Mezi lidmi, kteří si dnes přicházejí pro zbrojní oprávnění, přibývají mladší ženy. Jaký pro to mají důvod? V rozhovoru pro Zdravotnický deník to vysvětluje místopředseda Mladých praktiků Jakub Vozábal. Mimo to popisuje, co všechno musí praktický lékař při posuzování zdravotní způsobilosti žadatele zkontrolovat, jaké zdravotní problémy mohou být důvodem k zamítnutí žádosti a proč je při vyšetření důležité znát svého pacienta dlouhodobě.
Když za vámi přijde pacient, který si chce vyřídit zbrojní oprávnění, musíte jako praktický lékař posoudit, jestli je k jeho získání zdravotně způsobilý, je to tak?
Ano. Záleží ještě na tom, zda jde o první žádost, nebo o pravidelný posudek u člověka, který už zbrojní oprávnění má. U vstupního vyšetření v naší ambulanci vyžadujeme také predložení psychologického vyšetření, ač podle legislativy to povinné přímo není. U periodického posudku už záleží na rozhodnutí lékaře, jestli psychologické vyšetření bude požadovat.
Častěji neprojdou fyzickým vyšetřením, nebo psychologickým posudkem?
Většinou psychologickým. Přesný průběh psychologického vyšetření neznám, ale posuzují se tam mimo jiné možné organické duševní poruchy a také chování a případné patologické rysy, které by mohly souviset s potenciální nebezpečností.
Jak pacienti reagují, když jim pozitivní posudek nevystavíte? Vyhrožují třeba tím, že půjdou k jinému praktickému lékaři?
To se nám zatím nestalo. Neměli jsme pacienta, který by se kvůli tomu přeregistroval k jinému praktickému lékaři.
Důvodem k nezpůsobilosti bývají duševní poruchy, neurologická onemocnění nebo užívání návykových látek.
Častěji se s tím setkáváme u seniorů, kterým například odmítneme vydat pozitivní posudek pro prodloužení řidičského oprávnění.
Co při prohlídce ke zbrojnímu oprávnění kontrolujete?
Samotná zdravotní způsobilost má několik jasně stanovených kritérií. Týkají se mimo jiné například zraku, sluchu nebo závažných kardiovaskulárních problémů spojených s rizikem náhlé poruchy vědomí. Děláme také orientační neurologické a ortopedické vyšetření.
Co si představit pod orientačním ortopedickým a neurologickým vyšetřením?
Kontrolujeme především pohyblivost, koordinaci a rovnováhu. Potřebujeme vědět, jestli je pacient schopný bezpečně se pohybovat a manipulovat se zbraní. Například zda nemá ochrnutou nebo výrazně omezenou ruku či jiný problém, který by bezpečné zacházení se zbraní znemožňoval.
Výsledkem celého vyšetření pak je, že je pacient buď zdravotně způsobilý, způsobilý s určitým omezením, nebo nezpůsobilý.
Jaké jsou nejčastější důvody, kvůli kterým člověk zdravotní způsobilost nezíská? Jak moc limitující je, když žadatel nemá perfektní zrak?
Perfektní zrak mít nemusí. Musí ale splňovat stanovené limity, například binokulární zrakovou ostrost po korekci alespoň na úrovni 0,5.
Důvodem k nezpůsobilosti pak bývají některé duševní poruchy, neurologická onemocnění nebo například chování související s užíváním návykových látek.
Myslíte třeba užívání marihuany? Je člověk, který ji užívá, automaticky nezpůsobilý?
Ne, není to tak jednoduché. Záleží například na četnosti užívání a především na tom, jestli může mít podle lékaře vliv na jeho chování a bezpečnost. Je to do určité míry individuální posouzení. Lékař musí vyhodnotit, zda je konkrétní způsob užívání rizikový.
Jak těžké je tohle všechno posoudit během jedné návštěvy a rozhovoru s pacientem?
Je to samozřejmě těžké. Základem ale je, že svého pacienta znáte. To je podle mě velká přidaná hodnota praktického lékaře – pacienti k němu chodí dlouhodobě a lékař zná jejich zdravotní historii i běžné chování.
I tak jsme ale ve chvíli, kdy pacient přijde s žádostí o zbrojní oprávnění, o něco obezřetnější.
Liší se vyšetření podle toho, jaké zbrojní oprávnění chce člověk získat?
Dříve existovalo pět skupin zbrojního průkazu, označených A až E. Od 1. ledna se systém zjednodušil na dvě kategorie – obecné zbrojní oprávnění a rozšířené zbrojní oprávnění. To je možné získat až od 21 let a zahrnuje i některé činnosti spojené s municí a pyrotechnikou. Tam je posouzení o něco přísnější.
Někteří pacienti mají obavy z toho, jak se svět vyvíjí, a chtějí být připraveni.
