k jejich nápravě,“ sdělilo v pondělí ministerstvo. Závěry NKÚ však podle něj ukazují, že český zdravotnický výzkum přináší kvalitní výsledky využitelné v praxi a systém výběru projektů je transparentní.
Český zdravotnický výzkum vykazuje kvalitní výsledky
Kontroloři zamířili na ministerstvo zdravotnictví, do Agentury pro zdravotnický výzkum a do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a do fakultních nemocnic v Brně a Olomouci. Jejich kontrolní akce prověřila víc než devět miliard korun určených v uvedeném období na podporu výzkumu a vývoje ve zdravotnictví. „NKÚ zkontroloval 41 projektů a zjistil, že výsledky 37 z nich byly prokazatelně využity v praxi nebo se staly základem pro další vědecký výzkum,“ stojí v tiskové zprávě úřadu.
Peníze získaly například projekty, které se zabývaly novými biomarkery dědičných metabolických poruch, neinvazivní diagnostikou karcinomů plic nebo například detekcí a rehabilitací pacientů s Parkinsonovou nemocí. Agentura pro zdravotnický výzkum vybírala projekty podle zjištění NKÚ transparentně. Rovněž příjemci peněz je podle zjištění úřadu využili v souladu s podmínkami podpory.
Úřad také vypracoval mezinárodní srovnání. Z něj vyplynulo, že český zdravotnický výzkum vykazuje kvalitní výsledky, protože podíl publikací s článkem od českých autorů v prestižních odborných časopisech dosáhl v roce 2023 více než 52 %.
Chyby ministerstva zdravotnictví
Naproti tomu ministerstvo podle NKÚ dlouhodobě nevyhodnocovalo, jestli programy podpory plní stanovené cíle. Nesledovalo ani, jak se výsledky promítají do zdravotní péče. Neplnilo ani svou zákonnou povinnost průběžně vyhodnocovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládaných veřejných peněz. Opakovaně také nedodrželo zákonnou lhůtu pro vyplacení projektů, a to nejen u nových, ale i u pokračujících projektů. Také objem podpory kolísal v závislosti na objemu peněz přidělených ze státního rozpočtu. To snižovalo stabilitu a předvídatelnost financování výzkumných organizací, uvádí zpráva NKÚ.
„Ministerstvo zdravotnictví se otevřeně staví k výtkám NKÚ ohledně některých administrativních postupů, nedostatků v metodickém vyhodnocování celkových přínosů dotačních programů a frekvenci finančních kontrol. Na nápravě těchto bodů intenzivně pracuje a u řady z nich už zavedlo konkrétní systémová řešení,“ reagovalo ministerstvo. Pracuje například na tom, aby dodrželo zákonem dané lhůty pro vyplácení podpory.
S ministerstvem financí vyjednává o vzniku víceletého finančního rámce pro zdravotnické výzkumné asociace. Odstranilo také nedostatky v archivaci projektové dokumentace. V programu účelové podpory na léta 2024 až 2030 a v dalších budoucích programech už jsou jasně určeny provázané cíle i měřitelné ukazatele s výchozími a cílovými stavy, informovalo ministerstvo.
Ministerstvo podle kontrolorů také nenapravilo všechna zjištění z předchozí kontroly v roce 2019. „Pět nedostatků neodstranilo vůbec a dalších pět pouze částečně. Mezi nesplněnými opatřeními zůstalo i vytvoření metodiky pro hodnocení přínosů a dopadů ukončených výzkumných programů,“ upozorňuje NKÚ.
