Výzkum a výroba klíčových léčiv na půdě Evropské unie, snižování závislosti na dodavatelích ze třetích zemí a celoevropský tlak na prevenci kardiovaskulárních onemocnění. To byla hlavní témata neformálního zasedání evropských ministrů zdravotnictví (tzv. neformální EPSCO), které tento týden hostil irský Dublin. Zástupci členských států EU i zemí Evropského sdružení volného obchodu se sešli s představiteli Evropské komise, Světové zdravotnické organizace či Evropské lékové agentury, aby diskutovali o tom, jak posílit konkurenceschopnost evropského zdravotnického sektoru a zajistit pacientům lepší dostupnost moderní péče.
Diskuzím v Dublinu, kterým předsedala irská ministryně zdravotnictví Jennifer C. MacNeillová, dominovala snaha o zásadní posílení strategické autonomie Evropy v oblasti farmaceutického průmyslu. Rostoucí tlak na globální dodavatelské řetězce i legislativní kroky v zámoří ukazují, že starý kontinent musí zrychlit tempo.
„Otázka vstupu inovací na evropský trh a zajištění inovativních léků do budoucna je téma, které se řeší v posledních letech čím dál tím více. Děje se tak i s ohledem na politiku takzvané doložky nejvyšších výhod (Most Favoured Nation, MFN) Spojených států,“ přiblížil pro Zdravotnický deník průběh jednání ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Podle něj panuje mezi evropskými šéfy resortů shoda na tom, že EU nesmí zůstat pasivním přihlížejícím. „Myslím, že si všichni uvědomujeme – a upozorňuji na to dlouhodobě –, že Evropa v tomto směru musí být mnohem aktivnější z hlediska podpory vzniku inovací, výroby léků na evropském území a investic do výzkumu. Je důležité, abychom nebyli tolik závislí na třetích zemích, ať už z východu nebo ze západu. Debatovali jsme proto o tom, jak posílit dostupnost inovativní léčby v Evropě,“ dodal ministr.
Nová pravidla pro nové výzvy
S podporou inovací a výrobních kapacit úzce souvisí vznikající evropská legislativa, která má dát zdravotnickému trhu nový rámec. Konkrétně jde o připravovaný Akt o biotechnologiích a Akt o kritických léčivech. Od nich si Unie slibuje snížení rizika výpadků zásadních léků.
„Má to i regulatorní konsekvence, které jsou spojené s těmi novými právními předpisy, které buď už jsou finalizovány, nebo se na nich teprve pracuje. I u nich jsme se všichni shodli na tom, že to je správná cesta. Záleží samozřejmě na tom, jak třeba Akt o biotechnologiích bude ve finále vypadat. Zatím totiž není ještě úplně hotový,“ připomněl Vojtěch. Právě cílené investice do biotechnologií, výzkumu a digitální transformace mají členským státům umožnit dřívější zachycení nemocí, zefektivnit zdravotní služby a zajistit spravedlivější přístup k péči pro všechny občany EU.
Česko drží prst na tepu srdečních chorob
Druhým pilířem dublinských rozhovorů se stala strategie proti kardiovaskulárním chorobám, které představují nejčastější příčinu úmrtí napříč celou Evropou. Přímo na schůzi ji ministrům prezentoval evropský komisař pro zdraví Olivér Várhelyi, pro něhož je oblast kardiovaskulárních chorob jednou z priorit. „Řešili jsme otázky, které jsou s tím spojené, ať jde o investice do prevence, léčbu či sdílení dat… To, že dává velký smysl se soustředit na kardiovaskulární choroby, je něco, na čem se všichni ministři shodují. Jde totiž o onemocnění, která jsou velké břímě prakticky ve všech zemích Evropy,“ dodal Adam Vojtěch.
Prostředkem ke snížení prevalence kardiovaskulárních chorob ve společnosti má být přechod k integrované péči, posílení komunitních služeb a důraz na primární prevenci. V této oblasti si přitom Česká republika nestojí vůbec špatně a v mnoha ohledech může jít ostatním příkladem. „Evropská komise nedávno vydala doporučení, které se týká lékařských prohlídek v této oblasti. Tady si ale myslím, že je na tom Česká republika docela dobře i díky tomu, jak jsme aktualizovali preventivní prohlídky u praktických lékařů. Pokud jde ale třeba o investice do prevence, to je stále běh na delší trať,“ uzavřel Vojtěch.