Nové rozdělení do značné míry odpovídá původním skupinám. Obecné zbrojní oprávnění zhruba nahrazuje dřívější skupiny A, B a C. Rozšířené pak odpovídá především skupinám D a E, tedy oprávnění pro výkon zaměstnání a povolání a pro ochranu života, zdraví nebo majetku.
Změnila se také doba platnosti zbrojního oprávnění.
Ano. Dříve platil zbrojní průkaz deset let, nyní je platnost pět let. Každých pět let tedy musí jeho držitel předložit nový zdravotní posudek.
Má zkrácení platnosti na pět let nějaké pozitivum?
Může to přinést výhodu v tom, že pacienty, kteří mají zbrojní oprávnění, uvidíme v rámci tohoto vyšetření častěji. Máme tak větší možnost zachytit případné změny jejich zdravotního stavu.
Ptáte se také na to, proč si chce zbrojní oprávnění pořídit?
Ano, ptáme se na to. Často lidé říkají, že ho chtějí kvůli myslivosti.
Věříte těmto odpovědím?
Práce praktického lékaře je podle mě založená na důvěře. Navíc když pacienty znáte delší dobu, postupně poznáte, kdy vám pravděpodobně říkají pravdu a kdy ne.
Jaké další důvody pacienti uvádějí?
Někteří říkají, že si chtějí rozšířit oprávnění kvůli ochraně sebe nebo majetku. Mají obavy z toho, jak se svět vyvíjí, a chtějí být připraveni.
A paradoxně v tomto případě vídáme mezi žadateli spíše mladší ženy než muže.
Takže pozorujete rostoucí zájem žen o zbrojní oprávnění?
Ano, především z důvodu osobní ochrany. Už i při preventivních prohlídkách mi řada mladších žen říká, že o zbrojním oprávnění uvažují.
Když se ptám proč, často odpovídají, že si ho chtějí pořídit ještě nyní, dokud je podle jejich názoru možné ho získat relativně jednoduše, protože podmínky se postupně zpřísňují.
Jak vypadá typický zájemce o nové zbrojní oprávnění?
U pacientů, kteří se k nám objednají právě kvůli zdravotní prohlídce pro zbrojní oprávnění, je to přibližně půl na půl mezi muži a ženami. Věk se většinou pohybuje kolem 35 až 40 let.
Je ale potřeba dodat, že jsme ambulance v Praze, takže sociální a věkový profil našich žadatelů nemusí odpovídat průměru v celé republice.
Všimli jste si nějakého okamžiku, kdy se zájem o zbrojní oprávnění začal výrazněji zvyšovat?
Myslím, že si řada lidí začala více uvědomovat otázku bezpečnosti po vypuknutí války na Ukrajině. Najednou si uvědomili, že svět nemusí být tak bezpečný, jak se předtím mohlo zdát.
Máme ale i pacienty, kteří si ho pořizují z úplně jiných důvodů. Někteří například očekávají dědictví sběratelských zbraní. Aby je mohli legálně držet, potřebují zbrojní oprávnění.
Roste tedy podle vás zájem o zbrojní oprávnění obecně?
Zájem lehce narůstá. V naší ambulanci bych odhadl, že dnes máme kolem deseti žadatelů o nové zbrojní oprávnění ročně. Dříve jich bylo třeba méně než pět.
Elektronizaci posudků je třeba dobře připravit a především komunikovat s lékaři v terénu.
Na první pohled jde o dvojnásobný nárůst, ale v absolutních číslech je to pořád malá skupina – zhruba deset lidí z téměř dvou tisíc registrovaných pacientů každý rok.
Co dalšího musí praktický lékař při vyšetření pro zbrojní oprávnění kontrolovat?
Musíme například nahlédnout do lékového záznamu pacienta, abychom zjistili, jaké léky užívá. Nahlížíme také do emergentního zdravotního záznamu. To je ale celkem bizarní.
Jakto?
Měly by v něm být informace, které tam ale v současnosti často vůbec nejsou. Například alergie nebo krevní skupina pacienta. Do budoucna to může být velmi užitečný nástroj, ale v tuto chvíli v něm řada základních údajů stále chybí.
Jak podle vás v této oblasti funguje digitalizace ze strany státu?
Změny v digitalizaci jsou vždycky poměrně náročné. Například při elektronizaci posudků pro řidičská oprávnění zpočátku panoval chaos. Dnes už to ale naštěstí funguje dobře.
Ředitel NCEZ Petr Foltýn v květnu řekl Zdravotnickému deníku, že se elektronizace posudků chystá podle vzoru řidičských oprávnění také u zbrojních oprávnění. Jak se na to díváte?
Já bych to jednoznačně uvítal. Je ale potřeba systém dobře připravit a především ho předem komunikovat s lékaři v terénu. Musí být možné ho hladce implementovat do ambulantních systémů a neměl by lékařům přidávat zbytečnou administrativní a časovou zátěž.
Digitalizace sama o sobě má podle mě velký potenciál a může ušetřit obrovské množství peněz.
