Jakmile dojde na úsporná opatření ve veřejných financích, většina populace zastává jakýsi schizofrenní postoj. Lidé jsou si vědomi, že ani veřejné rozpočty nemohou donekonečna žít na dluh, zároveň ale nechtějí, aby konsolidační opatření dopadala na jejich peněženky. Němci se v tomto prakticky neliší od Čechů. O to více, pokud se úspory týkají systémů sociálního zabezpečení, konkrétně zdravotnictví a dlouhodobé péče, ukazuje průzkum, jehož závěry přinesl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Značná část německé populace má obavy z budoucnosti kvůli reformám ve zdravotnictví, které prosadila spolková vláda pod vedením Friedricha Merze (CDU). Vyplývá to z průzkumu, který provedla Nadace Hanse Böcklera, která má vazby na odborové svazy. Více než osm občanů z deseti se obává, že reformy negativně dopadnou na jejich peněženky.

V největší míře obavy pociťují lidé mladší generace (do 30 let věku) a nízkopříjmové domácnosti, které musí vyjít měsíčně s výdělkem do dvou tisíc eur (asi 50 tisíc korun). V obou těchto skupinách vyjádřilo znepokojení v souvislosti s úspornými opatřeními ve zdravotnictví přes 90 % dotázaných.

Bojí se všichni

Negativní pocity z reformních plánů jsou ale rozšířené napříč všemi sociálními, profesními i věkovými skupinami. Obavy z reforem se podle průzkumu už dokonce stihly projevit konkrétními změnami ve spotřebitelském chování. Například 42 % respondentů uvedlo, že kvůli debatě o reformě omezují své výdaje. Podle autorů studie to naznačuje, že mnoho lidí úzce spojuje své budoucí finanční zabezpečení s podobou systémů sociálního zabezpečení.

„Jestliže přetrvá nejistota ohledně možného omezování sociálního státu, mohlo by to domácnosti přimět k obezřetnějšímu plánování výdajů a k vytváření soukromých rezerv,“ uvedli autoři průzkumu.

Přidali ale i varování: „Pokud by se zdrženlivost spotřebitelů při utrácení zakořenila v širokých vrstvách obyvatelstva, mohlo by to v nadcházejících měsících utlumit soukromou poptávku, a tím oslabit hospodářský růst.“

Obavy z úsporných plánů jsou přirozenou reakcí na prakticky jakýkoli konsolidační program. Němečtí politici se ale budou muset potýkat také s odmítáním úsporných opatření u naprosté většiny populace. Podle průzkumu se totiž proti reformám staví 76 % dotázaných. Ať už reformy odmítají rozhodně nebo částečně.

Mohlo by vás zajímat

Vláda ztrácí popularitu

Největší odpor je silný v případě škrtů ve výdajích v rámci systému zákonného zdravotního pojištění a systému dlouhodobé péče. Proti úsporám v těchto oblastech je 83 a 85 % respondentů.

Přibližně 76 % lidí pak nesouhlasí se zrušením náhrady mzdy za první den nemoci, zatímco přibližně 73 % odmítá zvýšení věku odchodu do důchodu. Proti navrhovaným škrtům je většina lidí napříč politickým spektrem, tedy bez ohledu na to, zda patří mezi voliče stran současné vládní koalice (CDU/CSU, SPD), nebo stran opozičních.

Výsledky průzkumu jdou také ruku v ruce s vývojem obliby spolkové vlády. 57 % z těch, kteří mají vážné obavy z prosazených reforem, zároveň nemá ve vládu důvěru. Naopak u osob, které se reforem neobávají, chová kabinet nedůvěru jen v 16 % případů.

„Současná debata o reformách sociálního státu se sama o sobě stala rizikem pro růst německé ekonomiky a zároveň rizikem politickým, a to zejména pro vládu Friedricha Merze,“ dodali autoři průzkumu.

Průzkum byl proveden během letošního června a července. Zúčastnilo se ho kolem čtyři tisíc občanů ve věku od 18 do 75 let. Probíhal on-line formou a vzorek odpovídal reprezentativnímu zastoupení jednotlivých sociálních skupin v německé populaci.