Demografické stárnutí, setrvale vysoká inflace, nepříznivá geopolitická situace a v konečné důsledku spory mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. To jsou hlavní příčiny krize, která se začíná šířit americkým zdravotnictvím. Často jde o problémy, které známe z Evropy. Patří mezi ně rostoucí náklady celého systému, ale i boj nemocnic o vlastní existenci. Zatímco v Evropě se problémy přetavují do rostoucího tlaku na veřejné rozpočty, ve Spojených státech je na vlastních peněženkách často pociťují sami pacienti, upozorňuje rozsáhlá zpráva britského listu Financial Times.

Když padesátiletý Američan Jason King Jones z Pensylvánie podstoupil v roce 2022 chirurgický zákrok k odstranění zhoubného nádoru, musel ze své peněženky vytáhnout stodolarovou bankovku, aby srovnal účet s klinikou, kde operaci podstoupil. Dnes, tedy o čtyři roky později Jones čelí dalšímu podezření na onkologické onemocnění.

Rozdíl je ale v tom, že na účet za obdobnou zdravotní péči mu jedna stodolarovka nestačí. Ba ani dvě nebo tři. Musí se pořádně plácnout přes kapsu a zaplatit téměř tisíc dolarů. Tedy desetkrát více než před čtyřmi lety.

Pojištění má, ale nestačí

Jones přitom má zdravotní pojištění, ale ani hodiny telefonování při snaze získat od své pojišťovny peníze za zákrok zpět nikam nevedly. „Kvalita zdravotního pojištění klesla. Mám pocit, že stále větší část finanční zátěže pojišťovny přesouvají na jednotlivce,“ svěřil se britskému listu Financial Times.

To, jak rychle rostou výdaje z kapes pacientů na zdravotní péči, poukazuje na krizi amerického zdravotnictví, píše Financial Times. A vypočítává faktory, které za tím stojí. „Stárnoucí populace vytváří tlak na systém a zvýšená poptávka po službách vyhnala vzhůru náklady na pracovní sílu. A podnítila i slučování nemocnic, což vedlo ke sporům s pojišťovnami,“ vysvětlují analytici listu.

„Je to dobrý systém, ale má své nedostatky,“ uvedl pro Financial Times Richard Anderson, generální ředitel sítě zdravotnických zařízení St. Luke’s University Health Network. Ta zajišťuje péči pro značnou část města Bethlehem a okolní oblasti Lehigh Valley, východní části Pensylvánie, kde žije přes 800 tisíc lidí.

Cla + Írán = Trumpova inflace

Situace se zhoršila poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla cla a rozpoutala vojenský konflikt s Íránem. Oba kroky totiž zvyšují inflaci, která se propisuje do všech oblastí americké ekonomiky, včetně zdravotnictví.

Financial Times rovněž připomíná, že své napáchaly i zákony, které pod Trumpem změnily daně a veřejné výdaje. Obojí ztížilo přístup seniorů a osob s nízkými příjmy ke státem dotované zdravotní péči. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO – Congressional Budget Office) odhadl, že tato legislativa zvýší do roku 2034 počet Američanů bez zdravotního pojištění o 7,8 milionu, což nemocnicím přinese další finanční zátěž.

Zároveň lidé, pojištění v rámci přelomového zákona o dostupné péči (Affordable Care Act) bývalého prezidenta Baracka Obamy (který nabízel levnější zdravotní pojištění), čelí v letošním roce průměrnému nárůstu cen pojištění o 58 %.

Podle neziskové organizace KFF (Kaiser Family Foundation) je to částečně způsobeno tím, že Kongres loni neprodloužil platnost zvýšených daňových úlev u některých pojistných plánů. Zmíněný růst nákladů na zdravotní pojištění dopadá na voliče jen krátce před klíčovými listopadovými volbami do Kongresu.

Čím více nemocnic, tím dražší péče?

Ve městě Bethlehem představuje zdravotnictví klíčový sektor místní ekonomiky. Nemocnice v širší oblasti Lehigh Valley totiž nahradily ocelářský průmysl coby hlavní zdroj pracovních míst. Po celém regionu vyrůstají nové zdravotnické objekty. Zdravotnictví je ovšem významným sektorem i pro celou americkou ekonomiku, což platí i pro jeho podíl na zaměstnanosti.

