Očkování v lékárnách čelí mýtům: Lékařům pacienty nebere a riziko vyšší není, ukazují data

Německé lékárny dostaly prakticky volné pole působnosti v tom, jaké vakcíny mohou svým klientům aplikovat. Jenže rozšíření očkování v lékárnách nad rámec chřipky nebo covidu zatím naráží na praktické překážky, jako je chybějící definice proškolení lékárenského personálu nebo dohoda o úhradách za aplikované vakcíny. Čelí ale také celé řadě polopravd, omylů a mýtů, které ovšem dosavadní německá praxe i zkušenosti ze zahraničí vyvracejí. Výčet těch nejčastějších přinesl odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.

Německé lékárny mohou už nyní podle zákona aplikovat všechny inaktivované vakcíny. Tedy takové, které obsahují jen usmrcený virus nebo bakterii, takže nemohou vyvolat onemocnění. Doposud bylo možné se v německých lékárnách nechat očkovat jen proti chřipce nebo viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19.

Jenže samotné uzákonění rozšíření možností pro očkování v lékárnách nestačí. V Německu zatím ještě nejsou pro takovou praxi vytvořeny všechny potřebné podmínky. Jde zejména o chybějící definici kurikula, tedy to, jak si lékárenský personál musí doplnit vzdělání, pokud chce očkovat. Dále pak chybí dohoda o úhradách příslušného očkování.

Vedle toho ale očkování v lékárnách čelí řadě omylů, polopravd a mýtů. Jenže dosavadní německá praxe z lékárenského očkování proti chřipce a covidu ukazují, že prakticky veškeré obavy jsou zbytečně. Ať už jde o obavy z bezpečnosti takového očkování, nebo z toho, že lékárníci – obrazně řečeno – vezmou práci lékařům.

Děti vyloučeny

Přibližně rok poté, co bývalá spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU) představila hlavní body reformy lékárenské sítě, přišla Sibylle Steinerová, členka představenstva Spolkové asociace lékařů zákonného zdravotního pojištění (KBV) s následujícím prohlášením.

„Očkování patří do lékařské ordinace, a to už jen z hlediska bezpečnosti pacientů,“ cituje ji Deutsche Apotheker Zeitung. Podle Steinerové nejsou lékárníci a lékárnice srovnatelnými odborníky s lékaři a lékařkami. To prý může u pacientů vyvolávat pocit nejistoty.

Německá legislativa je ale v tomto ohledu přísnější, než by se mohlo zdát. Tak například z očkování v lékárnách jsou vyloučeny děti. Lékárenský personál může vakcínu aplikovat pouze osobám starším 18 let. Zákon také stanovuje povinnost být pro očkování v lékárnách náležitě proškolen, a to lékaři. Lékárníci tedy mohou sami očkovat pouze tehdy, pokud s nimi lékaři sdílejí své znalosti o bezpečných postupech.

Školení musí zahrnovat mimo jiné řádné poučení pacienta a posouzení historie očkování před samotnou aplikací vakcíny. A také dovednosti a kompetence nezbytné k provedení opatření pro případ akutní reakce na očkování. Podle Deutsche Apotheker Zeitung se postup při aplikaci vakcíny v lékárnách prakticky nebude lišit od očkování přímo u lékařů.

Data hovoří jasně

Dosavadní zkušenosti s očkováním v německých lékárnách proti chřipce a covidu ukazují, že očkování v lékárnách je zcela srovnatelně bezpečné jako v lékařských ordinacích. Potvrzují to dostupná data, na která deník Deutsche Apotheker Zeitung odkazuje.

V průběhu tří let bylo v rámci vědecky vyhodnocených zkoumání vyhodnoceno několik pilotních projektů, které bezpečnost očkování v lékárnách testovaly. Z více než 11,5 tisíce pozorovaných očkování došlo k nežádoucím reakcím v pouhých devíti případech. V žádném z nich nebylo nutné zahájit takzvané urgentní opatření. A ani v jednom případě nedošlo k poškození části těla, do níž byla vakcína v lékárně aplikována.

Tato zjištění jsou navíc v souladu se zkušenostmi ze Švýcarska, Francie a Irska, kde se očkování v lékárnách rovněž vědecky zkoumalo. I tam se ukázalo, že očkování v lékárnách nemělo negativní dopad na bezpečnost pacientů. A to ani nad rámec očkování proti chřipce.

Lékárny neberou lékařům pacienty

Dalším argumentem proti očkování v lékárnách bývá, že lékárny připraví lékařské ordinace o peníze, které inkasují z očkování, jež by jinak aplikovaly právě ony. Ani v tomto případě však data nedávají uvedené hypotéze zapravdu.

Podle studie, publikované autory z IGES Institutu v únoru letošního roku, ordinace lékařů dostatečně pacienty neoslovují k tomu, aby se nechali očkovat. Autoři studie sice připouštějí, že samotné umožnění lékárnám očkovat k růstu bezprostředně nevede, jde ale ale o nutný předpoklad, aby se proočkovanost časem zvyšovala.

A odvolávají se na příklad Irska, kde je očkování v lékárnách možné od roku 2011. Proočkovanost sice hned nestoupla, ale ukázalo se, že lékárny napomohly tomu, aby se zvýšila proočkovanost zejména mezi mladými lidmi. A také mezi lidmi, kteří jsou obecně zdravější. Nedávno dokonce proočkovanost proti chřipce v Irsku dosáhla 75 %, uvedl Deutsche Apotheker Zeitung. To tedy znamená, že lékárny nepřetahují k očkování pacienty lékařským ordinacím, nýbrž dokážou oslovit jinou část populace a s lékaři si v tomto nekonkurují.

Lékárny neprofitují na úkor lékařů

V Německu se občas objevuje tvrzení, že lékárny profitují na úkor lékařů, jelikož pro lékaře platí rozpočtové limity na očkování. Souvisí to s úsporným balíčkem pro zdravotnictví, který před pár měsíci schválila vládní většina tvořená CDU/CSU a SPD. Logika je taková, že některé úkony zdravotní péče mají být vyřazeny z automatického proplácení pojišťovnami a mají na ně být uvaleny jakési úhradové stropy.

To by se dotklo i úhrad za očkování v lékařských ordinacích, zatímco lékárny by na stanovené stropy v tomto ohledu nedosáhly, a tím by si vylepšovaly svou finanční bilanci. Jenže německá legislativa umožní, aby zdravotní péče, zejména preventivní, u které je příznivý poměr přínosů a nákladů, byla z těchto stropů vyňata. A je velmi pravděpodobné, že očkování bude této výjimky požívat, píše Deutsche Apotheker Zeitung.

Lékárny nedostávají za očkování více peněz než lékařské ordinace

Mezi německou veřejností se rovněž rozšířila informace, že lékárny za očkování dostávají zaplaceno více než lékaři ve svých ordinacích. Faktem je, že za samotné očkování mohou lékárny v Německu inkasovat až 12,99 eura (11 za samotnou aplikaci, další euro na pokrytí zákonem stanovených nákladů na pořízení vakcíny a 0,99 eura za doplňkové služby související s aplikací vakcíny).

Praktičtí lékaři mohou za očkování účtovat pojišťovnám částku v rozmezí 7,50 až 9,50 euro. Jenže to není vše. Praktici inkasují v paušálních úhradách také určitou část, která funguje jako příspěvek na zajištění proočkovanosti. Zjednodušeně řečeno: dostávají za očkování i určitou část paušálních plateb. Ve finále jsou tak úhrady za očkování, které plynou lékárnám a praktickým lékařům, srovnatelné.