Jenže ruku v ruce s tím jde i zdražování zdravotní péče, respektive zdravotního pojištění. A lidé se začínají pochopitelně ptát, zda budování stále dalších a dalších nemocnic a zdravotnických zařízení není náhodou oním motorem cenového růstu ve zdravotnictví.

„(Kliniky) vyrůstají doslova všude. Často slýchám lidi říkat: ‚Kdyby se nestavělo tolik zatracených nemocnic, nebyly by ty ceny třeba nižší?‘“ uvedl pro Financial Times Yusuf Dahl, ředitel nejmenované neziskové organizace, na kterou také doléhají vyšší platby pojistného na zdravotní péči za její zaměstnance.

Vedle inflace a vyšších nákladů na pracovní sílu prudce vzrostla poptávka po lékařských zákrocích, která během pandemie covidu poklesla. Zdravotní pojišťovny uvádějí, že od nemocnic a pacientů potřebují více peněz k pokrytí nákladů spojených s rostoucím počtem Američanů užívajících specializované léky – od složitých genových terapií až po injekce na hubnutí.

Když se dva hádají, pacient platí

Sítě poskytovatelů zdravotní péče se stále častěji slučují, aby mohly sdílet náklady. Za posledních deset let převzala společnost St. Luke’s centra pro léčbu závislosti na opioidech i venkovské nemocnice a expandovala do státu New Jersey. „Doslova jsme zachránili sedm malých komunitních nemocnic před platební neschopností,“ uvedl Anderson.

Podle něj je konsolidace nezbytná, „avšak není všelékem“. Marže jsou dle jeho slov už nyní nízké a většina amerických nemocnic funguje na neziskovém principu. Nemocnice proto požadují, aby jim pojišťovny za jednotlivé zákroky platily více. Pojišťovny to považují za nespravedlivé, neboť konsolidace poskytla nemocnicím silnější vyjednávací pozici při jednáních o úhradách nákladů.

S tím ale Anderson nesouhlasí. „Pojišťovny jsou největší bandy zlodějů v tomto odvětví. My léčíme kohokoli bez ohledu na jeho schopnost zaplatit, kdežto úkolem pojišťoven je vydělávat peníze pro akcionáře,“ zdůraznil.

Nemocnice a zdravotní pojišťovny se proto často přou o náklady na péči o pacienty. Zatímco nemocnice chtějí od pojišťoven získat prostředky na pokrytí rostoucích nákladů na péči, pojišťovny se naopak snaží minimalizovat platby a zvyšovat své zisky. O podmínkách úhrad poté jednají v netransparentním procesu, který pacienty staví mimo hru. Pokud se nedohodnou – k čemuž dochází stále častěji – může to vést ke sporům o smlouvy, které narušují poskytování péče pacientům.

Systém žije z nemocí, varuje lékařka

A k takovým případům už dochází. Počátkem tohoto roku ukončila síť zdravotnických zařízení LVHN spolupráci se zdravotní pojišťovnou UnitedHealth právě kvůli sporu o výši úhrad. UnitedHealth tvrdila, že se LVHN pokusila během jednoho roku zvýšit fakturované ceny o více než 20 %. LVHN naopak uvedla, že UnitedHealth porušila smluvní ustanovení určující výši plateb za pacienty.

Rozchod sítě zdravotnických zařízení LVHN a pojišťovny znamenal, že se pacienti museli rozloučit s lékaři, ke kterým docházeli celá desetiletí, a hledat si nové. „To je skutečně problém,“ řekla Financial Times lékařka Melissa Hakimová, která se nyní věnuje obhajobě práv pacientů.

„Celý systém se více orientuje na byznys a o mnoha věcech rozhodují především pojišťovny. Ještě před patnácti lety přitom nebylo potřeba, aby existovali obhájci práv pacientů. Náš systém zdravotní péče skutečně profituje z toho, když jsou lidé nemocní nebo když potřebují léky. Zkrátka vydělává na nemocech,“ dodala Hakimová.